Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Říkali mi, že jsem zrádkyně vlasti, líčí spisovatelka Iva Pekárková

  0:09aktualizováno  0:09
Spisovatelka Iva Pekárková žije v cizině od svých 22 let, posledních deset v Londýně. V Islámském státe podle ní najdou zalíbení hlavní mladí muslimové, bez ohledu na to, v jakém prostředí a kultuře vyrostli. „Je to pro ně něco podobného, jako mít bouchačku za pasem,“ říká v rozhovoru pro magazín ONA DNES.

Spisovatelka Iva Pekárková | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Iva Pekárková

  • Narodila se před 52 lety v Praze. Studovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, před dokončením v roce 1985 emigrovala. Rok strávila v Rakousku, pak žila v USA, kde byla číšnicí, sociální pracovnicí, taxikářkou a psala.
  • V roce 1997 se vrátila do Prahy. Napsala více než dvacet knih, např. Péra a perutě, Kulatý svět, Dej mi ty prachy, Jaxi taksikařím a také řadu cestopisů. Nyní vydala Pečenou zebru, která navazuje na Levhartici a Slony v soumraku. Jde o poslední román z „černobílé zvířecí trilogie“, který vypráví o životě černochů v Česku.
  • V Praze se před čtrnácti lety seznámila s Kennethem Osiemem Odozim, který pochází z Nigérie. Deset let spolu žijí v Londýně.
  • Nedávno v Česku pokřtila svoji nejnovější knihu Pečená zebra.

„Obvykle jsou to mladí lidé do třiceti let, kteří pijou, berou drogy, souloží, kde můžou, nemají úctu k nikomu a ničemu a jejich schopnost soustředění je sedm vteřin,“ tvrdí spisovatelka.

Život v Londýně se podle ní v posledních měsících nijak nemění. „Zatímco my tady v Česku se o ničem jiném nebavíme, není možné vést desetiminutovou konverzaci, aniž by někdo použil slovo uprchlík, v Londýně nic takového není,“ říká.

Velkou míru nesnášenlivosti vůči uprchlíkům si vysvětluje poválečným vývojem Československa.

„To se musíme vrátit do roku 1946, kdy jsme vyhnali Němce. Od té doby jsme jednonárodnostní stát s jednou menšinou, a tou jsou Romové. Nejsme zvyklí, aby byl někdo trochu jiný, řešíme blbosti, jestli má tenhle světlejší vlasy než ten druhý, a zapomínáme, že národů a etnik je spousta a způsobů, jak žít, taky. A to se dá napravit jedině tak, že si sem pustíme nějaké menšiny,“ míní spisovatelka.

Čtěte v pondělí

Spisovatelka Iva Pekárková

Rozhovor se spisovatelkou Ivou Pekárkovou čtěte v příloze MF DNES OnaDnes

Sama ve dvaadvaceti letech emigrovala. Rok strávila v Rakousku, pak žila v Americe. Po revoluci se vrátila. Lidé jí tu však dávali najevo, že sem nepatří.

„Všichni mi otloukali o hlavu, že jsem zrádkyně vlasti. Pamatuju si, že na začátku devadesátých let, když člověk přiznal, že žil v cizině, tak mnoho lidí reagovalo: „Ježíši, ten póvl emigrantský!“ Emigranti byli ti nejlínější a nejhorší lidé, což bohužel někdy byla pravda soudě podle toho, co jsem viděla v emigraci. Ale zajímavé je, dnes najednou slýcháte, že lidé, kteří za komunismu emigrovali, byla elita a do Evropy teď jde ze Sýrie póvl. Ti lidé úplně přešaltovali a zcela účelově otočili,“ říká Iva Pekárková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.