Jste-li konzumentem biopotravin, budete zřejmě používat i kosmetiku označenou jako přírodní nebo bio, kterou jste zakoupili v dobré víře, že stejně jako organická strava je pro vás tím nejlepším.
Problém ale je, že na rozdíl od biopotravin, které podléhají zákonům Evropské unie, neexistuje žádná právní norma, která by v kosmetice upravovala používání termínů bio a přírodní.
Běžný spotřebitel pak po takové kosmetice často sáhne v domnění, že používá čistě přírodní produkt. Realita je však jiná. Stejně jsou označovány přípravky, v nichž převažují syntetické ingredience a přírodní složky tvoří jen mizivé procento. A tady vzniká problém. Poptávka po přírodní kosmetice roste proto, že některé chemicky vyráběné složky v kosmetice jsou spojovány se zdravotním rizikem. Například parafíny používající se jako náhražky kvalitních rostlinných olejů se mohou usazovat v játrech, ledvinách a lymfatických uzlinách. Parabeny, konzervační látky, mohou způsobovat alergie. O spoustě syntetických látek se také často mluví ve spojitosti se vznikem rakoviny.
A ačkoli neexistují přesvědčivé důkazy pro toto tvrzení a někteří odborníci tvrdí, že množství chemických látek je příliš malé, aby mohlo představovat zdravotní riziko, zůstává otázkou nakolik mohou být pro naše zdraví nebezpečné. Proto mnoho z nás volí při výběru kosmetiky alternativy. Jak se vyznat v terénu, který nemá pravidla?
PŘÍRODNÍ VERSUS BIO
Přírodní se nemusí rovnat organické či bio. Obecně se rozdíly vysvětlují takto: přírodní kosmetika obsahuje výhradně přírodní ingredience pocházející z rostlinného nebo minerálního zdroje, zatímco organická či biokosmetika je zárukou toho, že tyto složky navíc pocházejí z kontrolovaného biologického pěstování a biologického sběru ve vybraných lokalitách.
Praxe se liší v každé zemi. Například Německo je klasicky přísnější. Německá organizace BDIH označuje výrobky jako přírodní, přestože kritéria, která musí výrobek splnit, aby získal její ochrannou značku Přírodní kontrolovaná kosmetika, odpovídají spíše organické či biokosmetice.
Tato značka je zárukou toho, že rostlinné suroviny pocházejí, pokud je to možné, z kontrolovaného ekologického zemědělství nebo z certifikovaného sběru ve volné přírodě, výrobky ani výchozí suroviny nejsou testovány na zvířatech, suroviny nepocházejí z mrtvých zvířat, výrobky neobsahují parafín, vazelínu ani jiné ropné produkty a žádné syntetické konzervační, vonné ani barvicí látky. Splnění přísných kritérií posuzuje u každého výrobku nezávislý mezinárodní institut Ecocontrol v Osterode. Kosmetika, která nese tuto ochrannou známku, je například značka Dr. Hauschka, Lavera, Laveré, Logona, Sante, Urtekram a Weleda.
Anglická organizace Soil Association vydala v roce 2002 standardy, podle kterých rozděluje kosmetiku s organickými složkami do tří skupin. Za čistě organickou kosmetiku považuje jen produkty s obsahem 95 % a více organických ingrediencí, produkty, které obsahují 70-95 % mohou být označeny jako výrobky s příslušným procentem organických složek. Produkty s méně než 70 % organických složek nejsou oprávněny nosit jejich certifikát.
Mezi další ochranné známky patří Bio Eco Cosmesi od italské asociace ekologického zemědělství AIAB; má ho například kosmetická značka Extratissima BIO. Další ochranné známky jsou například certifikát Mezinárodní rady pro výzkum Aloe IASC (International Aloe Science Council), certiř kát akreditované neziskové organizace - Certiquality, ochranná známka Institutu pro výzkum přírodních látek - NRI (Natu-ral Research Institute) a certifikát Francouzské inspekční a certifikační společnosti Ecocert. Kromě ochranných známek mohou být výrobky označené také slovním popisem, jako například No Sulfates, No Parabens, No Animal By Products či Bio-Degredable.
Přírodní kosmetika nerovná se bio nebo organická!
I NECERTIFIKOVANÉ MŮŽE BÝT DOBRÉ
Nikde však není psáno, že produkty označené pouze výrobcem jako přírodní nejsou stejně kvalitní jako výrobky s certifikátem. Jejich složení je podobné, ale výrobce nezažádal o certifikaci, buď kvůli byrokracii, která je s tím spojená, nebo zkrátka nechce tvrdit, že je produkt organický, dokud není možné zajistit, aby byl stoprocentně přírodní.
Co z toho vyplývá? Chcete-li používat kosmetiku bez zbytečných syntetických látek, kontrolujte složení na zadní straně výrobku. Většinou platí, že čím víc složitých chemických názvů, tím méně je v přípravku skutečných přírodních složek.
