Byl k ní zvlášť důvod: celá Evropa ve čtvrtek "oslavila" den deprese.
Zdánlivě nenápadná nemoc, často mylně zaměňovaná za obyčejný splín nebo prostě "depku", totiž postihuje čím dál více Evropanů. Člověk při ní ztrácí schopnost normálně fungovat a radovat se.
"Deprese je duševní bolest," řekl psychiatr Oldřich Vinař. Podle něho byli u lidí, kteří trpí depresí, skutečně ve větší míře zaznamenány substance signalizující bolest.
I když deprese většinou přímo nezabíjí, zásadně ovlivňuje pracovní sílu. Podle Světové zdravotnické organizace bude v roce 2020 deprese druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v rozvinutých ekonomikách, a to hned po kardiovaskulárních chorobách.
Každý desátý člověk v Evropě trpí nějakou z forem duševních nemocí, buď depresí, nebo také stresem či přepracováním. To vše může vést k pracovní neschopnosti nebo ke ztrátě zaměstnání.
Ve světě trpí ročně depresemi odhadem 400 milionů lidí. V Evropě 33,4 milionu. A v Česku rovný milion. "Každý pátý Čech zažije nějakou epizodu deprese aspoň jednou v životě," řekl šéf Psychiatrické společnosti Jiří Raboch.
Většině lidí se přitom nedostane adekvátní pomoci. Buď jsou špatně léčeni, nebo jejich nemoc nikdo nerozpoznal. "Třiapadesát procent lidí v Evropě s depresí zůstává bez lékařské péče," řekl Vincenzo Costigliola, prezident Evropské lékařské asociace, který se účastnil Dne deprese.
Ten zorganizovala aliance lékařů a expertů Health First Europe v Bruselu, ale i ve Španělsku a Itálii. "Musíme o depresi více mluvit, abychom se přesvědčili, že je to nemoc a že je možné ji léčit, ale že se musí odhalit co nejdříve," dodal Costigliola.
Čím to, že se deprese stává stále větší metlou vyspělých zemí? Zčásti za to mohou geny (konkrétně nedostatek "hormonu dobré nálady" serotoninu), prožité trauma a zčásti také životní styl.
Depresí trpí stará Evropa, ale také východní Evropa, a to tím víc, čím se jí daří lépe. "Naše priority se změnily. Teď se hodnotí, jaké máme auto, dům a tak dále. Máme víc materiálních potřeb a tím víc na nás působí, když jsou nám tyto věci odepřeny," řekl Costigliola.
Podle výzkumů souvisí deprese i s nezaměstnaností, délkou slunečního svitu a temperamentem. Nejpostiženější jsou například Finové, zatímco jižanské národy trpí depresemi méně.
