Pod pojmem kreativita si většina z nás vybaví nejrůznější umělecké výtvory jako jsou obrazy, sochy nebo hudba. U dětí pak často předpokládáme, že se u nich kreativita rozvíjí zejména ručními pracemi - malováním, kreslením, modelováním nebo třeba vytvářením koláží.
Tvoříme s dětmiTipy na kreativní tvoření s dětmi už si předávají maminky na eMimino.cz. |
Pracovní a výtvarná výchova u předškoláků a menších školáků ale většinou není zaměřena přímo na rozvoj kreativity, jako spíš na zručnost a zlepšení dětské jemné motoriky. Pokud dítě vystřihuje podle šablony a následně podle ní také vybarvuje a slepuje třeba vánoční stromeček nebo andělíčka, tak se trénuje hlavně v tom, jak správně poslouchat instrukce, jak se soustředit, jak stříhat nebo zacházet s pastelkami či vodovkami.
Orientace na výsledek není pro malé děti vhodná
Odbornice na rané vzdělávání Erika Christakisová označuje tento druh výtvarky jako orientovaný na výsledek, nejdůležitější totiž je, aby dítě něco přineslo domů a rodiče si to mohli pověsit na nástěnku nebo na lednici. Kromě nácviku soustředění a motoriky v takových případech vůbec nejde o rozvoj kreativity, protože dítě vůbec nedostane prostor k vlastní fantazii. Porovnáváním svého výrobku oproti šabloně navíc může být pro malé dítě frustrující, protože vidí, že je jeho dílo nedokonalé.
Podle Christakisové by ale u předškoláků měl důraz být kladen na samotný umělecký proces, při kterém dítě rozvíjí svou představivost a opravdu si hraje. Christakisová je autorkou knihy Jak je důležité být malý, ve které tomuto tématu vyhradila kapitolu. Mezi rodiči vyvolala bouřlivou debatu a někteří se rozhodli od slov postoupit k činům. Výsledkem je vznik nového druhu výtvarky, který se soustředí na proces vzniku uměleckého díla, nikoliv na výslednou podobu, protože pro předškolní děti je přínosné právě samotné tvoření.
Namísto výroby sněhuláka nebo mističky krok za krokem Christakisová navrhuje ukázat dětem, jak se s kterým materiálem dá zacházet.
„Smyslem je nabídnout dětem předvídatelnou kognitivní sekvenci, kterou mohou použít při setkání s čímkoliv novým. Pozorovat, ptát se, objevovat, reflektovat. Opakovat,“ popisuje Christakisová pro Science of Us. Děti se tímto způsobem podle ní naučí respektovat materiál a nevrhají se na něj následně bez rozmyslu, pochopí namísto toho, že pomocí různých materiálů dokážou vytvářet obraz reálných věcí. Pro předškoláky je to velký vývojový milník. Rodiče pak mohou dávat větší důraz na prožitek a proces než na výsledek - stačí vyměnit otázku “Co jsi dělal?“ na „Co ses nového naučil?“
Nuda není vždycky na škodu
U starších dětí by měl rozvoj kreativity probíhat podobně - namísto přesných instrukcí je podle odborníků lepší dát dětem dostatek prostoru a času na nestrukturovanou hru, při které mají možnost zapojit fantazii a vyzkoušet si vlastní nápady. Dětem zkrátka a dobře občas neuškodí, když se musí zabavit samy.
K tomu je samozřejmě také potřeba mít doma dostatek vhodných materiálů - papírů, čtvrtek, pastelek, voskovek, vodovek, temper, štětců a čehokoliv dalšího, co děti zaujme. Můžete jim schovávat staré časopisy nebo kousky látek na rozstříhání a vytváření koláží, trubičky od toaletního papíru a krabice na složitější konstrukce. Školní děti by měly mít materiály volně přístupné a stejně tak by měly mít vyhrazené místo, kde si s nimi mohou hrát a udělat nepořádek, aniž by jim za to rodiče vynadali.
„Podporujte děti v tom, aby dělaly chyby a aby občas také selhaly. Ano, selhaly, protože děti, které se bojí selhání a odsudku brzdí svůj vlastní kreativní proces. Podělte se s nimi o chyby, které jste v poslední době udělali vy, aby děti pochopily, že je v pořádku občas něco zbabrat. Zasmát se své vlastní chybě je vlastností šťastných lidí,“ píše Christina Carterová, socioložka z univerzity v Berkley a odbornice na štěstí.
Rodiče i učitele také nabádá k tomu, aby se snažili vždy najít víc než jedno řešení problému, případně aby se pokusili k řešení s dětmi dostat různými možnými cestami. Právě chuť objevovat nové způsoby, dělat věci jinak než ostatní (včetně rodičů a vychovatelů samotných) a kritické myšlení jsou totiž nejlepšími předpoklady kreativní osobnosti.
