Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výstavní dekolt, ale zohyzděný zadeček. I taková byla móda

  0:08aktualizováno  0:08
Touha vylepšit si dekolt provází ženy odjakživa. Než existovaly push-upky a prsní implantáty, svůj účel plnily šněrovačky i korzety, později plastičtí chirurgové čarovali s tukem pacientky a ňadra zvětšovali pomocí parafínových injekcí. „Nikdy by se ale nemělo jít přes rámec přirozenosti,“ říká plastický chirurg Jan Měšťák.

Jako první na světě zvětšil ženě prsa americký lékař českého původu Vincenz Czerny. V roce 1895 odstranil¨pacientce nezhoubný tukový nádor ze zad a část tkáně a tuku použil na zvětšení ňader.

První pokusy o trvalé zvětšení prsou: parafínové injekce, pokusy s tukem, průmyslový silikon...

První pokusy o trvalé zvětšení prsou: parafínové injekce, pokusy s tukem, průmyslový silikon...

První pokusy o optické zvětšení dekoltu

První pokusy o optické zvětšení dekoltu

„Ve stejné době se začínají používat také parafínové injekce,“ říká plastický chirurg Jan Měšťák, zatímco nás s kameramanem provází pražskou pasáží Černá růže po výstavě o historii tvarování poprsí. „I já si pamatuji, jak jsem asi před 30 lety ve Vinohradské nemocnici operoval cizinku, která měla v prsou tvrdé parafinové koule. Nejenže efekt nebyl přirozený, ale parafín byl skutečným rizikem pro vznik rakoviny.“

Parafin si za války oblíbily zejména japonské lehké ženy, které si ho za druhé světové války nechávaly píchat do prsou kvůli americkým vojákům.

Dekolt na úkor pozadí

Po válce byla dlouho hitem při zkrášlování dekoltu povrchová kůže z podkoží i s tukovou tkání ze zadečku, či z břicha. „Vytvořil se jehlan a vkládal se do podkoží, kde ženám chyběla mléčná žláza. Jenže operace ženám deformovaly zadečky, kde jim chyběly velké pásy kůže a hyzdila je jizva. To ale pacientkám tolik nevadilo, hlavně že měly výstavní dekolt,“ vzpomíná Jan Měšťák na šedesátá léta a svou první plastickou operaci v životě.

Revoluční přelom nastal v roce 1962 s vynálezem silikonových implantátů. „Dneska je v kosmetické chirurgii spíše trendem místo implantátů využívat vlastní tuk pacientky, ale toho musí být hodně, jinak se vstřebává,“ říká odborník a dodává, že implantáty jako jedna z možností stoprocentně zůstanou, zejména při zdravotních rekonstrukcích prsů.

Plastické operace prsou kdysi a dnes

Plastické operace prsou kdysi a dnes

Budoucnost tvarování prsou leží v kmenových buňkách, mikroimplantátech, nanotechnologii a také v dočasných prsou.

Budoucnost tvarování prsou leží v kmenových buňkách, mikroimplantátech, nanotechnologii a také v dočasných prsou.

Nejbizarnější přání

„Na kliniku napsala pacientka, jestli bychom uměli z implantátu vyndat gel a místo něj tam nasypat popel jejího milované psa Andyho, aby ho nosila na srdci. Odepsali jsme jí, že takoví frajeři nejsme.“
Doc. Jan Měšťák

Jan Měšťák: Melouny nepochopím

Sám Měšťák je známým zastáncem přirozeného vzhledu. „Chodí za mnou hodně žen, jejichž prsa ztratila objem či tvar třeba po kojení. Co chybí, to se doplní. Nikdy nejdu přes rámec přirozenosti. Žena má být přirozeně krásná. Když operace, tak aby to nikdo nepoznal, aby se žena cítila příjemně,“ tvrdí a zmiňuje kolegu, který chodí s jeho bývalou pacientkou, která má implantáty, ale on o tom neví.

Žena může být ženou v pravém slova smyslu a nemusí mít podle Měšťáka skoro žádná prsa. „Nejsem zastáncem velkých umělých prsů, protože vždycky to vypadá strašně nepřirozeně, příšerně. Když si představím ty obrovský melouny, co plastici dělají, nepochopím to,“ říká a domnívá se, že aktuální trend směřuje spíše k přirozenějšímu vzhledu. „Ty obrovské výplně, které dřív kolegové dávali, už se přece jen tolik nepoužívají.“

Budoucnost tvarování prsou leží podle odborníků v kmenových buňkách, mikroimplantátech, nanotechnologii a také v dočasných prsou, kdy bude možné ňadra klientce s menším poprsím, která však nebude chtít velká prsa napořád, zvětšit jen na dva až tři týdny.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.