Internetové stránky propagují anorexii

"Anorexie není nemoc, ale umění žít". Fluoreskující fotografie vychrtlé dívky s vystouplými žebry. Tak vypadá hlavní stránka webu Anorexic Nation, jedné ze 400 především amerických internetových stránek věnovaných této stravovací poruše. "The perfect body" (Dokonalé tělo), "Dying to be thin" (Umřít touhou po štíhlosti), "Fading into obscurity" (Ponořit se do temnoty)... Jednotlivé weby se předhánějí v originalitě, nadšenosti i morbiditě: "Líbí se mi mé vystouplé kosti", "Ráda se cítím prázdná", "Jsem ráda, že jsem celý den vydržela nejíst", "Ráda hubnu".

Návštěvníci stránek si vyměňují fotografie a navzájem si poskytují rady. Například "když jíte s rodiči, dělejte, že kašlete, a jídlo si dejte do dlaně.

Jakmile se otočí, vyhoďte ho do koše" nebo "pijte každou čtvrthodinu sklenici vody a ošidíte hlad". Články doprovází ilustrace subtilních hollywoodských hvězd. Někdy s komentářem, že by to chtělo ještě pár kilogramů dolů.

Počet anorektiků nejen v USA každoročně stoupá. Problém se netýká jen dívek, ale i chlapců. Anorektické weby (tzv. pro-ana) ale neušly pozornosti příslušných organizací. Americká společnost proti anorexii a bulimii (Anad) požádala v červnu server Yahoo o stažení 115 "pro-ana" stránek. Yahoo vyhověl jen částečně a zrušil jich 21.

Podle mluvčího portálu se tak nestalo "proto, že to žádal Anad, ale kvůli starosti Yahoo o dobro dětí a dospívajících". Anorektici ze záliby se nedostali ani na svá diskusní fóra.

Stránka Anorexia Fame, která zůstala v provozu, nešetří nenávistným tónem. "Tento klub byl založen, aby ukázal světu, že nás není možné ignorovat ani umlčet". Někteří členové dokonce přiznávají, že od uzavření svých oblíbených stránek trpí depresemi.

Internet hostí také četné stránky pro prevenci anorexie nebo bulimie a pomoc nemocným. "Mohou být velmi užitečné, protože nikdo není víc sám než anorektik," říká jeden francouzský psychiatr.

A co lidi k založení "pro-ana" stránek vůbec vede? Většina anorektiků prý svou nemoc považuje za přítele, od kterého se nechce odloučit. Nehledě na to, že anorektici si své potíže a rizika s nimi spojená odmítají přiznat. Na anorexii umírá 15 až 20 procent nemocných.

Aby se zbavili odpovědnosti, umísťují zakladatelé webů na vstupní stránku varování. Jenže to je málo. Kromě toho, že mohou někoho k hladovění nalákat, ještě udržující stávající anorektiky v jejich postoji a posilují jejich přesvědčení. Anorexii považují za velké vítězství.