Ona
Jídlo z krevet

Jídlo z krevet | foto: Profimedia.cz

Jak se za posledních dvacet let změnil náš jídelníček

  • 25
Lidé jedí mnohem zdravěji než před dvaceti lety. Avšak změny k lepšímu se v posledních letech zastavily. Navíc nadále panují rozdíly mezi jednotlivými regiony a zejména mezi příjmovými skupinami.

Několik velkých změn se po roce 1989 událo v českém jídelníčku. Lidé jedí výrazně zdravěji než před dvaceti lety, což se začalo příznivě odrážet na jejich zdraví - prodloužila se například střední délka života.

Jenže v poslední době dávají lidé stále častěji přednost polotovarům a rychlému občerstvení a i doma se vracejí k méně zdravým potravinám.

Kupuje se zase více masa i živočišných tuků, stoupá spotřeba pamlsků. Trend pozitivních změn se v podstatě zastavil, a proto lze čekat, že se ani zdraví Čechů nebude dále výrazně zlepšovat.

Na čem Češi šetří  
Příčina? "Lidem se daří dobře, a protože je jídlo levné, přejídají se a méně se hýbou," vysvětluje Rudolf Poledne, vědecký sekretář Společnosti pro výživu.

Mezi lidmi však existují co do stravovacích návyků a nákupního chování velké rozdíly. "Skoro vůbec se to neliší mezi městy a vesnicemi obecně, ale obrovské rozdíly panují mezi lidmi s různými příjmy a různým vzděláním a pak také mezi jednotlivými regiony," doplnil Poledne.

Podobně vidí situaci i Zuzana Brázdová, expertka na výživu z brněnské Masarykovy univerzity.

"Při výběru potravin jednoznačně rozhoduje cena a dostupnost potravin," říká s tím, že těmito dvěma ukazateli se lidé řídí mnohem více než tím, co by ve skutečnosti chuťově preferovali.

Kolik čeho sníme
Lidé v České republice kupují podle nejnovějších údajů Společnosti pro výživu o 91 procent více drůbežího masa, o třetinu více luštěnin a téměř o dvacet procent více jižního ovoce než před deseti lety.

Snížila se také spotřeba hovězího a vepřového masa, zato za rok spořádáme téměř 16 kilogramů vajec, Evropan jen 12,8 kilogramu.

Obchodníci však tvrdí, že u nich jsou změny v chování zákazníků jasně patrné.

"Pozorujeme, jak k nám přicházejí trendy ze Západu. Je zvýšený zájem o ovoce a zeleninu, zákazníci kladou větší důraz na zdravý styl a od tradičních výrobků přecházejí k výrobkům zdravé výživy, jako jsou nízkotučné jogurty a mléko," uvedla nedávno pro MF DNES Martina Čermáková z obchodního řetězce Tesco.

Vzdělanější a bohatší lidé podle lékařů neváhají dávat více peněz za kvalitní potraviny a nehledí přitom ani tak na kvantitu. Češi s nižšími příjmy se však chovají přesně opačně. "Ti se jen přejídají," soudí Poledne.

Levné jídlo nabízejí zejména velké obchodní řetězce, které už nezřídka přizpůsobují své letáky chování zákazníků v jednotlivých regionech.

Když jídlo škodí zdraví
Nezdravé jídlo stojí za většinou zdravotních problémů, kterými trpí Češi a které je nakonec i zabíjejí. Jde zejména o nemoci srdce a cév, ale také o rakovinu.

Příliš mnoho tuků, příliš mnoho energie, nedostatek vitaminů, minerálů a vlákniny. Tak lze shrnout nedostatky českého jídelníčku. A to přesto, že se za posledních dvacet let výrazně změnil k lepšímu.

Nelze však čekat, že by tento trend pokračoval: "Za změnami stravování před několika lety bylo mimo jiné i zdražení hovězího a vepřového masa a to, že se sem naopak dostaly kvalitní rostlinné tuky, které předtím chyběly," říká pražský internista Pavel Kohout.

Podle něj tyto celospolečenské změny narazily na svoje hranice a je nyní už na každém člověku, nakolik bude dbát o svůj vlastní zdravý jídelníček.

Důvodů pro to je dost - ročně zde zemře 60 tisíc lidé na nemoci srdce a cév, které jsou nejčastější příčinou úmrtí. Lidé jim navíc podléhají v nižším věku než lidé v západní Evropě.

Nejde zdaleka jen o štíhlou linii
Nezdravá strava přímo souvisí s rozvojem takzvaného metabolického syndromu - tak lékaři nazývají soubor příznaků vznikajících kvůli nezdravému životnímu stylu, mezi něž patří vysoký krevní tlak, obezita a nadbytek cholesterolu v cévách.

Metabolický syndrom už je předstupněm cukrovky a nemocí srdce a cév. "Tímto syndromem trpí čtvrtina dospělých v produktivním věku," upozornila kardioložka Hana Rosolová z plzeňské fakultní nemocnice.

V podstatě všem lidem s metabolickým syndromem hrozí cukrovka a ta sama o sobě podle Rosolové čtyřikrát zvyšuje riziko vzniku infarktu nebo mrtvice ve srovnání se zdravými lidmi.

"Těm, kdo přijímají nadbytek živočišných tuků a mají nedostatek vlákniny, navíc hrozí vznik polypů a nádorů tlustého střeva," doplnil Kohout.

Lidé si často pojí doporučení týkající se zdravé výživy s tím, že jde zejména o štíhlou linii, ale tak jednoduché to není. "I člověk, který nemá žádné problémy s váhou, může mít potíže souvisící s jídelníčkem, například ho může trápit podvýživa," upozornil internista Kohout.

Příkladem takového zdravotního problému může být třeba nedostatek vitaminu C, který se projevuje mimo jiné zvýšenou únavou, praskáním drobných kapilár a cév a také krvácením ze sliznic, například z dásní. "Někdy ho nazýváme kurdějemi starých mládenců," řekl Kohout.

Typickým člověkem, kterému se nedostává "céčka", je totiž osaměle žijící starší muž, který nemá nazbyt peněz, a proto se v jídle spíš odbývá a dopřává si, když už, uzeniny s pečivem, ale nikoli ovoce a zeleninu, protože se mu za ně nechce vydávat peníze, když se jich stejně nenají.

Pozor na fast food
Zdraví Čechů nesvědčí ani stále populárnější fast food. Nejenže je toto jídlo hodně kalorické, ale navíc se při jeho přípravě nezřídka používají tuky, které jsou bohaté na nasycené mastné kyseliny. Ty přímo poškozují kardiovaskulární systém, tělu navíc škodí i tuky přepálené.

Lékaři varují rovněž před oblibou produktů rychlého občerstvení u dětí, mezi nimiž rovněž přibývá obézních a objevují se u nich zdravotní potíže, které dosud trápily jen dospělé. - více zde