Ubytovali jsme se v rodinném penzionu v horském městečku Malga Ciapela, přímo pod zmíněnou horou Marmolada. Přesto, že žije turistickým ruchem, zachovalo si městečko příjemnou atmosféru.
Každé z dvanácti středisek lokality Dolomiti Superski nabízí vlastní skipas. V případě několikadenního pobytu je ale výhodnější pořídit si rozšířenou permanentku pro celou oblast. Tím získáte vstupenku na více než 1 200 kilometrů sjezdovek. Minimálně týden tak můžete objevovat stále nové a nové trasy. Lokalita navíc, kromě lyžování a snowboardingu, přeje i mnoha dalším zimním radovánkám. Je zde například 1 177 kilometrů permanentně upravovaných tratí pro běžkaře a řada bruslařských ploch. Úžasným zážitkem je jízda na sněžném skútru.
Na sjíždění Marmolady je podle mě nejlepší si přivstat a být u lanovky už na devátou. Jakmile se nad místními dokonale upravenými sjezdovkami objeví ranní slunce, můžete se oddávat bezchybnému lyžařskému zážitku. Navíc většina nekontrolovatelných a životu nebezpečných davů, alespoň podle našich zkušeností, dorazí na sjezdovky až později, někdy kolem půl jedenácté (akorát čas na první siestu s výtečnou italskou kávou).
Královnu Dolomit mi stačilo sjet v kuse třikrát, abych měla pocit, že si zasloužím pauzu. Odhaduji, že nohy by mi upadly někde mezi pátým a osmým takovým sjezdem. Chce to přestávky.
Jeden ze dnů našeho týdenního zájezdu jsme vyhradili okruhu Sella Ronda. K tomu, aby ho relativně zdatný lyžař "pokořil", sice stačí tři až čtyři hodiny, to si pak ale příliš nezalyžujete. Trasa je totiž vedena panoramaticky po mírných, často jen přejezdových cestách. Pokud tedy zvolíte čistě ono "kolečko", půjde především o množství prvotřídních výhledů na horské štíty a údolí.
Takto koncipovaný výlet převážně po modrých sjezdovkách hravě zvládne i lyžař začátečník. Zjednodušeně řečeno, není obtížné okruh proplužit. Při celodenním výletu je ale možné si trasu prodlužovat o sjezdy různých zajímavých úseků. Sella Ronda se totiž větví do zhruba tří set různě obtížných sjezdovek. Plánek je nezbytný, zejména pro toho, kdo (jako já) po pěti vteřinách neví, od které lanovky se nahoře odrazil.
Na okruhu Sella Ronda si rozhodně nenechte ujít jeho nejvyšší bod Sass Pordoi, z něhož se vám naskytne výhled na zhruba polovinu Dolomit. "Kroužit" se dá po nebo proti směru hodinových ručiček. Tak jako tak na cestě potkáte mimo jiné ledovec na Marmoladě, pyramidu připomínající vrchol Piz Boé, skalní komín Sassongheru či trojzubec Sasso Lungo – Sasso Platto. Ve vší té zimní pohádce je ale třeba úplně se nezasnít a myslet na včasný návrat. Posledního průsmyku musíte dosáhnout asi v 15.30. Smrt v horách sice v případě prodlevy akutně nehrozí, doprava taxíkem z jednoho údolí do druhého ale stojí několikanásobně více než celodenní skipas. Je také třeba počítat s tím, že hrozba lavin sem tam vypne některé z lanovek.
Těžko se dá celé dny lyžovat bez pravidelného občerstvování. Horských chat a restaurací s rozlehlými terasami, z nichž se nabízí nezaměnitelný výhled, je v oblasti Dolomiti Superski nepřeberné množství. A jelikož se člověk nachází v Itálii, bývá pobyt v hostinských zařízeních více než příjemný. K místním specialitám, jako jsou pizza, polenta s houbami či lahodné sýry a uzeniny, se dokonale hodí chutné italské víno.
