Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podle vědců roste IQ Indům i Američanům, ale Britům klesá

  13:30aktualizováno  13:30
Britští vědci porovnáváním až padesát let starých IQ testů zjistili, že se inteligence jejich účastníků zvýšila průměrně o 20 bodů. Znamená to, že jsme chytřejší než naši prarodiče, nebo se nárůst dá vysvětlit i jinak?
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Výzkumníci z Kings College v Londýně analyzovali data od více než 200 tisíc osob ze 48 zemí světa od roku 1950 až do současnosti. K analýze si zvolili pouze jednu část testu Ravenových progresivních matric. Jde o test založený na rozpoznávání stejných tvarů a vzorců, takže relativně nezávislý na kulturních rozdílech a znalostech psaní nebo počítání.

Flynnův efekt

IQ testy jsou záměrně sestavovány tak, aby průměrný výsledek byl 100 bodů, ale v posledních letech si vědci všimli toho, že jsou testy složitější, než v minulosti. Mezi jinými to zdokumentoval novozélandský psycholog James Flynn, po kterém se jev pojmenoval jako Flynnův efekt.

Nejnovější londýnský studie publikovaná v žurnálu Inteligence Flynnův efekt potvrzuje a nabízí k němu i přesnější čísla: IQ roste v průměru o tři body za dekádu, ale nárůst neprobíhá všude rovnoměrně. Větší skoky zaznamenaly výsledky z rychle se rozvíjejících zemí, jako jsou Čína a Indie, v USA IQ narůstá pozvolným tempem. Ve Velké Británii dokonce klesá, jak informuje BBC.

Byli naši předkové hloupější?

Jaký je důvod toho, že bychom ve starších testech skórovali nadprůměrně? „Copak kdysi 40 % Nizozemců nemělo mentální kapacitu k porozumění pravidlům fotbalu, jejich milovaného národního sportu?“ ptal se v jedné ze svých prací James Flynn. To se zdá přinejmenším podivné.

Důvodem změn může být povinná školní docházka a celkové prodloužení doby, kterou trávíme vzděláváním. Ve škole navíc procházíme velkým množstvím testů a zkoušek, takže se s nimi naučíme vypořádávat a jdou nám lépe. Zjistíme si třeba, jestli nám budou strhávat body za špatnou odpověď, a pokud ne, tak tipujeme.

Změna společnosti i myšlení

Podle Flynna můžeme příčinu hledat také v obrovských změnách, kterými prošla naše společnost. Oproti našim předkům musíme být schopni abstraktního myšlení, analýzy a hypotézy, což v jejich životě většinou nehrálo významnou roli, a proto se tím ani nezabývali. James Flynn také připomíná, že zatímco v roce 1900 měla kognitivně náročnou práci 3 % Američanů, dnes je to 35 % a jejich práce je mentálně náročnější než před stoletím.

Jako další důvody nárůstu IQ vědci vyjmenovávají menší rodiny, ve kterých děti více komunikují s dospělými a jsou zapojovány do řešení problémů, stejně jako zvýšení životní úrovně. Neoddiskutovatelný efekt má elektrifikace umožňující aktivitu po západu slunce, stejně jako kvalitnější strava matek v těhotenství.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.