Dramatický je nástup střevních chorob, zejména kampylobakteriózy: téměř dvacet tisíc případů těchto infekcí je vrcholem za posledních dvacet let. "Infekčním nemocem rozhodně odzvoněno není," tvrdí místopředseda České infektologické společnosti a primář infekčního oddělení Státní slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Infekčních chorob jsou tisíce. Jejich původci se dělí do čtyř základních skupin: bakterie, viry, paraziti a nově priony. Mnohé nemoci už se podařilo především díky očkování takřka vymýtit, ale jiné jsou na vzestupu.
"Průjmová střevní onemocnění jsou stále velmi častá, protože domácí zvířata, hlavně drůbež, jsou často napadena bakterií Salmonella. Proč, to nevíme. Marně si nad tím lámou hlavu i veterináři," přiznal Kümpel.
Salmonelóza není většinou nebezpečná, riziko však představuje pro kojence, staré nebo těžce nemocné lidi. Při odvodnění organismu mohou selhat ledviny nebo se může bakterie rozšířit do celého organismu a napadnout vnitřní orgány.
Na přelomu 80. a 90. let někteří lidé ve zdravotnických kruzích uvažovali o zrušení infekčních oddělení. "Argumentovali tím, že jsme systém odkoukali a převzali v 50. letech ze Sovětského svazu, že není efektivní a že infekčních nemocí ubývá," říká Kümpel.
"Ale přestože člověk bojuje s některými infekcemi už staletí, síly jsou stále vyrovnány. Když se podaří zvítězit nad jednou nemocí, můžeme očekávat, že se objeví nové bakterie či viry nebo si ty staré vytvoří lepší obranné mechanismy a stanou se odolnější vůči existujícím lékům."
Infekční oddělení proto z našich nemocnic nezmizela a ani v nejbližších letech nezmizí. Naopak je začala zřizovat i řada evropských zemí. Lékaři odhadují, že nepotrvá dlouho a také první čeští pacienti skončí na lůžku některé ze zahraničních klinik specializovaných na zvlášť nakažlivé infekční choroby.
Na ně totiž nejsou tuzemské nemocnice připraveny. "S růstem cestovního ruchu se v posledních letech do Evropy zavlékají z jiných kontinentů světa mimořádně nakažlivé nemoci, například takzvané hemoragické horečky vyvolané viry typu Ebola, Lassa či Marburg (jejich názvy jsou odvozeny z názvů míst, kde byly poprvé popsány).
Jde o vážná, prudce probíhající onemocnění s vysokou nakažlivostí a úmrtností. Život každého, kdo přijde s nemocným do kontaktu, je ohrožen," varuje Kümpel.
Upozornil, že ani jedna z tuzemských nemocnic zatím nemá k dispozici zázemí, kde by mohl být pacient léčen v absolutní izolaci.
V současné době se proto zástupci infektologické společnosti snaží přesvědčit úředníky ministerstva zdravotnictví i obrany o nutnosti pořízení speciálního centra pro léčbu zvláště nebezpečných nákaz.
V něm by měl být nemocný s podezřením na nebezpečnou nákazu izolován alespoň v prvních čtyřiadvaceti hodinách, než by byl převezen na specializované oddělení například do Německa či Francie.
"Pořízení speciální izolační jednotky považuji za nezbytnost. Jde o box, jaký můžeme vidět v zahraničních filmech. Umožňuje léčbu pacienta s minimálním rizikem pro zdravotníky, kteří vůbec nepřijdou s nemocným do přímého kontaktu," vysvětluje Petr Kümpel.
