Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyřicítka je zlomový věk. Právě teď se svému tělu věnujte víc než dřív

aktualizováno 
Zatímco o zdraví dětí a seniorů se mluví na každém kroku, takzvaný střední věk tolik pozornosti nepřitahuje. Jako by se rozumělo samo sebou, že se dospělý člověk v produktivních letech nachází na vrcholu tělesných i duševních sil. Na prahu čtyřicítky bychom však měli začít věnovat svému zdraví zvláštní péči. Proč, zjišťoval magazín Rodina DNES.

„Život začíná ve čtyřiceti, do té doby jsme si dělali jen průzkum,“ zní slavný citát Carla Gustava Junga. | foto: Profimedia.cz

Právě teď se totiž rozhoduje o tom, jestli strávíme druhou polovinu života spokojení a v dobré kondici, nebo v čekárnách zdravotnických zařízení sužováni nemocemi. Lidé mezi čtyřiceti a padesáti lety totiž představují nejcitlivější věkovou skupinu, pokud jde o životní styl. Důvod je prostý – nemáme na sebe čas.

Domácí lékař

Představme si průměrného českého pětačtyřicátníka. V práci už dosáhl slušného postavení, které mu zajišťuje dobrý příjem, ale také na něj klade značné nároky. Doma má školou povinné děti se vším, co k tomu patří, tedy s hromadou výdajů, prvními pubertálními neshodami a časově náročnými mimoškolními aktivitami.

K tomu pečuje o stárnoucí rodiče, kteří jsou čím dál tím méně soběstační. A v bance stále zbývá doplatit podstatnou část hypotéky. Člověk si tak nemůže dovolit zaškobrtnout, jinak se celý provázaný systém zhroutí. Žádný div, že mu na péči o sebe sama nezbývá čas ani energie. Jenže když se později zápřah trochu uvolní, na prevenci už bývá pozdě...

Zvrat v našem těle

Důležitost péče o tělesnou schránku si uvědomíme, jen když pochopíme, jaké změny se v organismu odehrávají. V čele kráčí změna hormonální. Produkce pohlavních hormonů estrogenu a testosteronu se snižuje a následky se zdaleka neomezují jen na rozmnožovací funkce. Klesající hladina estrogenu u žen s sebou nese nejen postupnou ztrátu menstruace, ale třeba i zhoršené ukládání vápníku a z toho plynoucí řídnutí kostí nebo větší riziko srdečních a cévních chorob. Muži spolu s testosteronem ztrácejí svalovou hmotu a sexuální elán.

Pohyb je dle řady odborníků nejsilnějším nástrojem prevence. Jak by měl vypadat, pokud nám má zajistit co největší zdravotní přínos? Podle profesora Williama Haskella ze Stanfordovy univerzity takto:

AEROBNÍ CVIČENÍ: pětkrát týdně alespoň 30 minut svižné chůze, tance, zahradničení nebo hry s dětmi

SILOVÉ CVIČENÍ: dvakrát týdně alespoň 8–10 cviků zaměřených na posílení hlavních svalových skupin, tedy cvičení s činkami nebo s vlastní vahou, ale třeba i chození do schodů nebo těžká fyzická práce

U obou pohlaví pak jde s hormonálními změnami ruku v ruce zpomalení metabolismu. Dietní přešlapy nám najednou tělo neodpouští tak ochotně jako dřív a kila vesele naskakují. Efekt je ještě umocněn zhoršující se pohyblivostí, úbytkem energie a fyzické výkonnosti. Přidejme k tomu první vrásky, brýle na čtení, ranní ztuhlost kloubů a stále častější výpadky krátkodobé paměti, a máme před sebou obrázek největšího strašáka 21. století – stárnutí.

Když krize klepe na dveře

Mládí v háji a do důchodu daleko. Nepříliš optimistická definice středního věku v sobě má velký kus pravdy. Právě po dosažení čtyřicítky si lidé začínají uvědomovat, že možná nestihnou naplnit všechny své sny a plány. Že jim dosažené úspěchy nepřinesly očekávané uspokojení a štěstí. A že bytí, které se před nimi prostírá, už není oceán možností, ale časový úsek s čím dál konkrétnějšími obrysy.

Psychiatr Petr Hrubeš to definuje jasně: Začíná život na dobu určitou. Není divu, že mezi čtyřicítkou a padesátkou začne řada lidí tak trochu „bláznit“. Muži si pořizují mladé milenky a zakládají druhé rodiny, ženy se dávají na esoteriku nebo na plastické operace. A obě pohlaví bez rozdílu častěji propadají depresím. Takzvaná krize středního věku není jen posměšný komentář na adresu prošedivělých pánů v placatých sportovních autech, ale skutečná životní etapa plná fyziologických i psychických zvratů. Podobně jako třeba puberta.

V roce 2007 provedl David Blanchflower, profesor ekonomie na Darthmouthově univerzitě, rozsáhlý výzkum životního štěstí. Zkoumal údaje ze 72 zemí a došel k jednoznačnému závěru – lidé se cítí nejméně šťastní ve věku 46 let, a to bez ohledu na postavení, majetek, rodinný stav či pohlaví.

Proč bychom měli být nešťastní zrovna ve chvíli, kdy je náš profesní život na vrcholu, děti se osamostatňují a hypotéky se konečně blíží splacení? Na tuto otázku nemají odborníci jednoznačnou odpověď. Možná za to můžou počínající zdravotní obtíže a vědomí, že z vrcholu už můžeme jít pouze dolů. Většina lidí ve středním věku pochová své rodiče, v okolí se objevují první vážné choroby či úmrtí vrstevníků. Dětské zlobení v domovech střídá prázdnota, kterou nelze honem zaplnit zálibami a koníčky, chmury stále častěji zahání alkohol.

Čas na restart

Pokud právě hledáte provaz, který by ukončil vaši mrzkou existenci, vydržte a čtěte dál. Blanchflowerův výzkum totiž slibuje lepší zítřky. Odteď začne křivka štěstí zase stoupat a v šedesáti letech budeme stejně spokojení jako ve dvaceti. K překonání krizového období je namístě důkladná péče o tělo i duši. A je to právě životní styl, který předurčí podobu druhé půlky našeho života. Ano, vzhledem ke statistikám jsme v okamžiku 40. narozenin urazili teprve polovinu cesty. „Život začíná ve čtyřiceti, do té doby jsme si dělali jen průzkum,“ zní slavný citát Carla Gustava Junga.

Čtěte v magazínu Rodina DNES

V pátečním magazínu MF DNES Rodina DNES tentokrát najdete velké téma o síle muzikoterapie a také rozhovor s hercem Miroslavem Táborským a jeho ženou Kateřinou.

Střední věk nám ve skutečnosti nabízí ideální poměr sil a zkušeností. Podle odborníků je možné „zakonzervovat“ současnou funkčnost organismu klidně na dalších deset let, a to pohybem, stravou a duševní hygienou. Pohyb nemusí být intenzivní, ale pravidelný, počítá se všechno, co povede ke zvýšení dechové a tepové frekvence.

Při stravování myslete na to, že mírný kalorický deficit prokazatelně prodlužuje život, jezte tedy méně, ale kvalitněji. Na co se zaměřit? Na tučné mořské ryby, košťálovou zeleninu, ořechy a olivový olej. Dostatek těchto potravin v kombinaci s pohybem může snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 40 procent a zcela jistě vám udrží štíhlou postavu.

Pokud máte nadváhu, stačí vám snížení tělesné hmotnosti o 5 až 10 %, abyste významně omezili nebezpečí chorob spojených s vyšším věkem. Ta se týkají zejména vysokého krevního tlaku, LDL cholesterolu a potíží s klouby. Vyhýbat se stresu je pro většinu z nás zbožné přání, ale můžeme ho aspoň kompenzovat dostatkem spánku a příjemnými zážitky. Právě poslední zmíněné jsou receptem na štěstí a vychutnávání života ve všech jeho etapách.

Autor:






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Může nás lenost zabít? Vědci říkají, že ano

Zdravé je sportovat několikrát týdně, říkají experti, a přesto se dvě třetiny Čechů nehýbou skoro vůbec. Jak je možné, že jejich těla fungují a nerozpadají se?  celý článek

Lorna byla svědkem matčiny závislosti na drogách
Musela jsem přihlížet tomu, jak mámu ničí drogy, říká dcera Garlandové

Herečka a zpěvačka Lorna Luftová (64) je dcerou hollywoodské hvězdy Judy Garlandové, která zemřela v pouhých sedmačtyřiceti letech. Za její brzký odchod podle...  celý článek

Medové kuřecí stripsy s kečupem
Prázdniny se blíží! Rozloučení se školním rokem bude dětem chutnat

Za pár dní je tu konec školního roku a kamarádi i kamarádky ze třídy se rozutečou za letními zábavami. Uspořádejte pro spolužáky svého potomka dětskou party,...  celý článek

(Ilustrační foto)
Nejzdravější jídelníčky světa. Po boku Japonska najdete Dánsko i Francii

Řecko, Itálie nebo Japonsko jsou svými jídelníčky známé, národy severní Evropy a západní Afriky už méně. Všechny si ale zaslouží přední příčky na seznamu zemí,...  celý článek

Margot Robbie (Londýn, 3. srpna 2016)
Místo balzámu používám na rty krém na bradavky, říká Margot Robbie

Původem australská herečka Margot Robbie (27) patří mezi současné největší filmové krásky. O svůj vzhled pečuje každý den a k tomu, aby vypadala jako lusk,...  celý článek

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Šest znamení, že je vaše nachlazení vážnější, než si myslíte

Únava, bolest hlavy, rýma nebo ucpaný nos jsou obvykle příznakem toho, že na vás, jak se lidově říká, něco leze. Pokud patříte mezi ty, kteří nad nachlazením...  celý článek

VIPARÍTA ŠAVÁSANA Lehneme si na zem čelem ke zdi a zdvihneme nohy kolmo k zemi...
Jóga a meditace chrání naše geny. I proti rakovině, dokázali vědci

Jóga je čím dál oblíbenějším a rozšířenějším způsobem kompenzace stresu v našem uspěchaném životě. Nyní vědci přišli se zjištěním, že cvičení jógy a meditace...  celý článek

Ilustrační fotografie
Čtyři rady odborníků, jak získat krásnější a zdravější tělo. Navždy

Chtěli byste zeštíhlet a zpevnit postavu, celkově žít trochu zdravěji? Seznamte se s čtveřicí osvědčených tipů nutričních poradců, fitness trenérů i...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nebuďte jak leopard! Jak nemít skvrny se samoopalovákem?
Nebuďte jak leopard! Jak nemít skvrny se samoopalovákem?

Místo opálené pokožky vám zůstaly jen tmavé fleky? Se samoopalovacím přípravkem se to musí umět. Abyste neměla skvrny jako leopard, potřebujete peeling, citrón ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.