Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Infarktů ubývá, novou hrozbou je Alzheimerova choroba

  • 6
V nejvyspělejších západoevropských zemích v posledních letech výrazně stoupá počet lidí, kteří umírají na alzheimera či Parkinsonovu nemoc a podobné choroby, jež se dají souhrnně označit jako stařecká demence. Naopak tam ubývá úmrtí na infarkt.

Potvrzuje to čerstvá statistika Eurostatu. Úmrtí na různé formy stařecké demence jsou na Západě zhruba dvakrát častější než v Česku.

"Nebude to trvat dlouho a projeví se to i u nás," upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová. "Spolu s tím, jak se prodlužuje délka života, se i my budeme častěji dožívat nějakého druhu demence," říká.

Pro stát to podle ní bude velká finanční zátěž. "Zemřít na infarkt je poměrně rychlé a levné. Kdežto umírat s alzheimerem znamená žít i léta s tím, že se o toho člověka někdo musí starat," konstatovala.

Podle Eurostatu zemře v Česku na stařeckou demenci deset lidí ze sta tisíc, na Západě je to až čtyřikrát víc. U chorob srdce a cév u nás umírá 185 lidí ze sta tisíc, průměr Západu je poloviční.

Jíme nejvíc tučného masa v Evropě

"V podstatě to neznamená nic jiného, než že Čechy zabíjí bůček a cigarety," říká praktický lékař Roman Souška.
"Stačí se podívat na spotřební koše potravin. Přestože v posledních dvaceti letech u nás významně vzrostla poptávka po zelenině a ovoci, co do spotřeby tučného masa jsme stále ještě mezi prvními v Evropě," dodává.

Navíc statistiky kouření, které s úmrtím na srdečně-cévní nemoci bezprostředně souvisí, ukazují, že v Česku kouří více než třetina lidí. "A v počtech mladých lidí do osmnácti let závislých na nikotinu dlouhodobě vedeme nejen evropské, ale i celosvětové statistiky," říká lékař.

Vzhledem k tomu, že v západní Evropě lidé žijí zdravěji a dožívají se vyššího věku, neumírají tolik na infarkt. Zato je pravděpodobnější, že se dožijí některého z druhů demence spojené se stářím.

Zatímco ve Francii zemře na nemoci srdce a cév jen přibližně 36 lidí ze sta tisíc, v Česku jich je pětkrát více. Francie je sice s nízkým počtem zemřelých na infarkt a další podobné nemoci výjimkou mezi všemi evropskými státy, ale i celoevropský průměr je stále o polovinu nižší než čísla z Česka.

Ilustrační foto.

Naopak na Alzheimerovu chorobu a příbuzné nemoci v Česku zemře ani ne deset lidí ze sta tisíc, kdežto v Lucembursku, Švédsku či Dánsku jich umírá dvojnásobek. A třeba ve Finsku dokonce čtyřnásobně víc než v Česku.

Vysvětlení je podle gerontoložky Ivy Holmerové dvojí. Češi přece jenom umírají v průměru o několik let dříve než lidé na Západě, takže se těchto chorob často ani nedožijí. Druhý důvod však je, že je podceňují.

"To neznamená, že u nás ti nemocní vůbec nejsou. Jsou, jen se jim nevěnuje pozornost a neléčí se," říká gerontoložka. V Česku a v dalších východních zemích podle ní lékaři ještě nejsou zvyklí psát diagnózu Alzheimerova choroba nebo demence.

"Bere se to jako fakt, který ke stáří patří, a ne jako diagnóza, na kterou se umírá. Děláme, jako by tyto choroby stáří neexistovaly. Je to vidět i na statistikách léčby: zatímco u nás se na tyto choroby léčí jen 6 až 10 procent lidí, a v ústavech pro seniory dokonce jen půl až jedno procento lidí, tak v zahraničí je to průměrně někde mezi 20 a 40 procenty populace," říká Iva Holmerová.

Jedna pozitivní zpráva však z čísel Eurostatu přece jen vyplynula: Česko je po Lucembursku stále v čele žebříčku zemí, kde umírá nejméně dětí po narození.