Ale nakolik to všechno skutečně zabírá a co jsou v boji proti drogám naopak zbytečně vyhozené peníze?
Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že to dosud nikdo nezjišťoval. "Rádi bychom prosadili do Národní protidrogové strategie od roku 2005 požadavek, aby se u projektů vyhodnocovala úspěšnost," řekl náměstek ministryně zdravotnictví Milan Špaček.
Ministerstvo začalo spolupracovat s americkou organizací NIDA. Ve Spojených státech například zjistili, že jeden z největších protidrogových projektů, který seznamoval děti s nebezpečím drog, ve skutečnosti zapůsobil přesně opačně: zájem o drogy jako o něco "atraktivního" naopak probouzel.
Ivan Douda z centra Drop In, jež se problémem drog zabývá, k postupu ministerstva řekl: "Ať zkoumají, co funguje, ale je otázka, na co přijdou, protože ono je to často něco mezi nebem a zemí."
Zkušenosti z USA podle něj nelze přijímat mechanicky, protože co zabírá na americké děti - například když jde některé vzorem a působí na ostatní děti, aby taky nebraly drogy - je v Česku bráno jako "bonzáctví ".
Podle Doudy dostatečně svědčí o fungování osvěty v Česku vývoj v posledních letech: ubylo lidí, kteří berou heroin a pervitin (ale přibylo konzumentů marihuany a extáze), a přestal klesat věk dětí, které poprvé zkusí drogu.
I tak nejnovější výzkum na sedmi základních školách zjistil, že s marihuanou má zkušenost každé desáté dítě v šesté třídě. Sedm z deseti si už "zadalo" s alkoholem a polovina s cigaretou.
