Přemýšleli jste někdy nad tím, co vede ženy k tomu, že si pořídí dítě a následující nekonečně dlouhou řadu měsíců k němu vstávají, krmí ho, utírají uslintanou pusu, uspávají a zase krmí? Čím to je, že se dobrovolně vzdají dosavadního života, vymění šaty a podpatky za poblinkané tričko a mlhavou naději, že se někdy před důchodem zase vyspí? Nejspíš teď argumentujete mateřskou láskou. Dokáže hodně, ale na některé stavy vyčerpanosti a nekonečného stereotypu může být i ona krátká.
A protože příroda dokáže předvídat a nestojí o žádná opuštěná mláďata, rozhodla se v některých věcech nespoléhat na lidský rozum a nasadila do hry spolehlivého hráče. Hormony. Mateřskou lásku dokážou zažehnout, nebo aspoň podpořit, což není málo.
Usnadním ti život
„Začala jsem o tom přemýšlet, když byly synovi dva měsíce a celé noci proplakal kvůli kojenecké kolice. Všimla jsem si, že i když vstanu poněkolikáté uprostřed noci a cítím se na umření, stačí se doplazit k postýlce, vzít dítě do náručí a v tu chvíli, kdy ho přivinu k sobě, přestanu cítit únavu. Jako by ji ze mě někdo setřásl,“ vzpomíná Marika Stejskalová na první týdny s miminkem, kdy jí zcela jistě pomáhal přírodní koktejl oxytocinu a prolaktinu.
Ten první je hormonem lásky, vyplavuje se například při pohlavním styku a krátce po porodu dokáže zažehnout zamilovanost mezi matkou a dítětem. Druhý hormon zase ženu uvádí do stavu bdělé pohotovosti a způsobuje, že potřeby dítěte přirozeně staví nad své vlastní.
„Matce dává sílu k péči o dítě. Dělá lehčím například její spánek, takže podvědomě hlídá, jak dítě dýchá a reaguje na jeho potřebu jídla. Dočasně také způsobí, že matka zapomíná na sebe samu a v poledne třeba zjistí, že ještě nesnídala,“ píše německá porodní asistentka a dula Elisabeth Geisel v knize Slzy po porodu.
Tento příklad je jeden z mnoha, kdy nám hormony usnadňují život. V mnoha jiných situacích ho ale zase pořádně komplikují. Ovlivňují naše životy od samého počátku, neboť jejich produkce začíná už krátce poté, co se ze spermie a vajíčka vytvoří embryo, a později v průběhu života na sebe upozorňují nejrůznějšími způsoby: výkyvy nálad v pubertě, agresivním vystupováním při budování kariéry, plačtivostí v těhotenství, přibíráním v přechodu.
Kohouti bez hřebínku
Překvapivé je, že fungování hormonů neobjevili vědci ani lékaři, ale zemědělci. Ti si totiž všimli, že samci domácích zvířat, jimž byla odstraněna varlata, nejen že přišli o svoji plodnost, ale navíc se změnil jejich vzhled a povaha: kohouti ztratili hřebínek a ocasní pera, kastrovaní kocouři ztloustli a zlenivěli, divocí býci se proměnili v dobromyslné voly, kteří se nechávali trpělivě zapřahat do pluhů, a z ohnivých hřebců se stali krotcí valaši.
„Lidé z toho už v dávných dobách vyvodili své závěry. Tak například už před více než čtyřmi tisíci lety přinášeli staří Egypťané bohům plodnosti jako oběť varlata s prosbou o dobrou úrodu. Turci ve středověku používali kastraci k tomu, že nechávali svůj harém hlídat bez jakéhokoliv nebezpečí nekonkurenčními eunuchy,“ zmiňuje novinářka Helga Vollmer v knize Hormony a co o nich musí vědět ženy.
Hormony nás ovlivňují celý život, přesto jsou období, kdy o sobě dávají vědět víc než jindy. Puberta Menstruační cyklus Těhotenství a porod Klimakterium |
V roce 1849 odstranil německý fyziolog Arnold Berthold pohlavně zralým kohoutům varlata a zjistil, že tím již po několika hodinách vyhasla jejich velká chuť k páření. Jakmile kastrovaným kohoutům znovu tkáň implantoval do dutiny břišní, zvířatům naběhl hřebínek a chuť k páření se vrátila. Berthold z toho vyvodil, že varlata vylučují účinnou látku, která způsobuje „mužné“ chování. Hormon byl izolován později a nazván testosteron.
Chemický koktejl
Co to vlastně hormony jsou? Zjednodušeně lze říct, že se jedná o chemické látky přenášející jednotlivým buňkám těla určité informace a pokyny. U živočichů řídí téměř všechny pochody v těle, u rostlin jejich účinky nebyly natolik prozkoumány, ale ví se třeba to, že řídí směr růstu rostliny. V povědomí lidí se hormony nejčastěji hlásí o slovo v čase puberty, kdy jim bývají připisovány přemrštěné reakce a chování dospívajících, a samozřejmě v období těhotenství a narození dítěte.
Hormony však musí odvést pořádný kus práce už mnohem dřív, než takový novorozenec přijde na svět. Nejprve zařídí, aby to dva lidi opačného pohlaví přitáhlo k sobě a zamilovali se, na což je potřeba hodně silný koktejl chemických látek.
Jako na drogách
„Na úplném počátku vztahu jsou vylučovány hlavně stresové hormony noradrenalin, dopamin, adrenalin a kortizol. Endorfiny, fenyletylaminy a další látky jsou pak zodpovědné za naši „intoxikaci láskou“, kterou můžeme s nadsázkou přirovnat k účinkům některých psychotropních látek. Díky těmto hormonům štěstí vidíme svého partnera a vše s ním spojené v růžových brýlích,“ vysvětluje psycholožka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů.
Chemických dějů provázejících zamilovanost je přitom ještě víc. Například zvýšená produkce estrogenu vyvolává lásku bezbrannou, plnou něžností, křehkosti, ale i protikladných citů a neklidu. Testosteron do vztahu vnáší panovačnost a touhu mít vše pod kontrolou, navíc zvyšuje sexuální apetit a vášeň.
U některých mužů v době zamilovanosti naopak klesá jeho produkce, což způsobí potlačení dominance a snížení agresivního chování, které může vnést do vztahu jemnost a něžnost. To jsou ti muži, kteří se ze dne na den změní ze lva salonů ve zkrotlého beránka, který nosí ženě květiny a v kině mu u romantického filmu tečou slzy. To vše ale jen dočasně.
Imunitu prozradí pach
Když tolik věcí ve vztahu dvou lidí řídí hormony, čím to je, že mezi některými to zajiskří, zatímco jiní jsou si naprosto volní? Podle Laury Janáčkové je partnerský vztah tak individuální záležitost, že věda nedokáže definovat, za jakých okolností se u jedné dvojice vyplaví koktejl hormonů a u druhé nikoliv. „Víme však, že vedle zrakových, hmatových nebo chuťových podnětů jsou spouštěčem hormonů i tělesné pachy. Ty působí přes čichové buňky na naše neurobiologické procesy a ovlivňují činnost mozku. Sexuální přitažlivost tedy vzrůstá, když nám partner voní,“ vysvětluje psycholožka.
Tělesná vůně pak úzce souvisí s informacemi o našem imunitním systému. Příroda to totiž zařídila tak, že pokud si partneři voní, dostávají podvědomé informace o odlišné imunitě, která má v konečném důsledku vliv na to, že zplodí potomka, jenž má větší šanci na přežití. A právě plození dětí je důvodem, proč je láska od samého počátku řízena hormonálně - to aby lidstvo nevyhynulo.
„Chtíč, zamilovanost i láska se evolučně vyvinuly, aby se muži a ženy přitahovali, měli spolu pohlavní styk, počali děti a zajistili jejich přežití. Předpokládá se, že délka zamilovanosti dva až tři roky je právě tak dlouhá, aby došlo k naplnění tohoto evolučního záměru,“ potvrzuje Laura Janáčková.
Ženy to mají složitější
Jestli se tedy zrovna potácíte ve stavu zatmění mysli, neboť jste čerstvě zamilovaní, vaše tělo produkuje takové dávky hormonů, že by z toho vyrašilo akné celému ročníku gymnázia. I to je důvod, proč se doopravdy zamilujeme jen párkrát za život - častěji by to organismus nejspíš neunesl.
V mírnější podobě si vás však hormony budou podávat neustále, zvlášť pokud jste žena. Ovlivňují menstruační cyklus a mimo jiné určují, jestli se v době menstruace potýkáte s migrénou, nafouknete se jako balon, sníte vše, co vidíte nebo budete vzteklá jako hladový pes. A taky řídí sexuální apetit a vlastně chování v průběhu celého cyklu.
„V době ovulace vylučuje tělo mimo jiné feromony, díky nimž jsou ženy pro druhé pohlaví přirozeně atraktivnější a přitažlivější. Ženy proto věnují zvláštní péči oblékání a mnohem více dbají na svůj vzhled. Cítí vyšší potřebu společenských setkání, více flirtují a cítí nárůst sexuální touhy. Pokud mají vážný vztah, požadují po svém partnerovi sex,“ říká praktická lékařka sítě soukromých klinik EUC Premium Marcela Lejsková.
Je přitom vysoce nekorektní navážet se do ženy kvůli jejím hormonům. „Vadilo mi, když jsem v těhotenství slýchala v práci narážky typu: Ááá, hormony! To jsem se ostře ohradila, ať to na mě nezkoušejí ani s humorem. Nevím, proč jsem v době těhotenství měla být méně hodnotný spolupracovník,“ řekla před časem v rozhovoru pro náš magazín OnaDnes producentka Kamila Zlatušková. Tehdy byla v osmém měsíci těhotenství.
Hormony, které brání v hubnutí |
Na druhou stranu i my ženy občas na adresu mužů vyřkneme soud o jejich hormonech, nejčastěji, když jim testosteron velí chovat se machisticky, arogantně, až hrubě. A hormony s nimi cloumají i jinak, jen se o tom příliš nemluví. Zatímco o ženách se ví, že je krátce po porodu rozpláče i reklama na kočičí krmení, příslušné chemické reakce probíhají i v těle novopečeného otce. Příroda opět přesně ví, co dělá.
„Zvýšená hladina prolaktinu u mužů v tomto období může mít za následek ochladnutí zájmu o sex. Díky tomu se snižuje pravděpodobnost, že počne dalšího potomka, jehož výchova by vyžadovala další fyzické investice. Tím je současnému potomkovi zajištěna maximální péče ze strany obou rodičů,“ vysvětluje Laura Janáčková.
Spokojené tloustnutí
Příroda nezaručuje dítěti oba rodiče jen po omezenou dobu prvních několika měsíců až let. Hormony totiž kromě stavů zamilovanosti ovlivňují i dlouhodobější svazky. Konkrétně tedy endorfin spojovaný s dobrou náladou a serotonin přezdívaný hormon štěstí. Pod jejich vlivem dochází k rozvoji lásky klidné a dlouhodobé - to je ta, při které šťastně tloustnete na gauči a necítíte potřebu obejít každý víkend všechny možné bary.
A že vám nejde na rozum, jak může láska tolik souviset s hormony, když je odpradávna spojovaná spíše se srdcem? „Srdce je i dnes symbolem lásky, náklonnosti a přátelství. Naši předkové byli přesvědčení, že srdce je sídlem myšlení, citu i duše, a odtud také pocházejí častá rčení o zlomeném srdci v případě nešťastné lásky. Ostatně věta ,zlomil jsi mi srdce‘ zní mnohem lépe než ,zlomil jsi mi pohlavní žlázy‘,“ říká Laura Janáčková.
