Ona
Teplotu srážejte léky, až když vyšplhá nad 38 stupňů (ilustrační snímek)

Teplotu srážejte léky, až když vyšplhá nad 38 stupňů (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Zvýšenou teplotu léky nesrážejte, počkejte si na horečku

  • 11
Víte, co dělat, jakmile se tělesná teplota vyšplhá nad 37 stupňů? Nic. Řešit byste měli až horečku přes osmatřicet stupňů. Pokud srážíte i nižší teplotu, zbytečně tělu ztěžujete boj s infekcí, s níž by si jinak možná poradilo samo.

Zapamatujte si: horečka je sice jedním z příznaků onemocnění, jako je podzimní viróza nebo pravá chřipka, ale není tím, na který byste se měli zaměřit především. Daleko důležitější je tlumení dráždivého kašle či udržování čistého nosu a používání nosních kapek.

Tělo při infekci potřebuje zvýšenou teplotu

"Je chyba srážet horečku, nebo dokonce zvýšenou teplotu hned, jak se objeví, jde o přirozený způsob, kterým tělo bojuje s infekcemi," říká pražský dětský lékař Tomáš Karhan.

Jeho rada platí i pro dospělé. O horečce lékaři mluví, pokud teplota vystoupá nad osmatřicet, do té doby jde o zvýšenou teplotu a tu byste snižovat neměli, protože právě díky ní se tělu daří hubit viry či bakterie.

Teprve vyšší teplota je pro tělo vyčerpávající, a proto je na místě ji snižovat, aby měl organismus sílu bojovat. Pozor, cílem není šestatřicet a půl, ale jde o to, abyste teplotu srazili třeba do rozmezí mezi sedmatřiceti a osmatřiceti.

Teplota by se měla měřit jen ráno, v poledne, večer a případně v noci, abyste měli jasno v tom, jak se vyvíjí. Večer je obvykle vyšší než ráno. Nemá smysl ji měřit častěji. Ani rychlý vzestup teploty až ke čtyřicítce, či dokonce výše nemusí znamenat, že je hodně zle, a to ani tehdy, pokud dítě či dospělý blouzní.

V takovou chvíli je ale třeba horečku už hodně účinně – ideálně kombinací léků a zábalů – srážet. Zejména u malých dětí může teplota až ke čtyřicítce vyletět rychle, naopak mnoho dospělých horečku nemívá ani u pravé chřipky či angíny.

Naučte se kombinovat léky

Ke srážení vytrvalé vysoké horečky je ideální kombinace léků s paracetamolem a ibuprofenem, které se podávají střídavě po čtyřech hodinách. Tak častého podávání se bát nemusíte, ale pod čtyři hodiny už nechoďte.

Je přitom jedno, zda se léky podávají ve formě tablet, sirupu nebo čípku. Zvláště u ibuprofenu je dobré držet se spíše horní hranice doporučeného dávkování, jinak nemusí zabírat tak, jak potřebujete.

Pomoci mohou také zábaly. Používají se zejména u dětí, ale stejně zabírají i u dospělých. U dětí je pak důležité chladit jen končetiny, celkové zábaly jsou pro tělo příliš šokující.

Osvědčené jsou zábaly s jablečným octem, který se přidá do vody, v níž látku na zábaly namáčíte. Zábaly se nesmí používat, pokud má člověk při horečce studené ruce či nohy.

Pokud je nemocný s horečkou celkově schvácený a nedaří se ji žádným způsobem srazit a přidá-li se navíc třeba dušnost či upadání do mdlob, vyrazte na pohotovost nebo zavolejte záchranku. Tu byste měli zavolat i tehdy, pokud se u malých dětí při horečce objeví celkové křeče.

Když na horečku netrpíte

Trpíte na horečky? Buďte rádi, protože bez nich se tělo s infekcemi většinou vyrovnává hůře – podle praktického lékaře Kamila Běrského přitom přibývá lidí, kterým ani třeba při chřipce teplota nevyleze nad sedmatřicet. Lékař to vysvětluje rozhozeným imunitním systémem a stresem, k čemuž lidé přispívají třeba tím, že i v zimě jezdí na dovolenou do tepla či ani v tomto ročním období v práci nezpomalí.

Doporučuje podobně postiženým, aby se při podzimních virózách snažili svou teplotu uměle zvýšit a vypotili se. "Zalezte alespoň na tři dny do postele, vezměte si paralen a alespoň občas si přikryjte i hlavu. Tím byste měli spustit pocení, napomůže tomu i pití teplého čaje," radí lékař Běrský. Důležitý je také dostatek spánku.