Ona
Inna Puhajková

Inna Puhajková - "Peníze jsou Jardovy, on si je vydělal a já k nim podle toho s ohledem přistupuji," říká v rozhovoru pro ONA DNES přítelkyně Jaromíra Jágra. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Jágrova Inna: Peníze si vydělal Jarda a já k nim podle toho přistupuju

  • 208
Ukrajina, Československo, Jižní Korea, Amerika, Rusko. Dvaadvacetiletá drobná blondýnka Inna Puhajková už pobývala v pěti zemích na třech kontinentech. Teď žije s Jágrem v sibiřském Omsku. Ale ne pořád. Mladá cestovatelka létá domů kvůli studiu na vysoké škole. A třeba poslední Vánoce strávila v Lotyšsku a Bělorusku.

Tragédie jaderné elektrárny v Černobylu paradoxně přinesla štěstí Jaromíru Jágrovi. Uvolněná radioaktivita totiž působila jedné místní holčičce takové zdravotní problémy, že se její rodiče rozhodli přestěhovat z Ukrajiny do Československa. Tady Inna Puhajková vyrostla, seznámila se s nejlepším českým hokejistou a už skoro tři roky s ním žije.

Je to první žena, jež s jedním z nejžádanějších českých mládenců opravdu natrvalo žije. Dobře vychází s jeho rodiči. Někteří Jágrovi známí tvrdí, že se věčný teenager vedle Inny Puhajkové změnil. Že je rozumnější. Dospělejší.

Její příběh není zajímavý jen díky známosti s hokejovou legendou. Narodila se na Ukrajině volyňské Češce a Ukrajinci. "Vinou výbuchu v Černobylu jsem měla problémy s uzlinami a lékaři doporučili rodičům změnu životního prostředí," vypráví.

Přestěhovali se do východočeského Broumova. Coby nadějná modelka Puhajková od třinácti cestovala po Česku, v osmnácti se vypravila na tříměsíční modelingovou stáž do Koreje. S Jágrem dva roky bydlela na Manhattanu, odtud putovali v létě 2008 do Omsku.

"Máme malý byt, útulný a barevný. Vždycky se do něj ráda vracím," říká nadšeně.

Které ze stěhování pro vás bylo nejtěžší?

Začátky jsou těžké všude. Jsem neposedný člověk, mám ráda nabitý program. Ale ten si v cizí zemi musíte nejdřív zařídit.

V Koreji se vám snad o práci postarala agentura, ne?

To je pravda. Na druhou stranu to byl můj první krok do světa dospělých, kde jsem nikoho a nic neznala, česky se s nikým nedomluvila. Myslela jsem si, že anglicky ze školy umím, ale testy a slovíčka jsou něco jiného než bezprostřední konverzace.

Žádná Češka nebyla na dohled?

Se žádnou jsem se nesetkala. Bydlelo nás jedenáct v jednom apartmánu, včetně skupinky temperamentních Brazilců. Spala jsem v malinké místnosti, kde stály jen dvě patrové postele.

To je docela drsné. Spíš než prostředí pro modelky to zní jako kasárna.

Byla to škola života a já jsem za ni vděčná. Naučila jsem se žít v kolektivu, respektovat ostatní, být ohleduplná a někdy taky udržet nervy.

Proč?

Představte si vyhrocené situace z Big Brother nebo z VyVolených. Měli jsme i podobný režim, bez svolení některého z manažerů jsme nesměli opouštět byt. Ale se spolubydlícími jsme si to vyříkali, domluvili jsme si základní pravidla. A šlo to.

Inna Puhajková
V roce 2007 s Tomášem Dvořákem při předávání korunky vítězce iMiss

Co vám čtvrtletní pobyt v Asii dal?

Vrátila jsem se sebevědomější, samostatnější, se spoustou vzpomínek. O dva stupně si vylepšila angličtinu a před maturitou skoro neotevřela knížku.

Vydělala jste si?

Zahraničí je pro modeling stokrát lepší. Doma se dají vydělat dobré peníze, ale musí to být nadstandardní zakázka nebo focení pro zahraniční klienty. Lidé mají občas o honorářích pro modelky přehnané představy. Fotka na titulce časopisu nevynese kolikrát ani tisíc korun. Přehlídky jsou spíš prestižní záležitost - holky se ukážou, zviditelní. Ale královsky placené nejsou.

V Koreji se vám dařilo víc?

Každý týden jsem byla svědkem toho, jak někoho z nás posílají domů pro nedostatek práce. Agentura totiž hradí veškeré náklady: letenku, bydlení, kapesné. Ve finále si to všechno strhne z vašeho výdělku. Měla jsem štěstí, byla jsem mezi těmi, kteří vydrželi, a ještě jsem si domu přivezla slušnou výplatu.

Kolik?

Pro osmnáctiletou studentku víc než dost. Dneska jsou pro mě cennější vzpomínky, peníze jsou stejně dávno utracené.

Za co jste to tehdy utratila?

Od třinácti jsem měla svůj příjem, hospodařila jsem si po svém. Rodiče nikdy neměli peníze na rozdávání. Byla jsem zvyklá, že druhé zimní boty, druhou bundu nebo třetí džíny jsem si pořídila ze svého. Nemusela jsem s nikým rozebírat, jestli to potřebuju, nebo ne. Jestli to unosím, nebo neunosím.

Ve dvaceti jste se v Praze na diskotéce seznámila s Jágrem. A pár měsíců po maturitě už jste s ním žila v New Yorku. Jak jste si na to město zvykala?

Nikdy jsem po New Yorku netoužila, ani o něm nesnila, možná proto byl můj vztah vůči němu zpočátku, dá se říct, chladný. Dnes o New Yorku sním a toužím po něm. Za ty dva roky si mě hodně získal. Oblíbila jsem si některá místa a našla jsem si přátele.

Kde?

Hlavně mezi partnerkami českých, ale později i ostatních hráčů. Když kluci odjeli na turné, sešly jsme se u Rozsívalů nebo u Straků, připravily si švédský stůl, otevřely láhev vína, udělaly jsme si prostě dýchánek. Na to ráda vzpomínám.

Ale takové srazy vám asi všechen volný čas zaplnit nemohly, ne?

Denně jsem se učila angličtinu. Prošla jsem třemi různými kurzy. Několikrát týdně jsem chodila do New York Sports Clubu: do posilovny, na plavání nebo na nějakou z tanečních lekcí. Taky jsem občas podpořila nějakou charitativní akci a trochu cestovala.

Kam?

Byla jsem se třeba podívat na Niagarské vodopády, ve Washingtonu nebo na tenisovém turnaji na Floridě.

Váš partner v sezoně většinou hraje, trénuje, cestuje nebo odpočívá. Není to pro vás v cizím prostředí ubíjející?

Záleží na přístupu. Je důležité pochopit, že jeho zaměstnání je fyzicky i psychicky vyčerpávající. Potřebuje relaxovat a já ho nechávám. Kolikrát už ve dveřích na něm vidím tu únavu. Je mi jasné, že ze sebe shodí věci a padne do postele. Já mám ráda aktivitu, lítání po městě.

Inna Puhajková

To ale nejde moc dohromady. Jak ho vyženete ven?

Ani se o to nesnažím. Když je pryč nebo spí, mám svůj program. Když je doma a vzhůru, užíváme si pohody.

Nestýskalo se vám daleko od domova, kamarádek?

V dnešní době, kdy existují telefony a počítače, to není žádný problém.

Co byste v New Yorku podnikla, kdybyste měla jen jediný den?

Myslím, že bych zvládla celý den nakupovat ve Woodbury Outlets. Na to je New York jedinečný, zvlášť v tomhle období. Takže bych ty dny potřebovala minimálně dva.

Co byste tedy podnikla v ten druhý den?

Skočila bych s kamarádkou do Starbucksu na caramel macchiato, projela se na kolečkových bruslích po Central Parku, zašla do katedrály sv. Patrika, prošla se na 5. Avenue. Navštívila bych svou bývalou učitelku, večerní zápas Rangers a po něm si dala večeři v brazilské restauraci.

A to vám loni nebylo líto, že musíte pryč z New Yorku?

Těžko říct, jestli mi bylo více líto, že opouštíme Manhattan, nebo NHL. Měla jsem pocit, že Jaromír ještě může v NHL leccos dokázat. Ale pochopila jsem, že potřebuje změnu. Já jsem se těžko loučila hlavně s lidmi, na které jsem si zvykla.

Jak rychle jste si našla nové kamarády v Omsku?

Bylo to jednodušší, než jsem čekala. Jardův spoluhráč Jakub Klepiš s manželkou bydlí ve vedlejším domě a partnerka Jardova ruského kamaráda jen o kousíček dál. Hraje volejbal za Spartak Omsk. Díky ní jsem rychle oprášila ruštinu a díky ní kamarádím s celým volejbalovým družstvem.

Jaromír kdysi prohlásil, že na stará kolena bude hrát hokej v Číně. Těšíte se na další stěhování na východ?

To jsou ty jeho legrácky... Všechny začátky jsou těžké, ale každá změna, každá země přináší spoustu vzpomínek. Beru to jako dobrodružství, jsem mladá. Ve třiceti mi to třeba začne vadit, kdo ví...

Váš partner je v Omsku šťastnější než v New Yorku. Co vy? Má pro vás Omsk nějakou výhodu?

Mně tu vyhovuje větší klid. Také jsem se nemohla dočkat zimy. Jsem sice letní typ, ale po dvou letech v New Yorku, kde sníh zmizí, sotva napadne, jsem se těšila, až bude všude kolem bílo.

A co vám tu nejvíc vadí?

Nic zásadního, jen maličkosti jako předbíháni ve frontách, tlačenice a neochota prodavaček. To se vám v Americe nestane.

Liběnu Hlinkovou, manželku trenéra Hlinky, při návštěvách Omsku šokovalo povýšené chování mužů vůči ženám. Zažíváte podobné nepříjemnosti?

Na to si nemůžu stěžovat, s ničím podobným jsem se nesetkala.

Omsk. Sibiř. To pro kdekoho zní dost nevábně. Jenže vy tady nevypadáte ani trochu zoufale. Jak to?

Vše je jen zvyk. Já už se sem i těším. Na Jardu. Na náš byt, který je úžasně útulný! Těším se na kamarádky. A taky na hokej. I na Sibiři je dobře, když máte všecko, co k životu potřebujete.

Inna Puhajková

Že byste nakonec v Rusku zůstali?

To ne. Doma jsme v Česku a vždycky budeme.

Jak je vlastně těžké žít s Jágrem? Nemá vždycky veselou náladu, bývá pod tlakem, kritizují ho.

Sama nevím, jak bych se dokázala vypořádat s takovou dávkou stresu, která se denně valí na něj. Snažím se pro to mít pochopení. Na druhou stranu, když má dobrou náladu, umí rozdat víc radosti než kdokoli jiný.

Kdo z vás vybírá dovolenou?

Veškeré zařizování je spíš moje parketa.

Jaký typ dovolené máte rádi?

Nejsme nároční. Teplo, voda, klidné místo, málo turistů. Jarda má při hokeji adrenalinu dost.

Baví vás ležet, lenošit?

Občas ano, ale je fajn, když je poblíž tenisový kurt, stůl na ping pong nebo volejbalový kurt.

Jágr o vás prý říká, že jste jeho hrdá Ruska. Myslíte, že hledal někoho, kdo by se s ním nebál polemizovat?

Těžko říct. Někdy mluvím i do věcí, do kterých mi nic není. To zrovna dvakrát rád není. Na druhou stranu mne vždycky vyslechne a moje názory respektuje.

Čím vás nejvíc štve?

Telefonováním při řízení.

Pořiďte mu handsfree!

To je zbytečné, nepoužíval by ho.

Radí vám Jaromírova maminka Anna, jak na něj?

Občas mi pomůže ve věcech, které se týkají domácnosti.

Jaromír Jágr starší kdysi syna kritizoval, že pořád chodí s modelkami. Že by potřeboval normální ženskou. Vás respektuje?

To já nevím, zatím jsem od něj žádnou kritiku neslyšela. Neměli jsme konflikt. Bavíme se o hokeji, je s ním legrace. Rád se směje. Když jsem v Česku, bydlím převážně u Jardových rodičů v Kladně. Pokud by mě nerespektovali, troufám si říct, že bych to poznala.

Co vaši rodiče? Nejdřív byli dost překvapeni, že jste se seznámila s mužem o čtrnáct let starším. Už si zvykli?

Mamka je hodně starostlivá, jsem jedináček, takže je to pochopitelné. Určité obavy tam zpočátku byly, ale to se náš vztah s Jardou ještě nedal považovat za partnerský. Teď už je vše, jak má být, a mamka dokonce začala pravidelně sledovat hokej.

Inna Puhajková

A jak ho přijal táta?

S tátou tyhle věci moc neřešíme, ale jsem si jistá, že jakožto bývalý několikanásobný mistr Ukrajiny v rychlostní kanoistice je rád, že jsem si našla sportovce. Alespoň má komu fandit.

Mnohé vaše vrstevnice stejně jako vy ve dvaadvaceti cestují, studují, hezky se oblékají... Ale nechtějí se vázat. Nepřipadáte si divně, když jste s jedním člověkem už tři roky?

Ani ne. Vždy jsem si rozuměla se staršími lidmi.

V novinách se už se objevil přesný termín vaší svatby...

...nejednou!

A plánujete ji?

My to vůbec neřešíme. Žijeme si ze dne na den. I tu dovolenou obvykle pořizujeme last minute.

Jak nesete mediální dohled nad vaším vztahem?

Když mě někdo pozoruje jenom proto, že jsem ta od Jágra, není to příjemná věc.

Chtěla jste přece být modelkou a u nich je takřka podmínkou úspěchu, že jsou jejich známosti veřejně známé, ne?

Ano, mě bavilo focení, přehlídky, peníze byly fajn. Mediálně známou osobou jsem se ale nikdy stát nechtěla. Vyhovovala mi ta anonymita.

Říkala jste, že jste byla od třinácti samostatná, že jste si vydělávala. Teď jste však finančně na partnerovi závislá. Jak to nesete?

Dlouho jsem se s tím nemohla srovnat, ale momentálně to jinak nejde. Pokud chci s Jardou žít v Omsku, nezbývá mi, než se s tím smířit. Třeba až se někde na dobro usadíme, budu se snažit to změnit.

Dostáváte kapesné?

Už jsem se někde doslechla, že mi Jarda dává měsíčně 2 tisíce dolarů na útratu. Tomu jsem se musela zasmát. Opravdu přehnané...

A jak to tedy u vás funguje?

Máme peníze na místě, o kterém oba víme. Nejsou to ale žádné závratné částky, jak by si mohl někdo myslet, snažíme se žít skromně.

Zač tedy teď vůbec utrácíte?

Peníze jsou Jardovy, on si je vydělal a já k nim podle toho s ohledem přistupuju. Utrácím jen za nezbytné věci, bez kterých se člověk neobejde, jako je jídlo a oblečení.

Studujete. Čím byste vlastně jednou chtěla být? Ekonomkou? Manažerkou?

Tím si teď nelámu hlavu. Není mi pětatřicet. To všechno přijde, věřím, že vše má svůj čas. Přemýšlím třeba o charitě, chtěla bych se jí jednou věnovat.

Vážně nemáte žádné vysněné povolání?

Dřív jsem chtěla jít na práva. Ale nebaví mě papírování, úřadování. Jsem spíš organizační typ. Soustředím se spíš na menší cíle - dostudovat školu, udělat si státnice z psaní na počítači, z ruštiny nebo z angličtiny. Nikam nepospíchám. Vždyť nemám kam!

Inna Puhajková

Narodila se 2. 3. 1986 v Rovně, na Ukrajině.

Na počátku 90. let se s rodiči přestěhovala z Ukrajiny do Broumova. Od třinácti si vydělávala jako modelka, vystudovala střední policejní školu.

V roce 2004 vyhrála soutěž Miss Internet. Před třemi lety se seznámila s hokejistou Jaromírem Jágrem. Žila s ním v New Yorku, loni v létě se přestěhovali do sibiřského Omsku.

Její životopis legračně popletli ruští novináři. Psali, že Jágr chodí s miss newyorské policie.

V Česku studuje vysokou školu ekonomického směru.