Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Holčička přežila, protože jsem se nebála pomoct

  0:19aktualizováno  0:19
Nejsem lékař, i když mám doktorský titul z humanitního oboru. Jednou se mi na chalupě stalo, že přiběhly děti ze sousedství s tím, že máma asi rodí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jejich sousedka, zdravotní sestra, jim na zvonění neotevřela, ačkoliv prý vědí, že je doma. Tak jsem tam běžela. Otec už volal sanitku, která brzy přijela a společně jsme holčičku přivítali na svět.

Byla velmi fialová, měla ručičky pod krkem a okolo nich pevně omotanou pupeční šňůru a byla velmi tichá. Tak jsem šňůru rychle odmotala, vzala ji za nožičky, zavěsila hlavičkou dolů, lehce poklepla na zádech a už se doslova rozeřvala.

Napište i vy

Napište, co jste zažila nebo co právě řešíte, s čím si nevíte rady. Na konec vašeho příběhu uveďte konkrétní reálné možnosti řešení vaší situace. Nejlepší příběhy zveřejníme a čtenáři v hlasování pod článkem poradí, co byste měla udělat. Nejlepší příběhy odměníme.

Potom jsem jí nití z porodního balíku ze sanity podvázala pupeční šňůru a tu jsem nechala saniťáka přestřihnout. Dítěti jsem otřela pusinku a tělíčko od tuku, zabalila a položila řvoucí na křeslo.

Protože placenta nešla ven, poslala jsem svého partnera, aby přivezl místního praktického lékaře, protože spojení s porodnicí bylo zcela mizerné a v té době mobily také ještě nebyly. Zabalené dítě jsem nesla lékaři do sanity, ale odmítl je ode mne převzít, a tak jsem musela nasednout a jet s nimi. Po deseti minutách dítě ztichlo a zbledlo. Proto jsem mu sáhla na srdce a s potěšením konstatovala, že normálně bije a že jen usnulo. Lékař mne pozoroval a viditelně si oddechl.

Zachráněni před sociálkou

Dítě jsem musela odnést na porodní sál a položit na stůl. Nikdo nechtěl být do té doby odpovědný. Na zpáteční cestě se vysvětlilo, že nejsem lékař, ale "jen" doktorka. Praktický lékař mě pochválil, že jsem porod provedla naprosto profesionálně, že v porodnici prý obdivovali, jak bylo dítě ošetřeno. Placenta vyšla hned, jak se matka dostala na sál.

Odpověděla jsem mu, že teď se jdu starat o matčiny tři děti a její domácnost. Věděla jsem totiž, že otec s mým partnerem, kteří zahlédli porod koutkem oka, zvraceli pak před domem a budou léčit své trauma obvyklým mužským způsobem.

Matka dva týdny před porodem zvládala málo věcí, a tak jsem viděla, že kromě starostí o jídlo musím vyprat a pověsit třítýdenní várku prádla na dva dospělé a tři děti a do toho uklidit. Bylo jasné, že druhý den přijde kontrola ze sociálky, která měla na rodinu "spadeno". Navíc přijde posílena informací, že otec slavil narození dítěte v hospodě. Ty tři děti nebyly totiž jeho a s jejich matkou žil bez sňatku.

Poučila jsem děti a přikázala jim, že otce holčičky musí ráno vzbudit, vyhnat do koupelny a zkulturnit, posadit do kuchyně za stůl a podat mu snídani. Večer jsem jim ke snídani udělala bramboračku, do zásobníku nakrájela chleba, ráno si ho všichni jen namazali máslem.

Tři kluci ve věku 3,5 roku, 5,5 roku a 9 let ráno vstali, vyvětrali si pokojík a upravili postele, vzbudili otce holčičky a zasedli ke stolu k polévce s chlebem s máslem. Uprostřed někdo zazvonil. Nejmenší šel otevřít a dámu přivítal s tím, že ví, že je ze sociálky a že může jít dál, podívat se, že je o ně postaráno dobře. Provedl ji všemi místnostmi, aby viděla, že mluví pravdu . V kuchyni viděla, že jedí polévku s chlebem. Všichni se jí unisono zeptali, jestli vidí nějaký důvod, proč by děti měly jít v době, kdy bude matka v porodnici, do děcáku.

Strach z narození i ze smrti

Tehdy prý zčervenala jako rak, vykoktala ze sebe, že ne, a rychle opustila dům. Dopoledne za mnou do chalupy přišla ona zdravotní sestra, která "nebyla doma", aby mi dlouze vykládala a ujišťovala mne, že opravdu doma nebyla. Tak jsem ji vyprovodila s tím, že já od ní žádné vysvětlení nežádala a nežádám. Zdržovala mě, protože jsem vařila pro děti a jejich nevlastního otce a svého partnera a potřebovala jsem víc sil, protože jsem prala a uklízela dům matky do tří do rána.

Svým příběhem jsem chtěla říct jen to, že by alespoň všechny ženy měly umět pomoci rodící matce, neboť ne všechny to do porodnice stihnou. Je to skoro totéž jako se smrtí, všichni to rádi odkládají do nemocnic, protože se začátku i konce života děsí. Zejména pak své vlastní účasti a své schopnosti se postarat jak o příchozí, tak i o odcházející (hlavně umýt, uklidit a vyprat). Necháváme to na cizích lidech a stěžujeme si, že jsou nelidští. Tito cizí lidé, světe div se, snadno "vyhoří". Za to, že někteří lidé zbytečně umřou, může zbabělost těch občanů, kteří první pomoc ze zbabělosti neposkytnou a ani poskytnout neumí.

Dokázali byste sami pomoct ženě porodit dítě?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 31. srpna 2009. Anketa je uzavřena.

NE 1824
ANO 835
Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Jedni rodiče byli chudí, druzí zločinci. Ujali jsme se jejich dětí

Každé dítě si zaslouží lásku a potřebuje vyrůstat v bezpečném rodinném prostředí. A pokud biologická rodina selže, je skvělé, že jsou tu lidé s velkým srdcem,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Herečka Emma Stone na zahajovacím ceremoniálu MFF v Benátkách
Emma Stone: Jsem známá a můj hlas má sílu, nesmím se bát vyjádřit názor

Herečka Emma Stone (28) cítí potřebu nahlas říkat, co si myslí, protože může díky své popularitě ovlivnit víc lidí než běžný člověk. Zatímco ještě nedávno měla...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

ilustrační snímek
I po císařském řezu můžete porodit přirozeně

Většina žen po prodělání císařského řezu předpokládá, že i další děti budou muset přijít na svět s pomocí skalpelu. Lékaři však dnes dokážou velmi dobře...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

(ilustrační snímek)
Zapomeňte na hádky o penězích, najděte si svůj model hospodaření

V životě jsou daleko důležitější věci. Třeba charakter. S tím nelze než souhlasit, pravda je ovšem taky ta, že jsou to právě peníze, kvůli kterým se ve vztahu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Veroniky: Přítel je jak zpomalený film, do všeho ho tlačím

S přítelem Tomášem žiju už rok. On je naprosto spokojený, já naštvaná, otrávená a znechucená. Takhle jsem si náš společný život nepředstavovala. Všechno je na...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

První pomoc při vypadávání vlasů: Tabletky i přípravky pro bohatou hřívu
První pomoc při vypadávání vlasů: Tabletky i přípravky pro bohatou hřívu

Zničehonic začínáte ztrácet svou jinak bohatou hřívu? Nepropadejte panice a podívejte se, jak vypadávání vlasů udělit st... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.