Ona
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak vycházet s náladovou dcerou, co se hned urazí? ptá se Jarka

  • 149
Jmenuji se Jarka a ráda bych se poradila o své pubertální dceři. Hormony s ní dost solidně lomcují, je tak náladová a nepříjemná, že přichází i o své dřívější kamarády. Co s ní máme dělat?

Adventní kalendář

2. díl tajenky: ZIMA

Radka je normální sedmnáctiletá holka, co chodí na obchodku. Ve třídě měla svoji nejlepší kamarádku, se kterou je skoro nešlo oddělit. Jenže dcera je se zhoršující se pubertou čím dál nepříjemnější a zdá se, že to kamarádku přestalo bavit. Už skoro nikdy nevolá ani se u nás nezastaví, jejich vztahy evidentně vychladly.

Hned se nafoukne a zasekne

Poraďte se také

Trápí vás menší i větší obtíže při výchově dětí? Nebuďte na ně sami a nechte si poradit od odborníků. Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je i anonymizovat.

Ilustrační snímek

S manželem si myslíme, že je to tím, že dcera poslední dobou nesnese žádnou kritiku. Kvůli sebemenší maličkosti, která jí není vhod, hází otrávené obličeje na všechny světové strany. I doma se většinou při sebemenší výtce nafoukne a zasekne. Pak už s ní vůbec není řeč, je to jako hučet do dubu.

Snažila jsem s ní zavést na toto téma řeč, vysvětlit, že se musí chovat k lidem přívětivěji, být vstřícnější a snažit se třeba o nějaký kompromis. Radka je ale přesvědčená, že je její komunikace naprosto v pořádku. Když jsem se zeptala, proč se s ní tedy přestala stýkat nejlepší kamarádka, tak prý protože se teď baví víc s ostatními lidmi ve třídě.

Jenže to není tak úplně pravda, podle její třídní učitelky se spolužáky nevychází, nepřijímá žádnou kritiku a nechce se ani trochu přizpůsobovat ostatním. Velmi mě to mrzí, ale moje vysvětlování nemá žádný výsledek.

Jaroslava

Odpověď odborníka: Vynechte výčitky a buďte dceři oporou

Dobrý den, z vašeho popisu problému je patrné, že dceři se nedaří přijímat kritiku a nedaří se jí reagovat na ni způsobem, který by byl pro vás a zřejmě i pro paní učitelku a spolužačky ve škole přijatelný. Kritika je zřejmě pro ni zraňující a ona je vůči ní citlivá.

Mgr. Petra Domkařová

Přijímání kritiky bývá častým problém i dospělých lidí, poněvadž téměř vždy míří přímo na sebepojetí a sebeúctu, čímž je myšleno to, co si o sobě myslíme, jak sami sebe prožíváme a s jakým výsledkem, zda si sami sebe vážíme. Dospívání je obdobím testování hranic vlastních možností, testování toho, na co mám a na co nemám a co si mohu dovolit a souvisí tedy se sebevědomím. Dospívání také souvisí s hledáním vlastní identity, a tedy odpovídáním na otázky: Kdo jsem? Jak mě vidí ostatní? Je to období křehké, zranitelné, zároveň i nejisté a zmatené.

Domnívám se, že i vaše dcera se může cítit oslabeně, nejistě, možná i trochu vyloučeně. Může reagovat na kritiku jako na špatné hodnocení, odmítnutí a nepřijetí a zaseknutím se bránit proti hlubšímu poškození. Kritika v sobě často nese obvinění. Napadá mě, že se může cítit obviněná, nebo ukřivděná a bránit se. Takovou obranou může být i vzdor a urputné hájení si vlastních pozic.

Kritika často bývá formulována slovy: „Ty jsi nespolehlivá, vždycky přijdeš pozdě.“ Méně zraňující a více vypovídající o emocích kritizujícího by bylo: „Štve mě, že jsi přišla o hodinu pozdě.“ V první větě se kritika dotýká člověka jako bytosti a jeho důstojnosti, v druhé větě se dotýká už jen některého konkrétního rysu chování, který kritizujícímu vadí. Kritiku lze podat i více osobně, ve vašem případě můžete použít formulky typu: „Když děláš …., ve mně to vzbuzuje....“

Kromě kritiky shledávám jako velmi důležitou podporu jejích pozitivních stránek a všeho, co dceři jde a v čem se jí daří fungovat. Pokud se jí nedaří v přátelství, může se cítit osamělá a může mít i trápení, se kterými se nemá komu svěřit. Zkuste jí nabídnout prostor k otevřené komunikaci a ukázat jí, že stojíte na její straně.

Petra Domkařová, psycholožka z centra Modré dveře

Jak snášejí kritiku vaše děti? Podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskusi.

, pro iDNES.cz