Ona
Děti by neměly být vyděšené, pokud si namočí hlavu a mají vodu v očích.

Děti by neměly být vyděšené, pokud si namočí hlavu a mají vodu v očích. | foto: Baby Club Juklík

Vychovejte si plaváčka. Začněte foukáním do vody a splýváním

  • 2
Pobyt u vody má být pro dítě i jeho rodiče především zábava. Pokud se výuka plavání změní v dril, může dobře myšlený záměr nabrat nežádoucí obrat a vyvolat u dítěte spíše negativní reakce. Náš seriál přináší rady, jak postupovat, pokud chcete ze svého potomka vychovat nadšeného a sebejistého plaváčka.

Metodika výuky všech sportů má určitou posloupnost a stejné je tomu i u plavání. Proto nikdy nepřeskakujte základní plavecké dovednosti, teprve po jejich úplném zvládnutí přistupujte k výuce jednotlivých plaveckých způsobů.

„Pro výuku základních plaveckých dovedností u dětí je nejjednodušším řešením využít možností zkušených trenérů plavecké školy, ale lze je samozřejmě dobře zvládnout i s pomocí trpělivých a dobře instruovaných rodičů,“ říká Štěpánka Štrougalová a přidává další zajímavé nápady i své zkušenosti.

Instruktorka plavání Ivana Barešová z Baby Clubu Juklík

Pro začátek je třeba zajistit, aby se dítě vody nebálo a nebylo rozhozené z několika kapek v očích nebo nosu. Výuka by měla probíhat zejména formou her, které jsou zábavné a při nichž si dítě ani neuvědomuje, že se učí něco nového.

„Pokud dítě s vodou opravdu teprve seznamujete, odstraňte všechny nadlehčovací pomůcky, vesty a další vymoženosti dnešní doby. Pro psychickou pohodu a dobré zvládnutí prvních adaptačních krůčků ve vodě je jednoznačně nejlepší rodičovská náruč či ruka, anebo stačí pouhá vaše přítomnost. Vyhledávejte mělkou vodu, kde s vámi dítě za ruku pouze chodí, později i běhá. Přitom na sebe můžete se smíchem a zlehka – rukama i nohama – stříkat vodu. Pokud se váš potomek vydá ve vodě po čtyřech anebo se po spontánním pádu usmívá a nepláče, ale vstane a pokračuje ve hře, pokládejte to za svůj úspěch.“

1 Dýchání do vody

Začněte jednoduchým cvičením, které můžete zkoušet i doma ve vaně. U dýchání se zapojují napřed samotná ústa, postupně pak přidáváte nos, oči, uši a nakonec celou hlavu. „Cílem je naučit dítě intenzivní nádech ústy a dlouhý, plynulý a úplný výdech ústy i nosem do vody s otevřenýma očima. Vše by mělo probíhat v plynulém opakování bez zadržení dechu,“ nabádá Štrougalová.

Aby bylo i základní cvičení zábava, inspirujte se hravými tipy odbornice:

  • Mezi sebou si s dítětem přefukujte míček po vodní hladině
  • Přefukujte míček na určitou vzdálenost
  • Foukejte do dlaně s vodou
  • Nosem nebo ústy pod vodou dělejte co největší bubliny
  • Omyjte si s dítětem vzájemně obličej
  • Střídejte se v ponoření – jednou se zanoří rodič, jednou dítě
  • Rodič se drží nataženými pažemi kraje bazénu a dítě ručkuje a schovává se k rodiči „do domečku“ vytvořeného z paží

Pak postupujte k hrám, kdy se výdechy a zanoření opakují v pravidelném rytmu. Využít můžete básničky (Spadla lžička, Kolo mlýnský atd.), počítání nebo nejrůznější překážkové dráhy (dítě se musí ponořit pod překážkou). Po vynoření se snažte zabránit dítěti v okamžitém utírání očí, pomůže, pokud dítěti vložíte do ruky hračku, o kterou se musí „postarat“.

„Neskutečnou parádu dokážete s brčkem, děti to bude bavit a bubliny se budou jen valit! Oblíbená hra dětí je na vodníka, kdy se zanoříte, bubláte do vody a hrozíte nad hladinou prstem,“ doporučuje z vlastní zkušenosti matka čtyř potomků Štrougalová.

2 Splývání– důležitá sebezáchranná poloha

Floating neboli splývání by mělo dítě ovládat jak na zádech, tak na břiše. Jejich perfektní provedení mu následně pomůže při samotné výuce jednotlivých plaveckých způsobů.

Pět častých chyb při výuce plavání

Při potápění zapomeňte na zacpání nosu a zavřené oči.

„Zároveň je důležité připomenout, že vznášení se, tedy tzv. floating, je sebezáchranná poloha. Míru dopomoci je zapotřebí snižovat a i zde platí, že nadlehčovací pomůcky nejsou vhodné. Při výuce je dobré prokládat živější hry s klidnými prvky. Klid je pro splývavou polohu nutností. Na vodu nenaskakujeme, pohyby provádíme pomalu a začínáme nalehnutím na hladinu. Přitom dohlížíme na to, aby hlava zůstala vždy v poloze prodloužení trupu a nezvedala se. V poloze na znak dbáme na volné dýchání a od počátku odstraňujeme vysazené boky – dítě nesmí tzv. sedět ve vodě. Osvědčilo se položit dítěti na bříško hračku, kterou rádo povozí,“ říká Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.

Do splývání se většinou dětem hned tak nechce, takže i zde je ideální udělat ze cvičení zábavnou hru.

  • zkuste tzv. hvězdičku, kdy se dítě nafoukne jako balon a jen si tak lehne na vodu, rodič ho přitom jemně drží pod zády
  • stejný prvek s přidržováním pod bříškem zkoušejte i na břiše s hlavou zanořenou do vody
  • vezměte dítě do náruče a nechte ho sbalit se do klubíčka – skrčená kolena objatá horními pažemi přitiskne k bradě – a na domluvený signál ho opatrně pusťte
  • dítě udělá raketku (paže jsou ve vzpažení, nohy napnuté, brada přitisknutá k hrudníku) a lehne si na vodu (pohled na dno bazénu) – rodič dítě uchopí za boky a pošle ve splývavé poloze jako raketu ke druhému rodiči nebo ke břehu

Všechny jednotlivé prvky zkoušejte vždy v poloze na znak i v poloze na prsa, dítě by si mělo osvojit obě polohy. Jakmile se dítě začne při trénování otravovat, vztekat nebo je protivné, tak jej ukončete a jděte si hrát s něčím jiným. Pokud by se vám domácí výuka nevedla, můžete dítě zapsat do plaveckých kurzů, kde bude lépe motivováno skupinou vrstevníků a plaveckým instruktorem, který se občas dětem poslouchá snadněji než maminka a tatínek.

, pro iDNES.cz