Místo toho, aby se kontroloval měsíční cyklus jako u klasické hormonální antikoncepce, bude nový preparát působit zcela jinou metodou. Antikoncepce se zaměří na gen, který kontroluje ženskou plodnost, a tento děj bude vratný.
Doktor Zev Williams z Brigham and Women's Hospital v Bostonu říká, že dosud byly k dispozici jen tři typy antikoncepce - hormony, nitroděložní tělíska a bariérová antikoncepce (např. kondom). "Od roku 1950 máme celou biomolekulární revoluci v medicíně a přitom stále jen tyto tři volby. Nemáme k dispozici antikoncepci bez hormonů. I přes množství překážek, které bude nutné překonat, doufáme, že se to povede."
Genetická antikoncepce
Nová genetická antikoncepce je založena na objevu genu pojmenovaném ZP3. Tento gen produkuje protein, který je uložen v povrchové membráně vajíčka. Normální fyziologickou funkcí proteinu ZP3 je navázání spermií v první fázi vstupu do vajíčka. Nová metoda je založena na principu RNA interference, což je mechanismus, který zabraňuje vzniku proteinu z určitého genu.
"Výhodou proteinu ZP3 je, že se vyskytuje pouze ve vajíčku a nikde jinde v těle, tudíž efekt bude vysoce cílený," říká Andrew Sharkey z ústavu patologie na univerzitě v Cambridge.
Minimum vedlejších účinků
Zásadní rozdíl proti dosavadní hormonální antikoncepci bude v tom, že preparát nebude obsahovat žádné hormony, a vědci doufají, že bude mít minimum vedlejších účinků. Doposud všechny hormonální preparáty obsahují estrogeny a gestageny. Hormony blokují ovulaci a také působí na děložní sliznici. Ženy, které hormonální antikoncepci užívají, si často stěžují na nepříjemné vedlejší efekty prášků, jako jsou bolesti hlavy, změny nálady, nutkání na zvracení, snížení libida. Nepříjemnou komplikací hormonální antikoncepce je zvýšené riziko žilní trombózy. V játrech totiž estrogeny indukují zvýšenou tvorbu srážlivých faktorů krve.
Nový lék, který by tedy měl fungovat na zcela jiném principu, nebude tyto vedlejší nepříjemné a někdy závažné komplikace způsobovat.
Profesor Bill Ledger z university v Sheffieldu upozorňuje na skutečnost, že spousta žen vedlejšími efekty hormonální antikoncepce trpí i přesto, že existuje mnoho moderních preparátů. "Tento lék představuje nové pojetí antikoncepce, a kdyby byl k dispozici, jsem si jistý velkým zájmem veřejnosti."
Antikoncepce budoucnosti
Doktor Zev Williams prezentoval loni své závěry na konferenci American Society for Reproductive Medicine ve Washingtonu. Tam také uvedl, že lék byl zatím testován jen na myších a buňkách lidských ledvin. Ale výsledek byl uspokojivý a přesvědčivý. Při výzkumu použil myši, kterým byl molekulárně biologickými metodami vyřazen gen ZP3. Tyto myši zůstaly infertilní.
Vědci doufají, že budou moci začít s plným testováním na zvířatech do pěti let. Pokud nová metoda bude považována za bezpečnou a projde všemi stádii klinických zkoušek, během deseti let by mohla být k dispozici. Půjde pravděpodobně o formu náplastí nebo čípků.
Nejspíš ovšem nenahradí klasickou hormonální antikoncepci, jež je indikovaná u žen, které mají buď bolestivou a nepravidelnou menstruaci, nebo silné krvácení během menstruace.
Tento nový druh antikoncepce je zatím v počátcích vývoje, a zda nová technologie bude fungovat i u lidí, jak si vědci představují, ukáže další výzkum.
