Začalo to tím, že začal po práci chodit s kolegy na panáka - krátce po tom, co se nám narodila dcera -, proti čemuž jsem samozřejmě vůbec nic neměla. Jenže posléze se začal vracet čím dál později a přiopilý.
Když se z toho během roku stala rutina, začalo mi to pomalu vadit. Ne že bych si do hospody nebo do baru ráda občas nezašla, ale když se vám večer nebo v noci přes práh pravidelně převalí muž v "náladě“, tak je to minimálně na obtíž. Nehledě na to, že když pak vedle sebe spíme, cítím z něj celou noc hospodu.
Nejhorší ale je, že se Petr během poměrně krátké doby úplně změnil. Bez několika skleniček se nedokáže bavit a za vrchol zábavy začal považovat jít se do baru "cinknout“. S kolegy už pokud vím ani moc nechodí – začal prostě pít sám se štamgasty ve své oblíbené vinárně.
Skoro mám i pocit, že si nějak vynahrazuje nevybouřené mládí. Ne že bych nechápala, že se chlap někdy potřebuje odvázat, ale když vám třicátník nadšeně skoro každý den povídá o tom, kdo co v hospodě udělal, jak se kdo "picnul“ a podobně, tak mi to přijde prostě poněkud monotónní a navíc mám pocit, že tuhle študáckou etapu máme za sebou. Jako kdybychom spolu neměli dítě.
Nejhorší ale je, že mám pocit, že se od sebe začínáme vzdalovat. Hospoda se mu skoro stává nějakým druhým domovem, a dokonce mám i pocit, že mi vyčítá, že se se mnou nudí. Jenže já s ním tohle jeho tempo udržovat nemůžu a ani nechci, prostě se dokážu bavit i jinak a nestydím se za to.
A pak vznikají hádky a Petr mi dává najevo, jako kdybych byla nějaká stará panna nebo suchar, a já se mu zas snažím vysvětlit, že jako otec má jistou zodpovědnost a povinnosti a nemůže je prostě hodit za hlavu. Navíc jsme spolu více méně přestali i spát. Jednak mi úplně nevoní se milovat s někým, z koho táhne víno nebo slivovice, a navíc se Petr poslední dobou vrátí v takovém stavu, že je rád, že se udrží na nohou. Tak nevím. Pamatuji si z našeho několikaletého vztahu stále to dobré a nechce se mi rozbíjet rodinu, ale poslední dobou je toho čím dál tím méně. Co mám dělat?
1. Snažit se s ním o jeho eskapádách promluvit, třeba pitím řeší problém, o kterém se stydí mluvit.
2. Rozejít se. Pokud se z něj stal jiný člověk, než býval, nemá cenu si zvykat na podmínky, které mi nevyhovují.
3. Dát mu čas, ono ho to za chvíli dost možná přejde.
4. Ukázat mu, že se nachází ve slepé uličce a nedělat mu chůvu.
