Zatímco dnešní střední generace pamatuje klasické "pionýráky", kde se jedlo z ešusu, spalo ve stanu s podsadou a v noci se držela hlídka u ohně, dnešní děti mají na výběr doslova ze stovek možných aktivit. Tábory mohou být s výukou programování či jazyků, ježděním na koni, sjížděním řek nebo třeba ve stylu Pána prstenů... Jedno by ale měly mít společné - musejí děti bavit.
A v tom by měli sehrát hlavní roli režiséra rodiče, kteří nejlépe znají svého potomka a dovedou tak odhadnout, že holčička, která se bojí v noci sama, se asi nebude cítit "happy" na spartánském skautském táboře s nočními bojovkami, nebo že chlapeček, který 90 % volného času prosedí u počítače a chytrého telefonu a s rodiči jezdí na dovolenou výhradně do hotelu all inclusive se nenajde na putovním vodáckém táboře, kde týden nepotká elektrický proud a spát bude ve spacáku pod širákem...
Čtenářka: Šikana a místo vedoucích najmutí žoldáci
Že vzpomínky na dětský tábor nemusejí být jen veselé a že rodiče i děti mohou prožít velké zklamání, dokumentuje i e-mail, který nám před několika dny zaslala naše čtenářka. Popisuje v něm zážitky jejího dítěte z jarního tábora T.T.O. Srub: "Děti byly ubytovány v desetilůžkovém pokoji o rozměru obývacího pokoje. Nebylo tam k hnutí, o soukromí ani nemluvě," píše například.
"Avizované stravování 4x denně ve skutečnosti znamenalo pouze 3x denně, protože půlka pomeranče nebo třícentimetrová okurka k odpolední svačině nemůže být považována za dostačující," stýská si. Nezbývalo prý ani teplé jídlo pro všechny. V horské chalupě byl podle jejích informací k dispozici pouze jeden chlapecký záchod a jeden sprchový box na 40 dětí, ani zde nebyla avizovaná sušárna - děti si boty a mokré oblečení sušily na malých radiátorech.
Navíc prý na táboře fungoval nepřípustný systém celodenních služeb, kdy dvě děti například budily ostatní, uklízely záchody a koupelnu, tedy suplovaly uklízečku, a také pomáhaly v kuchyni - loupaly brambory, krájely cibuli, loupaly česnek... Také na svých bobech vozily zásoby nebo myly nádobí po obědě. "Takže se vlastně skoro celý den nevěnovaly avizovanému a zaplacenému programu," upozorňuje čtenářka.
O vedoucích se pak zmiňuje jako o "najmutých žoldácích, kteří si jen přijeli užít placenou dovolenou na horách", kteří nedohlíželi na pořádek ani na pokojích, ani v jídelně, kde navíc neměly děti stanovená místa, kde budou sedět. "Vedoucí seděli spolu u jednoho stolu a na děti nedohlíželi, což vedlo k tomu, že starší děti (tábor byl totiž určený pro děti ve věku 6-17 let) například neurvale srazily mladší dítě, předbíhaly mladší, fyzicky je napadaly," stěžuje si čtenářka.
"O poledním klidu nebyl zajištěn žádný dozor vedoucími na pokojích dětí, takže starší děti chodily do pokojů mladších dětí, kde je šikanovaly fyzicky i psychicky," popisuje. "Žádný dozor nebyl zajištěn ani po večerce - výchovný personál odpočíval hlasitě v jídelně a ti, kdo chtěli usnout, neměli šanci."
Organizátor tábora: Chcete-li hotel, pošlete dítě na rekreaci
Požádali jsme o vyjádření Pavla Alexandroviče z Turisticko-tábornického oddílu dětí a mládeže SRUB, který mimo jiné odpověděl: "Velice mě mrzí, že se vaše čtenářka cítí nespokojená s naší službou. Bohužel nejsme asi schopni vyhovět úplně všem."
Co se týká ubytování, jedná se podle něj o klasickou, plně vybavenou táborovou základnu, která je celoročně provozována již více než 20 let a pravidelně kontrolována Krajskou hygienickou stanicí kraje Vysočina, územní pracoviště Pelhřimov, oddělení hygieny dětí a dorostu. "Pokud rodiče hledají pro své děti nadstandardní ubytování hotelového typu, musejí se obrátit bohužel na jiného poskytovatele služeb. Takovéto ubytování neposkytujeme ani neslibujeme," říká Pavel Alexandrovič.
Jak vybírat dětský tábor?8 tipů od Martiny Bartl z volnočasového portálu pro rodiče www.kamsdetmi.com: 1. Zeptejte se dítěte, jak by chtělo trávit léto. Zjistíte, jaký druh táborů by se mu mohl líbit a zda vůbec na tábor chce jet. 2. Pokud tábor pořádá sportovní či jiný oddíl, zajděte si na jejich pravidelné schůzky během roku. Dítě pozná budoucí kamarády, vedoucí - vy zjistíte, kdo se bude o vaše dítě po dobu tábora starat. 3. Kontaktujte rodiče z minulého ročníku tábora, na který se chystáte dítě přihlásit, a zjistěte na tábor co nejvíce referencí. 4. Zkuste zjistit, jak dlouho váš vybraný tábor funguje a zda má stabilní tým vedoucích. Pokud se téměř každý rok složení vedoucích mění, je to podezřelé. Dlouhodobá praxe pořadatelů tábora je většinou zárukou fungujícího tábora. 5. Neposílejte dítě rovnou na dlouhý tábor. Několikadenní příměstské tábory jsou ideální na to vyzkoušet, zda dítě delší odloučení vůbec vydrží. 6. Zjistěte, na jaký tábor jedou kamarádi vašeho dítěte či spolužáci ze školy. Dítě ocení, že bude na táboře s někým, koho zná. 7. Vyhledejte si jméno tábora nebo vesnici u které tábor leží na internetu. Možná objevíte fotografie či postřehy rodičů z tábora samotného. 8. Má-li dítě staršího sourozence, popřípadě bratrance/sestřenici, pošlete je na tábor společně. |
"Co se týká kritiky stravování, musím s názorem rodiče nesouhlasit. Stravy bylo dost, a to i včetně vydatné svačiny. Strava se pravidelně vaří na větší množství, než je účastníků, a vždy zbyla na potencionální přídavky," tvrdí. Jídelníček i kvalita zpracování je podle něj jednou z věcí, která je pravidelně kontrolována. "Nikdy jsme v tomto směru neměli ze strany kontrolních orgánů sebemenší problém," dodává.
Zastává se také výchovného personálu: "Naši vedoucí ve většině případů pracují s dětmi celoročně, bezplatně a ve svém volném čase. Jedná se o zkušený táborový personál, který prošel příslušným školením a začínal na nižších táborových pozicích. Vzhledem k tomu, že jsem byl na táboře osobně a měl jsem možnost práci táborového personálu sledovat, nesouhlasím s výčtem vaší čtenářky ohledně výchovného pochybení či nedostatečného dozoru našich táborových pracovníků," ohrazuje se pořadatel tábora.
"Na druhou stranu jde o děti a žádný vedoucí nemůže být všude a tak bezpochyby k nějakému pošťuchování určitě docházelo. Vždycky dochází. Jsou to děti a ne poslušné stroje," konstatuje. "Na jarním táboře byli všichni táboroví pracovníci v rámci své dovolené, prázdnin nebo osobního volna, a to bez nároku na jakoukoliv mzdu."
A jak to bylo s úklidem a prací v kuchyni? V rámci táborové služby měla podle Pavla Alexandroviče za úkol vždy dvoučlenná skupina dětí pomáhat v kuchyni, do této služby patřilo i vytírání podlahy na toaletách. "Pokud si rodič nepřeje, aby děti službu v rámci tábora vykonávaly, doporučuji neposílat děti na dětský tábor, ale na dětskou rekreaci, kde služba funguje na jiném principu nebo se nevykonává se vůbec," radí organizátor tábora.
"Vzhledem k tomu, že se jednalo o dětský tábor, žádná uklízečka zde nebyla a ani do budoucna neplánujeme nějakou pořídit," upozorňuje Alexadrovič. Děti z oddílů byly do služby vybíráni tak, aby se všechny během týdne vystřídaly.
"Snažíme se dělat naši práci co nejlépe, ale opravdu bohužel nejde vždy vyhovět úplně všem," podotýká pořadatel dětských táborů. "Chápu, že každý rodič chce pro svoje dítě to nejlepší a brání jeho zájmy až do úplného vyčerpání, ale bohužel toto malé procento notorických stěžovatelů dokáže vzít chuť k práci našim dobrovolným pracovníkům."
