Dlouho byla jediným řešením při kompletním poškození chrupu snímací náhrada, dnes ovšem existuje i jiná možnost - zubní implantáty. Na jejich využití jsme se zeptali MUDr. Pavla Kukly, jednoho z našich předních odborníků, který s nimi začínal již před mnoha lety.
Říká se, že tyto zuby mají všechny filmové hvězdy či modelky, a to hlavně proto, že jsou stále krásné, nebolí a navíc se nemusí čistit. Je to pravda?
Není. Snad až na to, že jsou krásné. Pokud jde o ústní hygienu, platí naprostý opak. Implantát vyžaduje mnohem větší péči než "obyčejný" chrup. Nestačí mu ranní pošimrání kartáčkem, čistění musí být opravdu důkladné, i v mezerách mezi zuby za použití nití a jiných pomůcek. Pokud by toto pacient zanedbal, mohl by o svou "nádheru" lehce přijít, takže tím padá další mýtus, že nikdy nebolí. To platí jen tehdy, pokud se jejich údržba nezanedbá. Implantáty jsou totiž uchyceny v čelistní kosti, která je háklivá na špatné zacházení, a když k němu dojde, valem jí ubývá. Pokud jde o filmové hvězdy, dávno to neplatí, dnes si implantát nechají dělat i běžní lidé.
Jak se nové zuby snáší? Je operace bolestivá?
Trvalo dlouho, než se našel materiál, který je kompatibilní a lidský organismus ho neodmítá. Nyní se vyrábějí z titanu, který - jako jeden z mála prvků - kost nepovažuje za cizorodý. Pokud do ní jednou vroste, má prakticky neomezenou životnost. Samotný výkon provádíme v místním znecitlivění a zatím si nikdo nestěžoval na bolest. Spíš může být někdy nepříjemný menší otok, i když ten se dá zase srazit ledovými obklady. Za pět až sedm dní je prakticky pacient v normálním stavu. Nástavbu nasazujeme na implantát podle kvality čelistní kosti - buď bezprostředně po operaci, či s odstupem několika týdnů.
Přiznám se, že si stále nedovedu představit, jak celá akce vypadá...
Zjednodušeně řečeno, jde o umělý kořen. Ten vložíme do otvoru vytvořeného v čelistní kosti. Poté na něj nasadíme korunku nebo jinou konstrukci nahrazující protézu. Tímto způsobem lze nahradit jeden či více zubů, v některých případech i kompletně celý chrup. Je ovšem hloupost, pokud si někdo myslí, že implantát je výhodnější než vlastní zuby. Zuby nikdy nemůže nahradit. Je jen určitým východiskem pro ty, kdo - ať už ze společenských či jiných důvodů - nechtějí nosit snímací protézu.
Velkou roli hraje i materiál, nebo se mýlím?
Nemýlíte. Například před lety jsme implantáty nemohli praktikovat u pacientů, kteří neměli dostatek čelistní kosti či byla narušena paradentózou, dnes už si i s tím umíme poradit. Třeba u porcelánových korunek je v současnosti materiál tak kvalitní, že často i odborník na první pohled nepozná umělý zub od pravého. V pokroku došlo i v dalších metodách, dřív se musel umělý kořen nechat až pět měsíců zarůst do dásně, než se na něj nasadila náhrada, dnes ji jsme v optimálním případě schopni dát ihned po výkonu.
Zdravotní pojišťovny asi podobný výkon nehradí, takže pacient bude muset sáhnout do peněženky. Jak hluboko?
Na to není jednoznačná odpověď, záleží na rozsahu. Jeden implantát přijde přibližně na dvacet pět tisíc korun. Na celkovou náhradu je jich třeba čtyři až šest. Při cenových kalkulacích je ovšem třeba vzít do úvahy, že ho má člověk celý život. A když to pak vydělíte na jednotlivé roky, nijak dramaticky to nevypadá, zvlášť pokud si uvědomíte, že ceny stomatologických výkonů budou určitě stoupat. A nesmíme zapomenout, že vzhled člověka má svůj "obchodní" význam, stále víc lidí si uvědomuje, že péče o sama sebe je jednou z nejjistějších investic, která se pokaždé v nějaké podobě vrátí.
