Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na štítnou žlázu si dejte pozor. Varovat vás může hlad i nechutenství

aktualizováno 
Jste často nepozorná, podrážděná, zrychlená, hodně jíte a přesto hubnete. Nebo jste naopak zpomalená, hrubne vám hlas a přibíráte na váze, i když ani nemáte chuť k jídlu a do jídla se musíte nutit. Za oběma stavy může být nedostatečná činnost štítné žlázy, kterou byste rozhodně měla řešit.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Štítná žláza je největší žláza s vnitřní sekrecí. Je uložená na přední straně krku nad chrupavkou štítnou, a pokud není zvětšená, není viditelná ani hmatná. Pro tělo vyrábí dva hormony - tyroxin, který má čtyři molekuly jodu, a trijodthyronin, který má tři molekuly jodu.

„Liší se od sebe pouze rychlostí nástupu účinku a délkou jeho trvání. Trijodthyronin začíná působit rychleji, ale působí kratší dobu, zatímco u tyroxinu nastupuje účinek pomaleji, ale trvá déle,“ vysvětluje endokrinolog Pavel Pittner.

Domácí lékař

Se štítnou žlázou mají častěji problémy ženy, protože na ženský organismus jsou kladeny vyšší nároky, pokud jde o tvorbu hormonů štítné žlázy - a to už v období dospívání, kdy začínají menstruovat, dále v období těhotenství a laktace.

Proč zlobí štítná žláza

„Jako u všech nemocí je to kombinace vlivů genetických, tedy sklonu k určitým chorobám v rodině, a vlivům zevního prostředí. Například normální velikost a funkce štítné žlázy je závislá na dostatečném příjmu jodu, což byl v Čechách až do zavedení povinné jodizace kuchyňské soli velký problém,“ zmiňuje zkušený endokrinolog.Možná by vás ani nenapadlo, kolik toho má štítná žláza na starosti. Hormony, které produkuje, ovlivňují metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, vývoj, růst, ale i centrální nervový i srdečně-cévní systém, kostní i svalovou hmotu, podílejí se na tvorbě tepla a mají vliv na hospodaření organismu s vodou a solí. A proč někoho štítná žláza zlobí a jiného ne?

Za mnoha nemocemi štítné žlázy také stojí takzvaná autoimunitní onemocnění. V našem civilizovaném světě se totiž setkáváme s velkým množstvím cizorodých látek, které jsou obsažené v jídle, pití i v kosmetických přípravcích, a proti nim nás náš imunitní systém musí bránit.

„Má toho ale tolik na práci, že při kontrole štítné žlázy zareaguje zbrkle na něco v krvi (co samo o sobě ani není pro organismus nebezpečné), začne s tím bojovat pomocí protilátek, a teprve protilátky mohou zapříčinit různá onemocnění štítné žlázy. Život ve stresujícím prostředí navíc zvyšuje napětí mozkové kůry, a tím i zvýšenou dráždivost imunitního systému,“ vysvětluje lékař.

Juvenilní struma trápí mladé

Ale vraťme se k jodu. To je stopový prvek, který tvoří asi 60 procent objemu hormonů štítné žlázy. Při nedostatku jodu štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů a dochází k nepříznivým změnám v celém organismu. Nedostatek jodu způsobí zvětšování štítné žlázy, takzvanou strumu.

„Hlavně u dětí a mladistvých je hlavní příčinou vzniku strumy nedostatečný příjem jodu. Tehdy vzniká tzv. juvenilní struma, protože v období, kdy člověk roste a vyvíjí se, potřebuje organismus dostatek hormonů štítné žlázy. Nemá-li dostatek jodu k tvorbě hormonů, štítná žláza zvětší svůj objem ve snaze vychytat z krve co nejvíce jodu potřebného k tvorbě hormonů,“ vysvětluje odborník a připomíná, že neléčená juvenilní struma může člověka trápit až do dospělosti, u žen se pak v době těhotenství a laktace, kdy jsou kladeny zvýšené nároky na množství hormonů produkovaných štítnou žlázou, dále zvětšuje. 

Léčba strumy

Prostá juvenilní struma bez uzlovatění se léčí dostatečným příjmem jodu a někdy přidáním malého množství tyreoidálních hormonů. „Jde o supresní terapii, při níž se trochu potlačí tvorba hormonu thyreoliberinu (TSH) v hypofýze. Hormon TSH totiž nutí žlázu růst a pracovat,“ vysvětluje lékař.

Co si pamatovat

Jod ve stravě je pro zachování normální činnosti štítné žlázy nezbytný. U dětí a dospívajících je přísun jodu zvlášť důležitý, stejně jako u těhotných žen, protože je zásadní pro vývoj mozku plodu. 

Největším zdrojem jodu jsou mořské ryby, řasy a plody moře. Jod je i ve vejcích, jogurtech, mléce, tvrdých a plísňových sýrech, brokolici, třešních, minerálních vodách a jodizované kuchyňské soli. 

Některé potraviny, například syrové zelí, arašídy nebo hořčice, narušují schopnost organismu využívat jod k tvorbě hormonů ve štítné žláze. Tyto potraviny se nazývají strumigeny, ale pokud se nekonzumují v nadměrném množství, nemají velký význam. Ovlivňují vznik strumy, jen pokud máme nedostatečný přísun jodu. 

Vznikem strumy jsou nejvíce ohroženi vegani. Jod ve stravě je pro zachování normální činnosti štítné žlázy nezbytný. U dětí a dospívajících je přísun jodu zvlášť důležitý, stejně jako u těhotných žen, protože je zásadní pro vývoj mozku plodu. 

Největším zdrojem jodu jsou mořské ryby, řasy a plody moře. 

Při větších komplikacích, tedy u strumy s uzlovatěním, kdy není naděje na vymizení uzlů konzervativním postupem, se pacient zpravidla nevyhne operaci.

„U neléčené strumy může dojít k vývoji tzv. kompresivního syndromu, kdy jsou utlačeny krční žíly, dochází až k otoku krku a hlavy, je utlačena dýchací trubice a pacient se dusí,“ upozorňuje lékař a vyzývá tak pacienty k včasné návštěvě lékaře, pokud si všimnou oni sami nebo někdo z jejich rodiny boule na krku.

Zároveň však platí, že ne každá rychle vzniklá boule na krku musí znamenat závažné onemocnění. K relativně rychlému růstu strumy dochází hlavně u maligního nádoru štítné žlázy. V dnešní době jsou ale všechny tyto extrémní stavy naštěstí vzácné.

Snížená funkce štítné žlázy

Už jsme se zmínili o tom, že lidé, kteří trpí poruchou štítné žlázy, mohou být buď zrychlení, nebo naopak zpomalení. Zastavme se nejprve u těch, kteří trpí tzv. hypotyreózou, tedy sníženou činností štítné žlázy.

Snížená funkce štítné žlázy u nás trápí pět až osm procent obyvatelstva. Navíc postihuje i poměrně značné množství těhotných, proto by měly být podrobovány kontrole. Nedostatek hormonů štítné žlázy představuje totiž zdravotní riziko nejen pro matku, ale hlavně pro vývoj plodu v děloze. Neléčená nebo nesprávně léčená hypotyreóza může vést k řadě zdravotních obtíží.

A jak se projevuje? „Zpomalením metabolických dějů v buňkách celého těla, člověk je celkově pomalejší, má hrubší hlas, přibere na váze, přestože nemá chuť k jídlu, jeho fyzická výkonnost klesá a zpomaluje se srdeční frekvence. Při závažné hypotyreóze se může hromadit volná tekutina v dutinách tělních - v osrdečníku, plicích, břiše, člověk má zácpu, suchou kůži a sklon k ekzémům. V podkoží se hromadí kyselé mukopolysacharidy a vzniká tzv. plechové předloktí,“ popisuje lékař Pavel Pittner.

Nemoc se léčí podáváním hormonů štítné žlázy. Dávka se musí postupně a pomalu zvyšovat až do plné substituční dávky - podání plné substituční dávky najednou u staršího člověka nebo člověka s ischemickou chorobou srdeční by mohlo zapříčinit srdeční selhání.

Zvýšená činnost štítné žlázy

Hypertyreóza nebo také tyreotoxikóza se naopak projevuje urychlením všech metabolických dějů a je opakem hypotyreózy. Trápí přibližně dvě procenta populace.

„V tomto případě je člověk urychlený, rychle a překotně mluví, hodně jí, ale hubne, má průjem, opocenou a teplou kůži. Urychlením metabolismu se organismus zbavuje energie, pro pacienta je například obtížné zvednout se ze dřepu,“ popisuje lékař.

Součásti léčby je klidový režim a nasazení tzv. tyreostatik - léků, které tlumí tvorbu hormonů ve žláze a jejich výdej ze žlázy do krve. Dávka léku se postupně upravuje, snižuje, musí se ale ponechat dlouhodobě, nejčastěji jeden a půl roku, jinak dochází často k recidivám onemocnění. Často se v první fázi onemocnění používají léky ovlivňující vegetativní nervy, tzv. betablokátory.

Co pomáhá?

Jak životy pacientů ovlivnila zvýšená funkce štítné žlázy? Najdete na webu o zdraví Vitalion.cz.

Při neléčení zvýšené činnosti štítné žlázy hrozí postupné selhávání funkce orgánů celého těla. To se totiž zbavuje energie výdejem tepla, pocením, třesem i hyperaktivitou. Selhávají játra a dochází k srdečnímu selhání. U tzv. tyreotoxické krize i přes veškeré možnosti současné medicíny pacienti asi v polovině případů umírají. Naopak, je-li hypertyreóza včas diagnostikována a správně léčena, nezanechává žádné následky a dochází ke kompletní úpravě všech příznaků včetně neurologických a kardiálních.

Článek vyšel v květnovém vydání časopisu Zdraví.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.