Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak dlouho mají děti spát? Večerku jim dejte v osm, vzkazují lékaři rodičům

  0:07aktualizováno  0:07
Spánek dětí je pro mnohé rodiče velká věda. Všichni sice víme, že je zdravý, stejně tak ale víme, že dětem se skoro nikdy na kutě nechce. Lékaři v nedávném výzkumu odhalili rodičům přesné časy.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Unavené děti jsou podrážděné, protivné a i sebemenší maličkost u nich odstartujte hysterický záchvat vzteku nebo pláče. Podle lékařů má ale spánek vliv i na další oblasti života.

Když děti nespí...

Spánek dětí rozebírají také maminky v diskusích na eMimino.cz.

Podle odborníků na spánek je potvrzeno, že déle spící děti dosahují lepších výsledků ve škole. Lépe udrží pozornost, lépe se chovají, víc jim jde učení a celkově jsou podle lékařů v lepším psychickém i fyzickém rozpoložení.

Spánek předškoláka ovlivňuje jeho váhu v pubertě

Nyní lékaři z Ohijské univerzity našli souvislost mezi spánkem v předškolním věku a váhou dítěte v pubertě. Zkoumali data 977 dětí ve věku čtyři a půl roku a následně v patnácti letech. Mezi dětmi ulehávajícími v osm hodin bylo v pubertě pouze 10 % obézních, ve skupině chodící na kutě mezi osmou a devátou to bylo již 16 % a z dětí, co v předškolním věku chodily spát až po deváté hodině, bylo obézních 23 %. Vědci nezkoumali, jak dlouho děti v předškolním věku spaly, ale můžeme předpokládat, že pokud zalehly do postýlek dřív, tak si pospaly déle než děti, co lehly později.

Souvislost s obezitou zatím není zcela vysvětlena, ale vědci mají samozřejmě teorie. Jednou z nich je, že pokud je člověk (i dítě) nevyspalý, sahá automaticky po jídlech obsahující cukr a sacharidy, které ho „udrží na nohou“. Již v minulosti se také ukázalo, že lidé s dobrými spánkovými návyky častěji žijí zdravým životním stylem - cvičí a dbají na zdravou stravu.

Doktorka Sangeeta Chakravorty, ředitelka Spánkového programu v Dětské nemocnici v Pittsburghu, vysvětlila pro Today.com: „Spánek a chuť na jídlo jsou spolu z neurologického úhlu pohledu velmi úzce spjaté, protože jsou to všechno biologické potřeby. Narušení kterékoliv z nich může mít vliv na to, jak funguje ta druhá.“

Potřeba spánku se ale samozřejmě během lidského života dost mění. První měsíce jsou zcela nevyzpytatelné, novorozenec spí a bdí podle svých potřeb, které se mohou významně lišit. Přibližně od čtyř měsíců věku již ale odborníci z Americké spánkové asociace určili doporučený čas spánku:

Kolik toho má dítě naspat?

  • čtyřměsíční až roční dítě mezi 14 a 16 hodinami denně
  • roční až dvouleté děti 11 až 14 hodin denně
  • tří až pětileté děti 10 až 13 hodin denně
  • šesti až dvanáctileté děti 9 až 12 hodin denně
  • třinácti až osmnáctiletí teenageři osm až 10 hodin denně

Nedostatek spánku přispívá ke zvýšenému riziku obezity, diabetu, nehod a dětské deprese. U teenagerů pak souvisí i se sebepoškozováním a pokusy o sebevraždu.

Nevyspalí trpí depresemi a úzkostmi

Podle nového výzkumu vědců z amerického Houstonu pak má spánek také vliv na rozvoj deprese v dospělosti, stejně jako na rozvoj úzkostných poruch.

Výzkum se zaměřil na padesát dětí od sedmi do jedenácti let, kterým dočasně zkrátil dobu spánku. Již po dvou nocích nekvalitního odpočinku se ukázalo, že se děti daleko méně radují z pozitivních věcí a také si následně hůře tyto pozitivní zážitky vybavují.

Podle odborníků je nejlepším způsobem, jak udržet spánek dětí pod kontrolou, dodržování večerních rituálů (koupel, namazání spojené s masáží, pohádka, ukolébavka atp.) a ukládání a buzení dětí ve stejný čas každý den, bez ohledu na pracovní dny či víkendy. „Rodiče by proto měli o spánku uvažovat jako o základním stavebním kamenu zdravého dítěte, po boku zdravé výživy, dentální hygieny a fyzické aktivity,“ uvedla doktorka Candice Alfano z houstonské univerzity.

Ke kvalitě spánku pak významně přispěje, pokud se děti hodinu až dvě před zalehnutím vyhnou elektronickým přístrojům jako televize, počítač, tablet nebo mobil. Jejich užití před spaním totiž podle holandské studie prodlužuje dobu usínání, děti se pak v noci více budí a častěji trpí parasomnií (poruchy spánku a stavy jako jsou noční děsy, náměsíčnost, mluvení ze spaní, bruxismus nebo noční pomočování).

Vyspalé dítě se naopak ráno bez problémů budí a vstává, přes den nejeví známky únavy (pokud tedy ještě nedrží odpolední siestu) a dobře se soustředí.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.