Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sláma, plst i omdlévající ženy. Jak se nosily a nosí klobouky

  0:30aktualizováno  0:30
Kdysi platilo, že bez klobouku nemohl člověk vytáhnout ani paty z domu. Toto pravidlo už je v současnosti sice přežitek, ale klobouky se stále nosí. Dávno přitom nejde jen o praktickou funkci, za dobu své existence se pokrývka hlavy stala plnohodnotným módním doplňkem.

Vévodkyně z Cambridge je známá svou slabostí pro klobouky i takzvané fascinátory. | foto: Profimedia.cz

Společníkem už odedávna

Klobouky a čepice nás provázejí už hezkou řádku let. První zmínky o jejich nošení sice máme až z doby kolem roku 3500 před naším letopočtem, ale je téměř jisté, že se nosily už dávno předtím. Ve starověkém Egyptě to byly klobouky slaměné, které chránily před ostrým sluncem. Ženy k tomu nosily také závoje. Na severu byly zřejmě běžné čepice šité z kožešin, jedním z příkladů je čepice slavného mumifikovaného muže Ötziho.

Fotogalerie

Klobouk i místo koruny

Ve středověku začaly být klobouky poznávacím znamením pro různé skupiny obyvatelstva. Bohaté dámy nosily takzvané heniny, dlouhé a špičaté klobouky ve tvaru kornoutu, které si dnes většinou spojujeme s přízrakem bílé paní. V této době se pokrývka hlavy stala nezbytným doplňkem, protože z církevního rozhodnutí nesměla vdaná žena chodit prostovlasá.

Zdobení hlavy se týkalo také mužů. Třeba takový král Rudolf II., kterého tak dobře známe z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, nosil často klobouk místo koruny. A dokonce i stále populární baret pochází z období středověku a raného novověku.

Středověký dámský klobouk na ilustraci z roku 1928

Středověký dámský klobouk

Rudolf II. na dobovém portrétu

Rudolf II. na dobovém portrétu

Zlatý věk kloboučnictví

V 16. století vzniká řemeslo kloboučníka. Nejčastějším materiálem pro vytváření klobouků je plst. Jejich výroba se stává výnosnou prací a pokrývky hlavy jsou stále originálnější a složitější.

Století osmnácté je v tomto opravdovým přeborníkem: lidé nosili bohaté paruky a v nich všelijaké ozdoby – ovoce, peří či dokonce vycpaná zvířata. Jako výztuha do klobouků se používaly velrybí kostice. Dost se v tomto ohledu prosadila francouzská královna Marie Antoinetta, jejíž fascinace módou a obřími klobouky byla pověstná.

Marie Antoinetta

Marie Antoinetta

Klobouky z 18. století na ilustraci z roku 1885

Klobouky z 18. století

Století cylindrů

Ke konci 18. století pak začíná éra dvourohých klobouků, jaké nosil třeba Napoleon. Díky stykům Velké Británie s Indií do módy přicházejí také turbany. Devatenácté století patří cylindrům, vysokým pánským kloboukům vyrobeným z plsti či hedvábí. John Hetherington, který je vynalezl, jimi způsobil doslova skandál, když podle dobových zpráv „děti křičely a ženy omdlévaly“. Prý to bylo způsobeno jejich vysokým leskem.

I přesto to všechno se na čas staly nutností každého gentlemana. Kvůli nepraktické výšce a neskladnosti se však brzy staly doplňkem nošeným pouze při slavnostních příležitostech. Nahradily je praktičtější buřinky. Na konci 19. století vznikl také klobouk zvaný fedora, který je dodnes asi nejčastěji nošeným typem, a to jak mezi muži, tak i ženami. Znovu se začínají nosit i bekovky, původně určené pro dělníky a později převzaté automobilovými závodníky.

Napoleon Bonaparte

Napoleon Bonaparte

Cylindr a buřinka na ilustraci z konce 19. století

Cylindr a buřinka na ilustraci z konce 19. století

Bekovka na autoportrétu Károly Ferenczyho (1900)

Bekovka na autoportrétu Károly Ferenczyho (1900)

Pád a vzestup

Ve 20. století začal klobouk ztrácet na významu. To se změnilo až v posledních pár letech, částečně díky vlivu britského královského dvora v čele s vévodkyní z Cambridge Kate, která má největší zálibu v elegantních fascinátorech. Každý rok můžeme vidět přehlídku těch nejhonosnějších klobouků všech typů na prestižním dostihu v britském městečku Ascot.

V současnosti se móda zase vrací zpátky k těm nejjednodušším slaměným kloboukům. Ty také byly žhavým hitem letošního jara a léta. V zásadě ovšem platí, že trendy se v oblasti klobouků nemění tak často, jako je tomu u šatů a jiných doplňků. Zárukou elegance bude sisalový klobouk v létě a plstěný v zimě.

Pro výjimečně slavnostní akce jsou pak ideální klobouky s francouzským závojem zčásti překrývajícím obličej. Jisté je, že tuto elegantní pokrývku hlavy nemusíme nosit jen na dostihy, ale že jsou vhodné jak na schůzku, tak i na procházku po městě či na nákupy.

Vévodkyně Kate na dostizích v Ascotu (15. června 2016)

Vévodkyně Kate na dostizích v Ascotu

Klobouková kreace dámy, která se přišla podívat na zahájení královských dostihů...

Klobouková kreace dámy z Ascotu

Každá sezona má

Aktuální trend - slamák s rovnou krempou

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Ze sexu nás už hlava nebolí. Častěji se z milování vymlouvají muži

Co se změnilo v posledních letech za dveřmi našich ložnic? V sexu jsme odvážnější, ale spíme spolu méně často. Ze společných hrátek se spíš vymlouvají muži,...  celý článek

Gabourey Sidibe (New York, 15. února 2015)
Sidibe: Když jsem měla anorexii, už jsem měla naplánované, jak se zabít

Cesta boubelaté herečky Gabourey Sidibe (34) ke štěstí byla velmi trnitá. V mládí měla problémy s poruchou příjmu potravy a v pozdějším věku pak pracovala na...  celý článek

Soufflé au chocolat
Hříšně dobré čokoládové dezerty nejen na víkend

Už žádné pocity viny. Čokoláda není jen božská mana, která vám pomůže překonat stresové situace a zlepšit náladu. Ona je dokonce zdravá. Prospívá srdci,...  celý článek

Lenka s Rosťou na závěrečném setkání obou párů
Lenka není flákač, ale je to moje žena a milenka, zaznělo ve Výměně

Nebýt vtipného Rosti, byla by středeční premiérová Výměna manželek celkem nuda. Nikdo se nepopral ani nehádal, jak jsou diváci zvyklí, a slzy tekly jen...  celý článek

ilustrační snímek
Rodinná poradna: Syn při hraní on-line hry chatuje s cizími lidmi

Nevím, jak ochránit svého desetiletého syna, když je on-line. Snažila jsem se s ním o všech zásadách bezpečnosti mockrát mluvit, ale stále mu to nedochází....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.