Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Znáte svůj věk? Biologický se od chronologického může lišit i o 20 let

  • 75
Proč někdo ve čtyřiceti vypadá na třicet a jiný už ve dvaceti na čtyřicet? A proč někdo má v šedesáti duši a mozek třicátníka, zatímco jiný už ve dvaceti smýšlí jako stařík? Může za to věk. Biologický.

Každý máme dva věky, které nám odměřují čas. O tom jednom, kterému obecně říkáme fyzický, ale odborníci ho označují jako chronologický, víme všichni. Minimálně jednou za rok, když slavíme narozeniny, si ho připomínáme.

Jeho počátek je daný zápisem v rodném listě a nic s ním neuděláme, leda to, že od určité chvíle ho začneme ignorovat a přestaneme den příchodu na svět oslavovat. Vždyť je to jen orientační číslo, které nám sděluje, jak dlouho už tady pobýváme.

Sedm kroků proti stárnutí

1. Protizánětlivá dieta - redukuje riziko skrytého zánětu. Konzumujte více zeleniny, ovoce a bílkovin s nízkým obsahem tuku, do jídelníčku zařaďte rybí tuk, olivový olej a cereálie a úplně z něj vyškrtněte bílou mouku a rafinovaný cukr.

2. Antioxidanty - posilujte imunitu nejen minerály a vitaminy, ale také dostatkem antioxidantů, které neutralizují volné radikály v těle a chrání před onemocněními. Těmi základními jsou vitaminy C, E a D, extrakt ze zeleného čaje, beta-karoten, koenzym Q10, zinek, selen a další.

3. Pitný režim - denně byste měli vypít nejméně dva litry tekutin, nejlépe čisté neperlivé vody. Alkohol omezte na jednu, maximálně dvě sklenky červeného vína, které obsahuje resveratrol, což je silný antioxidant.

4. Stres - snažte se mu předcházet a být co nejvíce v klidu. Stres stojí za celou řadou závažných onemocnění.

5. Spánek - je nesmírně důležitý, protože během něj lidský organismus regeneruje. Hluboký spánek a snění mají pozitivní vliv na emoční život a celkovou připravenost zvládat denní zátěž.

6. Pohyb - dopřávejte si jakýkoliv, třeba jenom svižnou chůzi pokud možno v přírodě. Cvičit můžete i doma, nemusíte chodit do fitka.

7. Pozitivní mysl - i když je to někdy těžké, berte věci s nadhledem a humorem a nepropadejte pesimismu a beznaději. Smích prokazatelně prodlužuje život stejně jako společenský život a sociální kontakty.

Mnohem důležitější je ten druhý, biologický věk, o němž řada z nás ani neví, že existuje a že se dá také spočítat. Přitom právě on určuje to, jak vypadáme, jak se cítíme, a v neposlední řadě i to, jakého chronologického věku a v jaké kondici se dožijeme.

Omlazuje nejen navenek

„Anti-aging je nový medicínský směr 21. století, který spojuje poznatky a výhody klasické západní medicíny se zkušenostmi medicíny východní. Obor vznikl jako odezva na stárnutí světové populace,“ vysvětluje primářka A2C Anti-aging Clinic v Praze Monika Golková, neuroložka a jediná certifikovaná specialistka na medicínu proti stárnutí v České republice.

Od všeobecného lékařství se anti-aging liší jednou podstatnou věcí - neléčí až nemoci a jejich následky, ale snaží se jim předcházet. Jednoduše by se dalo říci, že smyslem této vědecké disciplíny je omlazování organismu nejen navenek, ale zejména zevnitř.

„S hodnotami chronologického a biologického věku se v medicíně proti stárnutí pracuje poměrně dlouho. Už před více než deseti lety byly používány testy, jimiž se měřil biologický věk jednotlivých orgánů, například svalů, plic, střev, jater nebo mozku. Na základě výsledků pak byla pacientům doporučována různá režimová opatření typu diet a doporučení pro fyzickou i duševní aktivitu, jejichž smyslem bylo povzbudit jednotlivé orgány, zlepšit jejich stav a funkci,“ vysvětluje doktorka Golková.

Změřit se dá skoro všechno

Tedy i biologický věk, který pak lze srovnat s tím fyzickým, což přináší zajímavé, i když někdy ne právě veselé poznatky. Nezřídka byl u čtyřicetiletého člověka definován mozek padesátníka a plíce šedesátníka, ale samozřejmě se objevují i opačné a mnohem povzbudivější výsledky.

„Rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být až dvacet let, a to i u jednotlivých orgánů, protože i v tomto případě všechno souvisí se vším. Vzhled odráží zdraví a zdraví koresponduje s tím, jak se o sebe člověk stará. Tato myšlenka samozřejmě není ničím nová; to, co nové je, jsou metody umožňující ovlivnit vzhled, zdraví i to, kolika let se dožijeme v dobré kondici,“ podotýká Monika Golková.

Za vším hledej telomery

Za biologickým věkem prý stojí takzvané telomery a jejich délka. Jako první přišla s informací o vztahu délky telomer a náchylností ke vzniku nemocí souvisejících se stářím a biologickým věkem Elizabeth Blackburnová z University of California v San Francisku. Co jsou ty telomery vlastně zač? Jakési čepičky, které se nacházejí na konci našich chromozomů.

Ptali jsme se za vás

MUDr. Monika Golková, primářka A2C Anti-aging Clinic v Praze

Mohou být zkrácené telomery rizikem pro naše zdraví?
Ano, existuje úměra mezi délkou telomer a rizikem onkologických a některých kardiovaskulárních chorob, onemocnění diabetem, případně i s nástupem demence. Jsou to obecné choroby, které souvisí se stářím, ale zároveň se stále častěji vyskytují už v mladém věku. Pokud se nám podaří pracovat s těmito informacemi, máme šanci stárnutí a nemoci související s věkem oddálit či zcela zabránit jejich vzniku.

A může každý z nás proti zkracování telomer účinně bojovat?
Na délku telomer má vliv životní styl, stravovací návyky, a samozřejmě také dědičnost. Zásadní vliv má stres! S dědičností toho zatím moc nesvedeme, ale ostatní faktory jsou ovlivnitelné.

„Telomery se starají o stabilitu během procesu buněčného dělení a chrání naši DNA. V každém organismu probíhá dělení buněk, během něhož se kopírují informace, jež jsou v naší DNA zakódované,“ vysvětluje doktorka Golková a pokračuje: „Jak se buňky dělí, dochází ke zkracování telomer, což v určité míře koresponduje s naším zdravím i s tím, jak náš organismus stárne. Telomery neukazují, jak rychle nám ubíhá čas nebo kolik nám ho zbývá, ale upozorňují na rizika onemocnění orgánů, což se následně promítá do našeho biologického věku.“

Prodlužme je

Prodloužit je není jednoduché, ale probíhající výzkumy přinášejí stále nové poznatky, jak telomery před poškozením cíleně chránit, a tak moderní medicína představuje telomerázu. „Telomeráza je enzym, který chrání telomery a jejich délku před poškozením a zkracováním a opravuje chyby vzniklé během dělení i náhodné mutace. Problém je v tom, že tento enzym není stále aktivní,“ upozorňuje primářka Golková a dodává: „Ukázalo se, že aktivaci telomerázy dokáže spustit výtažek z rostlin čeledi astragalus, které jsou známé pod českým názvem kozinec a mají velké léčivé a regenerační schopnosti, posilují imunitu a kromě jiného dokážou aktivovat produkci telomerázy.“

Účinnost výtažků prověřovala jedna americká studie, která pracovala s deseti tisíci dobrovolníků. Výsledky naznačily, že tímto způsobem skutečně lze chránit telomery před zkracováním.

Stačí čtyři hodiny

Biologický věk se měří na základě několika testů, které mapují stravovací návyky, fyzickou aktivitu a schopnost regenerace organismu. Nutný je také odběr krve a laboratorní změření délky telomer. Celý proces, jehož součástí je i vyšetření na potravinovou intoleranci, měření oxidativního stresu a testování mozkových neurotransmiterů, trvá zhruba čtyři hodiny. Na základě výsledků všech vyšetření pak zájemce dostane individuální stravovací plán, doporučení na množství fyzické i duševní aktivity a podobně.

Monika Golková upozorňuje, že se jedná o opatření preventivní a taková, která vedou k optimálnímu fungování organismu. „Nejde o léčbu. Věk, ani ten biologický, zatím léčit nelze, léčíme až nemoc. Proto je dobré včas poznat své tělo a věnovat mu odpovídající preventivní odbornou péči,“ radí lékařka. Zatímco fyzický věk ovlivnit nemůžeme, ten biologický ano. Určitě stojí za to věnovat mu péči, a nejen kvůli tomu, abychom navenek vypadali mladší, než ve skutečnosti jsme.

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Zdraví.