Když se řekne infarkt, většina lidí si vzpomene na barvité líčení sestry Toničky z Básníků: „A co myslíte? Měl ho tam!“ popisuje Jana Hlaváčová nevyzpytatelné projevy srdeční příhody. Stav, kdy srdeční tkáň kvůli nedostatku krve, a tedy i kyslíku, začne odumírat, se totiž někdy projevuje typickou bolestí na hrudi, která vystřeluje do ramene, krku a levé ruky. Ale někdy také ne.
Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější – například jen dušnost či bolest v zádech nebo v rameni. Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě či mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může pacient i upadnout do bezvědomí v důsledku srdeční zástavy. Zatímco u některých lidí se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo i srdeční zástavou, řadu pacientů jejich tělo upozorní s předstihem několika hodin nebo i dnů.
Jídelníček pro zdravé srdce Pokud chcete předejít infarktu nebo pokud jste v rekonvalescenci po jeho prodělání, měli byste dodržovat následující stravovací doporučení: - Hlídejte si velikost porcí. Jezte na malých talířcích, přidejte na nezpracovaných potravinách (zelenina, ovoce) a omezte kalorická slaná jídla (typ fast food). - Zelenina a ovoce nemusí být vždy jen čerstvé, mohou být i mražené nebo konzervované – neměly by ale být přislazované, smažené nebo doplněné o smetanovou omáčku. - Vybírejte si celozrnné potraviny: pečivo, cereálie či přílohy by měly být co nejméně upravené a s minimem cukru. - Omezte nasycené a transmastné tuky: nejezte hodně tučné maso, hydrogenovaný margarín, kakaové máslo, kokosový nebo palmový olej, vhodnější jsou olivový či řepkový olej, oleje z ořechů či margaríny bez transmastných tuků nebo ty, které snižují hladinu cholesterolu. - Jako zdroj bílkovin (proteinů) si vybírejte potraviny, které nejsou zbytečně tučné: vejce, ryby, drůbež bez kůže, mleté maso a podobně. Vyhýbejte se naopak uzeninám, vnitřnostem nebo smaženému masu. - Omezte příjem soli. - Některá jídla jsou považována za superpotraviny, které jsou pro srdce zvláště vhodné – ta si do jídelníčku zařazujte častěji. Jde například o mastné ryby (losos, tuňák, sardinky, makrela), ořechy (vlašské, mandle, kešu, lněná či chia semínka), borůvky, maliny a další bobule, luštěniny, mléko/jogurt, ovesné vločky, olivový či řepkový olej, tmavou čokoládu, avokádo, mandlové máslo, citrusy, sóju, brambory, rajčata, zelený čaj, granátová jablka, brokolici, kapustu a špenát nebo červené či černé hrozny. - Plánujte si jídlo dopředu. Impulzivní návštěva fast foodu či nákup hotovek, protože lednička je zrovna prázdná, vaší stravě rozhodně neprospějí. - Občas si zahřešte. Jedna věc je zdravá strava, druhá věc je stres z pravidel. Dovolte si proto občas nějakou tu nezdravost – podstatné ovšem je, aby zdravá jídla tvořila ve vaší stravě výraznou většinu. |
Na infarkt mohou ukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze, v klidu naopak zeslábnou. Ve chvíli, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde jen o projev anginy pectoris, ale že se už rozběhl infarkt. Odborníci konstatují, že pokud bolest trvá nepřetržitě 10 až 15 minut, jde o stav, kdy vzniká podezření na infarkt myokardu.
První pomoc při infarktu
V minulosti býval infarkt často smrtelný, dnes se daří většinu pacientů zachránit. Podmínkou nicméně je, že se včas dostanou do nemocnice, která je na první pomoc při infarktu zařízená – do takzvaného kardiocentra.
V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce katetrem (zavádí se přes tepnu v třísle): v srdci katetr odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu. (Jen ve zvláště závažných případech se provádí bypass, tedy přemostění postižené cévy.) Pacienti, jimž lékaři provedou tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů – a často zcela bez následků. Klíčové nicméně je dostat se do nemocnice včas – neboli včas zavolat záchranku.
Pokud se tedy vyskytnete ve společnosti člověka, který má příznaky infarktu myokardu, můžete mu pomoci následujícími kroky:
- umístit ho do polosedu, povolit těsné oblečení
- podat nitroglycerin, pokud ho pacient užívá
- jestliže sed, zklidnění a lék od příznaků do asi tří minut nepomohou, volat 155
- pokud nemocný upadne do bezvědomí, pak je nutné volat 155 a provádět okamžitě nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce na dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři
- zeptejte se záchranáře na telefonu, zda pacientovi nepomohou i další léky, například rozkousání acylpyrinu/aspirinu (ředí krev, může pomoci rozpustit krevní sraženinu) nebo podání léku na uklidnění – neurol, hypnogen apod. (pacienta uklidní, a tím také uleví srdci)
Co si pamatovat: ideální je, pokud se pacient dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Pokud se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit, hrozí například vznik arytmií, problémy s chlopněmi, srdeční selhání (vratné, ale i chronické – nebo samozřejmě fatální) či dokonce prasknutí srdce.
Jak infarktu předejít
Stejně jako u jiných chorob i u infarktu platí, že mnohem lepší, než ho léčit, je mu předcházet. A jak to udělat? Pravidla nejsou překvapivá ani složitá.
Doporučuje se:
- Nekouřit a vyhýbat se i zakouřeným místnostem.
- Pravidelně cvičit. Nemusí jít o zuřivé posilování, pomůže třeba i každodenní půlhodinová svižná procházka.
- Udržovat si optimální tělesnou hmotnost.
- Zdravě se stravovat.
- Omezit konzumaci alkoholu.
- Hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu.
- Hlídat si hladinu cukru v krvi.
- Chodit na pravidelné lékařské prohlídky.
- Vyhýbat se stresu.
Zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, u nichž je riziko infarktu zvýšené, a lidé, u nichž se v rodině vyskytl časný infarkt (u mužů před 55. rokem a u žen před 65. rokem věku).
Článek vyšel v červencovém čísle časopisu Zdraví.
