Nadváha a obezita jsou dnes celosvětovým problémem, jen v České republice jimi trpí více než 60 procent dospělých.
„Jednou z hlavních příčin, proč naše populace tloustne, je příjem nadměrného množství bílé mouky a rafinovaného cukru spolu s vysokým příjmem tuků ve stravě a nedostatečnou fyzickou aktivitou,“ říká Petra Archmann, lékárnice a vedoucí poradny pro snižování hmotnosti Polikliniky AGEL v Plzni.
Proč právě bílá mouka?
Vyrábí se rozemletím pšeničných zrn zbavených svrchního obalu a klíčku, čímž přichází o většinu důležitých složek, jako je vláknina, vitaminy (B, E a betakaroten) a minerály (fosfor či draslík).
Jaké další mouky vyzkoušet? Čiroková mouka – má výborné pečicí vlastnosti, je ideální surovinou pro přípravu bezlepkového pečiva. Je bohatým zdrojem bílkovin a vlákniny. Rýžová mouka – lehce stravitelná potravina, nejvíce se používá na zahušťování. Pohanková mouka – velmi vhodná na přípravu slaného pečiva, placek, sladkých moučníků a sušenek. Konopná mouka – je vyrobena semletím výlisků lisovaných konopných semínek z vybraných odrůd konopí, které neobsahuje THC. Je přirozeně bezlepková, má vysoký obsah bílkovin a vlákniny a nízký obsah sacharidů. Čočková mouka – používá se na zahušťování pokrmů, polévek a přípravu kaší. Má vysoký obsah bílkovin. Kaštanová mouka – vzniká díky mletí sušených jedlých kaštanů, které jsou bohaté na vitaminy C, B1 a B6, na draslík, vápník, hořčík, fosfor a další důležité látky. Kaštanová mouka je přirozeně bezlepková. Jejím přidáním do pečení docílíte sladké příjemné chuti a ořechové vůně. |
„Pšenice je důležitým zdrojem energie díky obsahu polysacharidů, tedy škrobu, dále obsahuje v menším množství bílkoviny (lepek) a v minimálním množství jsou zastoupeny i tuky. Právě zbavením vlákniny se pro nás stává bílá mouka hůře stravitelnou a v nadměrném množství v přijímané stravě nám může způsobovat trávicí potíže. Navíc tím, že je bílá mouka zbavena pro náš organismus cenných látek, poskytuje z hlediska výživy jen krátkodobé zasycení. Nejzávažnější projev intolerance bílé mouky, zejména její součásti lepku, představuje onemocnění celiakií,“ vysvětluje Petra Archmann.
Pokud netrpíte alergií na lepek, nemusíte se bílé mouce zcela vyhýbat, ale rozhodně byste ji měli ve svém jídelníčku omezit a nahradit vhodnými alternativami.
Výměna není složitá
„Zdraví prospěšná celozrnná mouka má zachovaný obsah vlákniny, vitaminů a minerálů, stopových prvků a enzymů a navozuje delší pocit nasycení v porovnání s bílou moukou,“ říká výživová poradkyně Petra Archmann, podle které je vhodná i špaldová mouka, která se získává z nešlechtěného druhu pšenice, s vyšším podílem minerálních látek jako hořčík, vápník, draslík, fosfor nebo zinek, vitaminů skupiny B a bílkovin. Špaldě se proto připisují pozitivní účinky na imunitní systém a je lépe stravitelná. Ze špaldové mouky můžete vařit a péct podobně jako z mouky pšeničné.
Jen mějte na paměti, že hladká špaldová mouka je o něco hustší, takže například těsto na pečivo méně nakyne a celozrnná špalda, stejně jako ostatní celozrnné mouky, kyne jen minimálně. Proto je vhodné v receptech na kynuté pečivo obě mouky namíchat, případně přidat více prášku do pečiva, jedlé sody či droždí. Odbornice z poradny pro snižování hmotnosti také doporučuje kukuřičnou mouku.
Kukuřice totiž neobsahuje lepek, protein, který se nachází v jiných obilninách a který způsobuje u mnoha dětí nesnášenlivost. Kukuřice je po pšenici a rýži nejpěstovanější obilninou na světě. Používá se na výrobu chleba, tortill i na obalování.
Omezte bílý cukr
„Rafinovaný cukr má vysoký obsah energie, ale jen minimální výživovou hodnotu a neobsahuje téměř žádné další látky, vitaminy ani minerály,“ vysvětluje lékárnice a výživová poradkyně.
Co vyzkoušet místo rafinovaného cukru Kokosový cukr – pochází z nektaru květů kokosových palem a obsahuje antioxidanty, aminokyseliny, vitaminy i minerální látky. Nebývá rafinovaný, je tmavý, karamelové chuti a složením sacharidů se podobá stolnímu cukru. Med – obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek – vitaminy, minerály, antioxidanty, enzymy i látky s antibakteriálními účinky. Stévie sladká – je třistakrát sladší než cukr při nulovém obsahu kalorií. Obsahuje vitaminy A a C a dále například vápník, draslík a železo. Kukuřičný sirup – má neutrální chuť; sladí méně než například sirup agávový, ale více než rýžový. Použití je univerzální, hodí se všude tam, kam potřebujete dodat sladkou chuť. Nerafinovaný přírodní třtinový cukr – vyrábí se z třtinové šťávy, která se suší a následně krystalizuje na cukr. Neprochází procesem rafinace, proto neztrácí důležité látky, jako jsou vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík a zinek, enzymy a vitaminy. |
Nadměrná konzumace rafinovaného cukru tělo zatěžuje a má pak vliv na řadu nejrůznějších zdravotních problémů. Po čase můžete pozorovat například únavu, bolesti hlavy, deprese, podrážděnost, poruchy zažívání nebo častější výskyt kvasinkových onemocnění, protože bílý cukr se v těle stává živnou půdou pro různé mikroorganismy, kvasinky a jedovaté látky. Organismus také okrádá o vápník, narušuje imunitu, přispívá k obezitě, způsobuje hemoroidy a zácpu a může mít nepříznivý vliv na onemocnění srdce a cév.
Sladit se dá zdravěji
Jednou z možných alternativ bílého cukru je melasa. Tato sladká sirupovitá látka tmavě hnědé až černé barvy neobsahuje takřka žádný cukr, který je z ní odstraněn, tím pádem má i mnohem méně kalorií.
„Melasa není tak známým vedlejším produktem výroby třtinového cukru. Obsahuje vápník, železo, sodík, zinek, fosfor, hořčík, draslík a další minerální látky a pochopitelně i vitaminy, například A, C, D a většinu ze skupiny B,“ doplňuje výživová poradkyně Petra Archmann, která doporučuje i různé sirupy, jako například javorový.
„Přestože se jedná o vhodnější varianty klasického cukru, je nutné konzumaci těchto potravin kontrolovat a nepřijímat jich ve stravě velké množství. Nejlepším řešením je omezit přidané cukry ve stravě a konzumovat převážně přirozeně se vyskytující sacharidy v ovoci a zelenině, bohaté na zdraví prospěšné látky a vlákninu,“ uzavírá odbornice.
Článek vyšel v květnovém vydání časopisu Zdraví.
Na cukru byl závislý i Zdeněk Pohlreich. Zhubnul, protože si více hlídal příjem cukrů, bílého pečiva a těstovin:
22. září 2016 |
