Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Málo jódu škodí nejen těhotným. Co jíst, abychom ho měli dostatek?

  2:00aktualizováno  2:00
Každá desátá těhotná žena trpí nedostatkem jódu, což může mít vliv na inteligenci i poruchy chování dítěte. Problémy mohou mít i dospívající, ale také lidé, kteří nejedí mořské produkty a málo solí.

Nejbohatší na jód jsou mořské plody, ryby a řasy. Do jídelníčku je zařaďte dvakrát týdně (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Za posledních deset let se zásobení jódem ve světě významně zlepšilo, díky jodizaci soli si dobře stojí i Česká republika. Přesto existují skupiny obyvatel, které jsou nedostatkem této látky ohroženy. Patří mezi ně právě těhotné a kojící ženy, ale i dospívající a lidé, kteří musí ze zdravotních důvodů omezit solení.

Stačí víc solit?

Jak těhotné řeší nedostatek jódu, zjistíte na eMimino.cz

Jód je přitom nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy, které jsou nezastupitelné v regulaci vývoje lidského organismu a látkové přeměny od početí až do konce života.

„Jód potřebuje tělo pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ve štítné žláze se jód z krve vychytává a zabudovává do molekul hormonů štítné žlázy. Tyto hormony dále ovlivňují metabolismus všech buněk v těle,“ uvedla pro iDNES.cz Jarmila Zahradníková, endokrinoložka z pražské Polikliniky Budějovická.

Únava či zimomřivost

Lehký nedostatek jódu se podle ní nemusí nijak projevit, zvláště pokud organismus netrpí současně nedostatkem selenu. Ale už mírnější nedostatek se může projevit zvětšováním štítné žlázy, takzvanou strumou. 

Závažný nedostatek se kromě zvětšení štítné žlázy a její sníženou funkcí může odrazit na poruchách plodnosti.

Hlavními projevy snížené funkce štítné žlázy jsou  únava a zimomřivost, podmíněné zpomalením metabolických procesů v těle.

„Těžký nedostatek jódu, který se u nás již nevyskytuje, vede ke kretenismu, kdy je jedinec nápadný poruchou vývoje kostry s deformitami postavy a obličeje, těžkým defektem intelektu a neplodností. Kretenismus se vyskytoval u nás ještě na počátku 20. století,“ řekla doktorka Zahradníková.

Těhotné ženy potřebují víc jódu

Na nedostatek jódu jsou citlivé ženy v těhotenství, protože gravidní a kojící žena potřebuje větší přísun jódu v potravě.

Co jíst

Hlavním zdrojem jódu je moře. Vysoké množství jódu obsahují především mořské plody, ryby a řasy.

Vůbec nejvíc jódu má aljašská treska, hodně ho mají ryby ze Středozemí, nejméně z velkých oceánů, což je úměrné koncentraci solí v mořské vodě.

„Nedostatek jódu vede k poruchám vývoje plodu s následným poklesem inteligence a psychickými změnami dítěte,“ uvedl pro iDNES.cz profesor Václav Zamrazil z Endokrinologického ústavu. Ohrožena je ale i samotná žena a celý průběh těhotenství. 

A dodal, že množství jódu 150 ug dodá zhruba 10 gramů soli denně. Jinak je možno přísun jódu zvýšit mořskými produkty nebo mléčnými výrobky. Existují i minerální vody bohaté na jód, například Vincentka. Ale i s ní se musí opatrně, protože pouhou polévkovou lžící Vincentky dodáte tělu denní dávku jódu, proto lze tělo snadno nadměrně předzásobit, což není žádoucí.

„Doporučená denní spotřeba jódu je 150 ug/den v běžné populaci a 250 ug/den u těhotných a kojících žen,“ uvedl Václav Zamrazil. 

„Pravidelné užívání předem definovaných dávek v lécích nebo doplňcích stravy dává lékařům větší možnost pro zajištění optimálního příjmu jódu u těhotných žen,“ říká lékařka Eliška Potluková z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

A dodává, že navýšení příjmu jódu lze zajistit u zdravých žen přes speciální doplňky stravy pro ženy, které plánují těhotenství a těhotné (např. Femibion), nejlépe po konzultaci s gynekologem nebo praktickým lékařem. Změnu přísunu jódu u žen, které se již léčí se štítnou žlázou, řídí endokrinolog zpravidla úpravou léků na lékařský předpis.

Pozor na předávkování

Běžnou stravou se člověk ale jódem předávkovat nemůže a štítná žláza, která není postižena žádnou chorobou, se i s výrazným nadbytkem jódu obvykle vyrovná. I tak lze podle endokrinoložky Zahradníkové považovat za rizikový denní příjem jódu ve dvojnásobném množství, než je doporučená hodnota.

„Při nadměrném přísunu jódu jsou lidé ohrožení zvýšenou funkcí štítné žlázy, ale i vývojem autoimunitního zánětu s tvorbou protilátek proti štítné žláze spolu se sníženou funkcí štítné žlázy,“ sdělila Zahradníková.  

„Nadměrnému příjmu jódu můžeme být vystaveni, pokud budeme například dlouhodobě užívat multivitaminy obsahující stoprocentní doporučovanou denní dávku, mořské řasy v tabletách nebo dlouhodobě aplikovat jódové dezinfekce na sliznice. Z léků je rizikové užívání antiarytmika amiodaronu a dále aplikace jódových kontrastních látek při rentgenových vyšetřeních,“ dodala doktorka Zahradníková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.