S koncem roku bilancujeme a dáváme si různá předsevzetí. Ilustrační foto

S koncem roku bilancujeme a dáváme si různá předsevzetí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak úspěšně dodržet novoroční předsevzetí: méně znamená více

  • 13
Je to vlastně už takový rituál. Podstupujeme ho, i když možná dopředu tušíme, že ho stejně nedotáhneme do konce. Říkáme mu novoroční předsevzetí: zhubnu, začnu cvičit, učit se jazyk, přestanu kouřit, najdu si novou práci, partnera... Poradíme vám, co dělat, abyste svá předsevzetí konečně zvládli i vy.

Konec roku má v sobě jistou symboliku. Více než kdy jindy se pouštíme do hodnocení svého života. Podobně jako firmy počítají své příjmy a výdaje, tak i my bilancujeme. Někdy jsme v zisku, jindy se dostáváme do červených čísel a máme potřebu s tím něco udělat. A tak si dáváme předsevzetí.

Opravdu chci změnu?

Chcete-li opravdu ve svém životě něco změnit a dotáhnout tu změnu úspěšně do konce, měli byste dodržet určitá pravidla. Více než polovinu úspěchu máte za sebou, pokud jste opravdu odhodlaní. Nemá smysl začít hubnout jen kvůli tomu, že si vás partner dobírá. Stejně tak nemá cenu zkoušet přestat kouřit jen proto, že vám to při každé prohlídce kvůli zdraví doporučuje lékař.

Když méně znamená více

Na přelomu roku máme často tendenci udělat v životě hned více změn najednou. Nejenže zhubnu, ale také začnu cvičit, přestanu kouřit, vyřeším problémy v manželství, s pubertálním dítětem. Zvládnout tohle všechno dohromady je asi tak reálné, jako kdybyste si naplánovali vymalování a úklid velkého domu na dva dny a bez pomoci malířů a úklidové čety.

Pokud si chcete dát několikapoložkový seznam závazků, velmi pravděpodobně se zařadíte mezi tu skupinu lidí, která do poloviny, maximálně konce února plní fitness-centra, ale stejně rychle jako do nich přišla, tak z nich odejde. Dramatické změny, které zpřehází dosud navyklé životní postupy, většinou nikdo z nás nevydrží. Dejte si proto jen jeden cíl. Když se vám daří jej plnit, přidejte další.

Aby vaše mise byla úspěšná, měli byste si také dát naprosto konkrétní závazek. Neříkejte si: "Zhubnu." Takto vágní a neurčitá formulka vás brzy ukolébá do klidu a snaha o změnu vyšumí. Pravděpodobnost splnění předsevzetí se zvýší, když máte jasný záměr. Málo se hýbete? Začněte chodit. Moc jíte? Zmenšete porce. Ujíždíte na čokoládě s ořechy? Nahraďte ji malým kouskem tmavé čokolády denně a postupně ji přestaňte jíst úplně.

Do boje zapojte i své okolí, partnera, kamarádku, děti. Motivují vás k lepším výsledkům.

Nenechte se odradit selháním

Nepropadejte zoufalství, když "ulítnete". Nikdo není dokonalý. Je normální, že se vám něco nepovede. Dvakrát jste vynechala hodinu cvičení nebo lekci němčiny, snědla celou tabulku čokolády, po měsíci nekouření si zapálila? Nic se neděje. Důležité je nesklouznout do původního režimu. Pokud vydržíte, odměnou vám bude příjemný pocit ze sebe sama a vědomí, že patříte mezi těch několik málo procent, kterým se předsevzetí podařilo dotáhnout do úspěšného konce. To přece za to stojí.

Ilustrační foto


Naučím se radovat ze života

"V dnešním uspěchaném světě toho má žena na sebe naloženo opravdu hodně. Aby neměla pocit, že jí život utíká jen mezi prsty, je dobré si udělat soukromé rituály, jakési záchytné body, při kterých bude mít čas jen sama pro sebe a které se stanou zdrojem energie. Třeba ranní káva nebo nějaká večerní tečka za dnem. Je to čistě individuální, záleží na každé z vás, co má ráda a co jí udělá dobře.

Při pohledu na nepříznivé statistiky, co se dnes děje s rodinou, je určitě dobré zaměřit se i na budování partnerských vztahů. Naučte se mluvit se svým partnerem o věcech, které nosíte v sobě. Nebojte se mu o nich říct, protože když o zdroji stresu nebudete mluvit, budete si ho nechávat sama v sobě, tak bude pracovat a projeví se psychosomatickými problémy. Potíže, které nás trápí, musíme ventilovat ven.

Můj tip: Udělejte si se svým partnerem pravidelný komunikační večer. Jednou za týden dva, jak vám oběma vyhovuje. Zapalte si třeba svíčku, otevřete lahev vína a povídejte si jen o svých problémech. Neřešte provozní záležitosti domácnosti, o kterých mluvíte běžně, ale vymluvte se ze svých pocitů. Časem se přinutí mluvit i váš partner. My muži jsme v tomhle trochu pomalejší, neumíme tolik povídat o svých citech, ale když to máme naprogramované, naučíme se to.

Radil vám: JINDŘICH KALINA, lektor, poradce pro manželské problémy

Tentokrát už opravdu přestanu kouřit

Prvním a nejdůležitějším krokem je pevné rozhodnutí přestat kouřit. Pokud si někdo tohle předsevzetí dává opakovaně každý rok a vlastně jen ze zvyku, většinou nevydrží nekouřit ani 1. ledna. Zvlášť když měl předtím bouřlivější Silvestr. Chtít musím já sám. Nesmí mě do toho někdo tlačit. Důležité je srovnat si, co mi nekouření přinese, a uvědomit si, že se budu muset něčeho vzdát, protože kouření většině přináší i něco pozitivního - odreagování od stresu, příjemné chvilky... Chce to si říct, zda mi nekouření za to stojí a jestli jsem schopen všechno obětovat pro pozitiva, která mi nekouření přinese - zdraví, peníze... Než se pustíte do odvykání, připravujte se a sžívejte se s tím, co budete dělat v nekuřáckých situacích.

Ilustrační foto

Na internetu si také předem vyhledejte informace, zkušenosti a diskuse ostatních lidí, kteří přestávají nebo přestali kouřit. Pak nemusíte řadu situací poznávat na vlastní kůži a zbytečně tápat. Třeba to, že i jedna cigareta může vrátit zpět ke kouření, nebo to, že když člověk při odvykání nenahrazuje cigaretu jídlem, tak nepřibere.

Můj tip: Zavolejte o radu na linku pro odvykání kouření 844 600 500. Pokud za sebou máte neúspěšné pokusy, nevěříte si, jste silně fyzicky závislí, obraťte se na praktického lékaře nebo Centrum závislosti na tabáku. Více informací najdete také na www.dokurte.cz

Radila vám: KATEŘINA LANGROVÁ, ředitelka sdružení Česká koalice proti tabáku

Nedopustím, aby práce řídila můj život

Znáte syndrom uvařené žáby? Když hodíte žábu do teplé vody, tak vyskočí ven, protože nemá ráda teplou vodu. Ale když ji dáte do studené vody, hrnec pomalu zahříváte, tak si žába ani nevšimne, že je za chvíli uvařená. Stejné je to s naší prací. Pro všechny porady, postupy, hádky a uzávěrky úplně zapomínáme na svůj vlastní život.

Najednou zjistíme, že jsme se uvařili, ujel nám vlak a život nás dokopal tam, kde jsme nikdy nechtěli být. V tu chvíli nastává syndrom vyhoření. Svoji práci sice můžeme dělat samospádem, relativně dobře, nikdo nás z ní nejspíš nevyhodí, ale nebaví nás. Je to pro nás takzvaně "pruda". Abychom se nedostali až do tohoto stadia, jedinou prevencí proti syndromu vyhoření je pestrobarevná práce - nepracujte denně déle než osm hodin, pokud je to možné, tak i v rámci pracovní doby střídejte jednotlivé aktivity, a hlavně mějte po práci svůj vlastní život.

Můj tip: Nikdy nedopusťte, aby vám práce zabrala všechen čas, tedy i ten volný. Dodržujte pracovní dobu, odejděte z práce včas a po ní "přepněte" do zcela jiného režimu. Dělejte něco jiného, než když jste v zaměstnání. Cokoliv, i když vás to ani moc nebaví. Hrajte třeba v ochotnickém divadle, chytejte ryby, sportujte. To je jediná možnost, jak předejít syndromu vyhoření.

Radil vám: JERONÝM KLIMEŠ, psycholog

Začnu chodit pravidelně cvičit

Tři týdny před Vánocemi se většina fitness-center obvykle vylidní, přestanou chodit i ženy, které jindy cvičí pravidelně. V lednu se všechny vzpamatují, nastane boom, který vydrží do poloviny února, a pak zájem ustupuje.

Ilustrační foto

Pokud patříte mezi ty, co nad sebou potřebují bič, doporučuji dvě věci. Zaprvé: kupte si do fitness-centra permanentku. Investované peníze vás donutí na cvičení chodit, bude vám líto ji nechat propadnout a peníze vyhodit. Zadruhé: na cvičení se domluvte s kamarádkou. Když se vám nebude chtít a ona zavolá, uvidíte, že budete hůř hledat výmluvy. Pokud nechcete nebo se stydíte hned vyrazit do fitness-centra, pro začátek zkuste víc chodit. Dejte si limit - třeba jedno CD nebo část MP3, které budete poslouchat při chůzi. Než dohraje, tak se nesmíte vrátit domů.

Můj tip: Aby cvičení mělo smysl a vy při něm začala hubnout, musíte se mu věnovat alespoň třikrát týdně 45 minut. První čtvrthodinu se totiž tuky nespalují. Pokud nechcete chodit do fitness, pro cvičení doma na rotopedu doporučuju sednout na něj při prvních večerních zprávách.
Dokud zpravodajství neskončí na všech programech, tak z něj neslézejte.

Radila vám: MIROSLAVA ZÁMEČNÍKOVÁ, trenérka

Zhubnu, ale zdravě, abych zase nepřibrala

Stejně jako u všech jiných předsevzetí, tak i u hubnutí je nejdůležitější první krok. Jakmile se žena jednou rozhodne a získá určitý návyk ve stravování, většinou vydrží. Ideální je začít se změnou jídelníčku v den, kdy se rozhodnu zhubnout, byť třeba pomalu, a neříkat si: "Tak, teď si ještě užiju, pořádně se najím, sním všechny zásoby ve spíži a pak teprve začnu hubnout."

Udržení si správné váhy je celoživotní běh. Základem je neuchlácholit se tím, že "dietu" na chvíli přerušíte a pak se do ní zase pustíte, protože návraty jsou vždy těžké. Samozřejmě nejde, aby člověk nikdy "neulítnul", ale časem každý přijde na to, že o velikém a nadměrném hodování život není. Můžete z něj mít radost, i když se nepřejídáte. Naopak zjistíte, že se vlastně cítíte mnohem lépe než dříve.

Ilustrační foto

Můj tip: Zátěžovou situací bývá nemoc nebo problém v rodině, v práci. V těchto chvílích máme tendence potíže překonávat jídlem a vše, čeho jsme do té doby dosáhli, hodit za hlavu. Počítejte s tím, že takový okamžik může nastat. Pak vás nepřekvapí. A pokud přijde, snažte se "neulítávat" moc. Také je důležité dodržovat pitný režim, ten je totiž základem zdravého hubnutí.

Radila vám: ALENA RAUOVÁ, odbornice na zdravou výživu

Nechci už být věčným začátečníkem

K tomu, abych se naučila cizí jazyk, je nejlepší mít nějaký cíl - motivaci. Protože učit se "jen tak", to pak většinou snaha přijde vniveč. "Chci jet na dovolenou, chci si tam umět říct o zmrzlinu, zeptat se, kolik co stojí." To je ideální motivace!

Věčným začátečníkům cizích jazyků doporučuji, aby se opakovaně nehlásili znovu do kurzu pro úplné začátečníky. Tihle lidé totiž už něco umí, ve třídě vynikají, jsou za hvězdy a pak nemají potřebu se moc učit. V devadesáti procentech je ale ti opravdoví úplní začátečníci převálcují, protože se učí. Věční začátečníci jsou pak z takové situace demotivováni, nestíhají a nakonec to zase s učením "zabalí". Za rok dva se přihlásí znovu do kurzu pro začátečníky a situace se opakuje stále dokola. Zároveň doporučuju vzít s sebou do kurzu někoho z blízkých, abyste se navzájem motivovali k pravidelnému učení.

Můj tip: Jste-li věčný začátečník, najděte v sobě odvahu přihlásit se do kurzu pro mírně pokročilé. I za cenu toho, že zpočátku budete v učení trochu tápat a nebudete patřit mezi nejlepší. Překonejte to a vydržte. Situace vás donutí lépe se připravovat a dostihnout ostatní ve třídě.

Radila vám: DAGMAR DAMKOVÁ, lektorka angličtiny