Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak poznat infarkt a poskytnout první pomoc

  • 22
Infarkt myokardu v Česku ročně postihne kolem 40 tisíc lidí a okolo 25 procent z nich na jeho následky umírá. Proto by každý člověk měl vědět, jak infarkt vypadá a co dělat v případě, že máte podezření, že jste jeho svědky.

Když se řekne infarkt, většina lidí si vzpomene na barvité líčení sestry Toničky z Básníků: „A co myslíte? Měl ho tam!“ popisuje Jana Hlaváčová nevyzpytatelné projevy srdeční příhody. Stav, kdy srdeční tkáň kvůli nedostatku krve, a tedy i kyslíku, začne odumírat, se totiž někdy projevuje typickou bolestí na hrudi, která vystřeluje do ramene, krku a levé ruky. Ale někdy také ne.

Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější – například jen dušnost či bolest v zádech nebo v rameni. Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě či mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může pacient i upadnout do bezvědomí v důsledku srdeční zástavy. Zatímco u některých lidí se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo i srdeční zástavou, řadu pacientů jejich tělo upozorní s předstihem několika hodin nebo i dnů.

Jídelníček pro zdravé srdce

Pokud chcete předejít infarktu nebo pokud jste v rekonvalescenci po jeho prodělání, měli byste dodržovat následující stravovací doporučení:

- Hlídejte si velikost porcí. Jezte na malých talířcích, přidejte na nezpracovaných potravinách (zelenina, ovoce) a omezte kalorická slaná jídla (typ fast food).

- Zelenina a ovoce nemusí být vždy jen čerstvé, mohou být i mražené nebo konzervované – neměly by ale být přislazované, smažené nebo doplněné o smetanovou omáčku.

- Vybírejte si celozrnné potraviny: pečivo, cereálie či přílohy by měly být co nejméně upravené a s minimem cukru.

- Omezte nasycené a transmastné tuky: nejezte hodně tučné maso, hydrogenovaný margarín, kakaové máslo, kokosový nebo palmový olej, vhodnější jsou olivový či řepkový olej, oleje z ořechů či margaríny bez transmastných tuků nebo ty, které snižují hladinu cholesterolu.

- Jako zdroj bílkovin (proteinů) si vybírejte potraviny, které nejsou zbytečně tučné: vejce, ryby, drůbež bez kůže, mleté maso a podobně. Vyhýbejte se naopak uzeninám, vnitřnostem nebo smaženému masu.

- Omezte příjem soli.

- Některá jídla jsou považována za superpotraviny, které jsou pro srdce zvláště vhodné – ta si do jídelníčku zařazujte častěji. Jde například o mastné ryby (losos, tuňák, sardinky, makrela), ořechy (vlašské, mandle, kešu, lněná či chia semínka), borůvky, maliny a další bobule, luštěniny, mléko/jogurt, ovesné vločky, olivový či řepkový olej, tmavou čokoládu, avokádo, mandlové máslo, citrusy, sóju, brambory, rajčata, zelený čaj, granátová jablka, brokolici, kapustu a špenát nebo červené či černé hrozny.

- Plánujte si jídlo dopředu. Impulzivní návštěva fast foodu či nákup hotovek, protože lednička je zrovna prázdná, vaší stravě rozhodně neprospějí.

- Občas si zahřešte. Jedna věc je zdravá strava, druhá věc je stres z pravidel.

Dovolte si proto občas nějakou tu nezdravost – podstatné ovšem je, aby zdravá jídla tvořila ve vaší stravě výraznou většinu.

Na infarkt mohou ukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze, v klidu naopak zeslábnou. Ve chvíli, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde jen o projev anginy pectoris, ale že se už rozběhl infarkt. Odborníci konstatují, že pokud bolest trvá nepřetržitě 10 až 15 minut, jde o stav, kdy vzniká podezření na infarkt myokardu.

První pomoc při infarktu

V minulosti býval infarkt často smrtelný, dnes se daří většinu pacientů zachránit. Podmínkou nicméně je, že se včas dostanou do nemocnice, která je na první pomoc při infarktu zařízená – do takzvaného kardiocentra.

V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce katetrem (zavádí se přes tepnu v třísle): v srdci katetr odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu. (Jen ve zvláště závažných případech se provádí bypass, tedy přemostění postižené cévy.) Pacienti, jimž lékaři provedou tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů – a často zcela bez následků. Klíčové nicméně je dostat se do nemocnice včas – neboli včas zavolat záchranku.

Pokud se tedy vyskytnete ve společnosti člověka, který má příznaky infarktu myokardu, můžete mu pomoci následujícími kroky:

- umístit ho do polosedu, povolit těsné oblečení

- podat nitroglycerin, pokud ho pacient užívá

- jestliže sed, zklidnění a lék od příznaků do asi tří minut nepomohou, volat 155

- pokud nemocný upadne do bezvědomí, pak je nutné volat 155 a provádět okamžitě nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce na dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři

- zeptejte se záchranáře na telefonu, zda pacientovi nepomohou i další léky, například rozkousání acylpyrinu/aspirinu (ředí krev, může pomoci rozpustit krevní sraženinu) nebo podání léku na uklidnění – neurol, hypnogen apod. (pacienta uklidní, a tím také uleví srdci)

Co si pamatovat: ideální je, pokud se pacient dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Pokud se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit, hrozí například vznik arytmií, problémy s chlopněmi, srdeční selhání (vratné, ale i chronické – nebo samozřejmě fatální) či dokonce prasknutí srdce.

Jak infarktu předejít

Stejně jako u jiných chorob i u infarktu platí, že mnohem lepší, než ho léčit, je mu předcházet. A jak to udělat? Pravidla nejsou překvapivá ani složitá.

Doporučuje se:

- Nekouřit a vyhýbat se i zakouřeným místnostem.

- Pravidelně cvičit. Nemusí jít o zuřivé posilování, pomůže třeba i každodenní půlhodinová svižná procházka.

- Udržovat si optimální tělesnou hmotnost.

- Zdravě se stravovat.

- Omezit konzumaci alkoholu.

- Hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu.

- Hlídat si hladinu cukru v krvi.

- Chodit na pravidelné lékařské prohlídky.

- Vyhýbat se stresu.

Zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, u nichž je riziko infarktu zvýšené, a lidé, u nichž se v rodině vyskytl časný infarkt (u mužů před 55. rokem a u žen před 65. rokem věku).

Článek vyšel v červencovém čísle časopisu Zdraví.