Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trombóza může skončit smrtí. V létě je výskyt častější

aktualizováno 
Patříte-li do rizikové skupiny lidí, kteří mají sklon k žilní trombóze, měli byste být právě v letních měsících více ostražití. Vedro, dlouhé cestování autem či letadlem a nedostatek tekutin a vody riziko „krevního špuntu“ zvyšuje.

Trombóza - krevní sraženina (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Trombóza je vlastně vznik krevní sraženiny (trombu) uvnitř cévy, která brání toku krve oběhovým systémem. Nejčastěji se vytváří v dolních končetinách. Obvykle vzniká souhrou několika faktorů.

Fotogalerie

„Je to zvýšená krevní srážlivost například při dehydrataci, porucha žilní stěny třeba při zánětu nebo poranění a zpomalený krevní tok - nejčastěji při nedostatku pohybu,“ řekl iDNES.cz cévní chirurg Tomáš Bureš z Polikliniky Budějovická. Nedostatek pohybu může vzniknout třeba po úrazu nohy, anebo právě při sezení během dlouhé cesty například na dovolenou.

„Letní období je vždy spojené s vyšším výskytem trombóz, zejména pro nedostatečný příjem tekutin, ale také pro vyšší počet lidí cestujících na dovolené na delší vzdálenosti,“ potvrdil doktor Bureš.

Smrtelné nebezpečí

Varovné příznaky

Příznaky nejsou zcela specifické, otoky nohou či zhoršení dechu se poměrně často v určité míře vyskytují, zvláště třeba u těhotných žen, aniž by měly trombózu či embolii.

Podezřelé bývá, pokud je otok jednostranný, a to na levé dolní končetině. Z anatomických důvodů bývá totiž více utlačena levostranná pánevní žíla, a tak 90 % trombóz v těhotenství postihuje levou dolní končetinu. Také přístrojové vyšetření u těhotných není vždy možné provést. Bez rizika pro ženu a plod je ultrazvukové (sonografické) vyšetření žil dolních končetin. Tím se prokáže či vyloučí trombóza.

V případě podezření na plicní embolii je možné provést buď vyšetření pomocí počítačové tomografie, nebo vyšetření isotopové. Někdy lze diagnózu embolie odhadnout i bez použití těchto metod, např. při přesvědčivých příznacích a typických rizikových faktorech. Diagnózu pomůže nepřímo potvrdit ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin, neboť může odhalit trombózu, která se sice neprojevila žádnými potížemi, ale stala se zdrojem plicní embolie.

Kromě nepříjemných otoků a bolestem v místě trombózy může krevní sraženina způsobit i smrt - v případě, že sraženina začne putovat krevním řečištěm. „Největším nebezpečím je právě riziko uvolnění trombu, který se může dostat například do velké plicní tepny a ucpat ji. Jde potom o vysoké riziko ohrožení života,“ upozornil Jaroslav Kliment, cévní chirurg z Lékařského domu Praha 7.

Trombózou jsou nejvíce ohrožení zejména starší lidé - právě kvůli nedostatečnému příjmu tekutin a menšímu pohybu. Významnou rizikovou skupinou jsou podle doktora Tomáše Bureše také hospitalizovaní pacienti, u nichž je rovněž nedostatek pohybu třeba kvůli znehybnění končetiny po úrazu. Samostatnou skupinou jsou pak pacienti s onkologických onemocněním, kde je riziko trombózy vysoké z důvodu celkového oslabení organismu.

„Hluboká žilní trombóza se vyskytuje s četností 160 případů na 100 tisíc obyvatel za rok. Častěji postihuje ženy a její výskyt začíná stoupat po 45. roce věku,“ dodal doktor Bureš. Jeho kolega Jaroslav Kliment připomněl, že riziko se zvyšuje rovněž u těhotných žen.

„Je zhruba pětkrát vyšší ve srovnání s netěhotnou ženou stejného věku. Onemocnění se vyskytne přibližně v jednom případě z tisíce těhotenství. Ještě výrazněji riziko narůstá v šestinedělí, kde je až dvacetinásobně vyšší,“ řekl Kliment, podle něhož svou roli hraje i genetika a další rizikové faktory včetně obezity, kouření, křečových žil, srdečních chorob nebo akutní infekční nemoci.

Punčochová prevence

Základní prevencí před trombózou je dostatek pohybu a dostatečný příjem tekutin. Při dlouhotrvající cestě je dobré aspoň napínat svaly na nohou, ohýbat je v kotnících nebo krčit prsty.

„Vhodnou prevencí je použití kompresních punčoch, které vedou ke zlepšenému krevnímu toku v dolních končetinách. Takové punčochy se dají běžně koupit v lékárně, nebo ve zdravotnických potřebách, ale také na letištích, nebo nádražích,“ konstatoval Tomáš Bureš z Polikliniky Budějovická.

U pacientů, kteří již v minulosti trombózu prodělali, se pak doporučuje použit některý z léků na ředění krve, nejčastěji v injekci, kterou si pacient aplikuje sám před cestou.

„Důležité je rovněž přestat kouřit, a to hlavně v případě užívání hormonální antikoncepce, která riziko trombózy ještě zvyšuje. Je potřeba se hýbat, a to i v případě, že delší dobu budete muset ležet,“ dodal Jaroslav Kliment z Lékařského domu Praha 7.

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.