Ona
Zdravý životní styl je základem dlouhověkosti (ilustrační snímek)

Zdravý životní styl je základem dlouhověkosti (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Chcete se dožít stovky? Zjistěte si své šance

  • 11
Zdánlivě nevýznamné maličkosti vám mohou přidávat, nebo také naopak ubírat drahocenné roky vašeho života. Cesta k dlouhověkosti však nemusí být skrytá ani trnitá a možná už po ní dokonce kráčíte.

Žijeme v době, kdy století lidé nejsou až takovou raritou. Vždyť jen v období mezi roky 1990 a 2000 vzrostl počet jedinců, kteří dosáhli hranice magické stovky, o 51 procent. Ani průměrná délka života v Česku není nijak nízká, podle statistických údajů z roku 2009 je to 77,1 let.

Za prodloužení života vděčíme samozřejmě především pokrokům v medicíně, vzdělání a prevenci, ale délku a kvalitu života ovlivňují i zdánlivě nedůležité každodenní zvyky a další okolnosti.

I po menopauze máte relativně malé bříško

Výsledky studie z National Institute on Aging v USA ukázaly, že u žen zakulacených v oblasti pasu je o 20 procent vyšší riziko předčasného úmrtí. Ve věku kolem padesátky je obtížnější udržet si štíhlý pas, protože hormonální změny způsobují ukládání tuku právě uprostřed těla. Pokud měříte kolem pasu 89 cm a více (muži 101 cm a více), zaměřte se na následující kroky:

1. Zahrňte do svého cvičebního programu dvě až tři dvacetiminutové posilovací lekce týdně, díky kterým si udržíte svalovou hmotu a zrychlíte metabolismus.
2. Dopřejte si každý den porci omega-3 mastných kyselin (losos, vlašské ořechy nebo lněná semínka) a sedm porcí ovoce a zeleniny denně.
3. Snažte se, aby 25 procent vašeho denního příjmu kalorií pocházelo ze zdravých tuků, jako jsou mononenasycené mastné kyseliny, které chrání srdce a pomáhají uskladňovat méně tuku v okolí vašeho bříška.

V dospívání jste měli zdravou váhu

Studie, zveřejněná v Journal of Pediatrics, sledovala 137 afroameričanů od narození až do věku 28 let a zjistila, že obezita nebo nadváha ve 14 letech zvyšuje riziko rozvinutí cukrovky druhého typu v dospělosti.

Dospělí jedinci, kteří trpí cukrovkou, mají podle odborníků z American Heart Association dvakrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí srdečních onemocnění než lidé, kteří touto nemocí netrpí.

Nepohrdáte vlákninou

Jen 25 g vlákniny denně stačí podle nizozemských vědců k tomu, abyste snížili riziko úmrtí na srdeční onemocnění o 17 procent. Vláknina pomáhá snižovat celkový a LDL (špatný) cholesterol, zvyšuje citlivost na inzulín a podporuje hubnutí.

Zkuste svůj den začít zdravou snídaní jako je například ovesná kaše s čerstvými malinami (půl šálku sušených ovesných vloček má asi 4 g vlákniny a jeden šálek malin asi 8 g).  Dalšími zdroji vlákniny jsou například vařená čočka (půl šálku 7,8 g), fazole (půl šálku 7,5 g) nebo jedna malá hruška (4,3 g).

Nepřejídáte se

Při vědecké studii odborníci ze St. Louis zjistili, že ženy a muži, kteří omezili denní příjem kalorií na 1 400 až 2 000 (asi o 25 procent méně než má běžná západní strava), doslova omládli. Jejich srdeční funkce byly stejné jako u lidí mladších o 15 let.

Vědci z výše zmíněné studie doporučují konzumovat především zeleninu, celozrnné potraviny, nízkotučné mléko a libové maso a vyhnout se bílému pečivu, limonádám a sladkostem.

"Pokud snížíte příjem prázdných kalorií a budete jíst více potravin bohatých na živiny, vaše zdraví se zlepší," tvrdí autor studie doktor Luigi Fontana z Washingtonské lékařské univerzity.

Máte rádi čaj

Zelený i černý čaj obsahuje koncentrované dávky katechinu, látky, která pomáhá krevním cévám a chrání srdce. Vědci ve své studii sledovali více než 40 tisíc japonských mužů a žen.

Výsledky jejich výzkumu ukázaly snížení rizika úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici u všech lidí, kteří pili 5 a více šálků zeleného čaje každý den. Další studie, která se týkala černého čaje, přinesla podobné výsledky. Podle odborníků stačí dokonce jen jeden nebo dva šálky čaje denně, abyste prospěli svému srdci.

Nepijete Coca-Colu, a to ani dietní

Vědci z Bostonu zjistili, že pití jedné normální nebo dietní coly každý den zdvojnásobuje riziko metabolického syndromu. Tato závažná choroba zahrnuje hned několik zdravotních stavů, jako je vysoký krevní tlak, zvýšení hladin inzulinu a nadbytek tuku okolo pasu. To jsou faktory, které přispívají k srdečním onemocněním a cukrovce.

Jedním viníkem by mohl být přídavek, který dodává limonádě Coca-Cola karamelovou barvu a který zvýšil riziko metabolickému syndromu při studiích se zvířaty. Podle doktora Vasana S. Ramachandrana, profesora lékařství z Bostonské lékařské univerzity a hlavního autora studie, milovníci limonád a kolových nápojů pravidelně vystavují své chuťové pohárky přírodním nebo umělým sladidlům, čím si pěstují závislost na sladkém a to může vést k nárůstu hmotnosti.

Lákají vás fialové potraviny

Hroznové víno, borůvky a červené víno získávají svou sytou barvu z polyfenolů, což jsou látky, které snižují riziko srdečních onemocnění a podle nejnovějších výzkumů mohou také chránit proti Alzheimerově nemoci. Polyfenoly také pomáhají udržovat krevní cévy a tepny pružné a zdravé.

"Co je dobré pro koronární tepny, je dobré i pro krevní cévy v mozku," říká Robert Krikorian, ředitel Cognitive Disorders Center z university v Cincinnati.

Předběžné studie na zvířatech ukazují, že přidání fialových potravin, jako jsou hrozny a borůvky, do vaší stravy zlepší funkce mozku. Navíc v nedávné studii vědci zjistili, že konzumace jednoho nebo více šálků borůvek každý den může zlepšit komunikaci mezi krevními buňkami a podporovat paměť.

Nemáte rádi burgery

Podle zprávy z American Institute for Cancer Research půl kila a více červeného masa týdně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, tedy třetího nejobvyklejšího typu rakoviny.

Riziko kolorektální rakoviny se také zvyšuje s každou porcí (100g) zpracovaného masa (párky, slanina, paštika apod.) denně, konkrétně o 42 procent. 

Každý den běháte

Vědci z Kalifornie ve své studii sledovali běžce i neběžce po dobu 21 let. Lidé ve středním věku, kteří každý den 40 minut běhali, žili déle a fungovali lépe fyzicky i psychicky.

"Překvapuje nás, že běžci neměli jen méně srdečních onemocnění, ale také se u nich objevilo méně případů rakoviny, neurologických onemocnění a infekcí," říká autorka studie doktorka Eliza Chakravartyová, z lékařské univerzity ve Stanfordu.

"Aerobní cvičení prostě udržuje imunitní systém mladý."

Pokud neradi běháte, má pro vás doktorka Chakravartyová dobrou zprávu: vaše zdraví může podpořit i jakákoliv jiná tělesná aktivita, při které popadáte dech a provádíte ji pravidelně každý den.

, pro iDNES.cz