Šipku k vytouženému ráji všelijakého zboží nepřehlédne ani ve velkém množství jiných šipek, dopravních značek a směrníků. Je to, jako když nepřehlédne a spolehlivě vytáhne i malý kousek sýra z nabité ledničky.
Muži šipkám nevěří
Žena se však na nic jiného než na šipky spolehnout nemůže. Mimoúrovňové křižovatky otáčejí s jejím vozidlem na zakroucených nadjezdech a podjezdech tak, že brzy ztratí pojem, kde je sever a kde jih.
Muž, to je jiný koumák. Ano, šipky, jistě. Ale má životní zkušenost, že ne vždy byly šipky stoprocentně správné. Tak na ně raději nespoléhá a předem prostuduje mapu.
Zjistí například, že nový hypermarket je od význačné složité křižovatky s kruhovým objezdem vzdálen dva kilometry na severovýchod. Statečně tedy vyjede a snaží se celou dobu neztratit pojem o světových stranách.
Na kruhovém objezdu pochopitelně zamíří k tomu výjezdu, který směřuje nejvíce severovýchodně. A dokud tento výjezd svůj původní směr dodržuje, muž si lebedí. Odhaduje od oka již ujetou vzdálenost, při slabší formě a větší únavě ji ještě navíc kontroluje na tachometru.
Je však zděšen, když se najednou cesta začne točit, od severovýchodního směru se odklánět stále více. Nejraději by sjel mimo cestu a překročil s autem pole, zahrady, dvory. To však nejde.
Muž kleje, vrací se na objezd, po delším pozorování nachází šipku k hypermarketu a dlouho kroutí hlavou nad absurditou světa, která nechala cestu vedoucí nakonec na severovýchod vyjít z jihovýchodní části kruhového objezdu. Jak nesmyslné! Jak nelogické!
Na prodejní ploše
Mužova tunelová pozornost je mnohonásobně přetížena. On je přece zvyklý soustředit se podle hesla "jedno po druhém". Když je centrem jeho pozornosti ono jedno, nemá tam nic jiného místo.
A nyní - stačí jeden letmý pohled - a o jeho pozornost (celou nebo žádnou - nic mezi tím) nyní usiluje tisícero kusů zboží. Hrozivě se vyklání z regálů, zužuje uličky a vzbuzuje v muži strach, zda vůbec projede s vozíkem tam dozadu a později zpět k pokladně. Jak může v tom množství najít něco, cokoliv jednotlivého, když vlastně kvůli tomu velikému nakupení věcí a věciček nevidí nic.
Kdyby na něm někdo (třeba manželka) chtěl, aby koupil ponožky, tak ideální hypermarket pro takový účel je prázdná hala sto krát sto metrů, jen čistá podlaha, uprostřed obří nápis PONOŽKY a pod ním právě ten jeden jediný vhodný pár.
Moudrá žena, v hypermarketu jako ryba ve vodě, svěří nebohému manželovi vozík se slovy: "Já budu nakupovat a ty tlač a řiď." V ideálním případě se muž převtělí do skvělého jezdce, v přetékajících regálech začne vidět terénní překážky jako na rallye Paříž-Dakar.
Jeho mužská čest mu zavelí všem se dokonale vyhnout - a na závěr u kasy zaparkovat na centimetr přesně. Zlomyslné jazyky tvrdí, že nejeden muž si při řízení vozíku tiše brblá ...hmmm, mmmm, mmmm, iiiííí... a nahrazuje tak vlastními hlasivkami akceleraci motoru a kvílení gum v ostře řezaných zatáčkách.
