Hyperaktivní močový měchýř představuje pro postiženého velmi nepříjemnou komplikaci.

Hyperaktivní močový měchýř představuje pro postiženého velmi nepříjemnou komplikaci. | foto: Profimedia.cz

Hyperaktivním měchýřem trpí spousta lidí

Hyperaktivní močový měchýř trápí především ženy starší čtyřiceti let. Řada z nich se však s tímto problémem bojí jít k lékaři.

Téměř pětinu lidí starších 40 let trápí hyperaktivní močový měchýř. Ve vyšším věku se s tímto problémem setkává stále více osob. Nejprve jsou častěji postiženy ženy, ale kolem 60. roku se počet žen a mužů vyrovná. Nejtěžším stupněm hyperaktivního močového měchýře je urgentní inkontinence, kdy postižený má stěží ovládnutelný pocit, který ho nutí okamžitě vyhledat toaletu. Novinářům to řekl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Alois Martan.

Přesto, že urgentní inkontinence lidi stresuje a u třetiny pacientů vyvolává deprese, mnozí se o svých potížích bojí s lékařem promluvit a řada praktických lékařů i gynekologů se aktivně nevyptává.

S problematikou příliš aktivního měchýře se mohou zájemci lépe seznámit na stránkách www.hyperaktivni-mechyr.cz nebo mohou ve všední den od 16:00 do 20:00 zavolat na bezplatnou telefonní linku 800 660 100.

Podle Reného Buřiče, předsedy sdružení, které webové stránky a telefonní linku provozuje, telefonovalo během půl roku 3500 pacientů. Internetové stránky, kde je mimo jiné uveden seznam specialistů, kteří se léčbě této nemoci věnují, navštívilo již 45.000 lidí. Pouze třetina volajících podstoupila odborné vyšetření, ale třetina z nich v léčbě nepokračuje. Z hovorů je zřejmé, že zejména starší lidé se u praktických lékařů setkali s odmítnutím a názorem, že něco takového je ve stáří prostě běžné.

Na vzniku urgentní inkontinence se pravděpodobně podílejí mozková centra, mícha, svalovina a sliznice močového měchýře. U žen je častější stresová inkontinence, kterou lze léčit gymnastikou, elektrostimulací, léky a také chirurgicky. K občasnému úniku moči dochází v tomto případě při zvýšení nitrobřišního tlaku, například při kašli a při fyzické námaze. Mnohdy je důsledkem oslabení pánevního dna. Příčiny lze hledat mezi poraněními při porodu, obezitou, těžkou fyzickou prací, zácpou a vrozenými poruchami pojivových tkání.