Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od rybího tuku po bakterie v látce. Jak se měnilo funkční oblečení

  0:30aktualizováno  0:30
Funkce a design jsou neoddělitelné a samozřejmě to platí i v módě. Zejména v té, která byla původně určena třeba na námořní výpravy, později na sport a dnes vlastně úplně na všechno. Ale od dob, kdy funkční oblečení znamenalo kabát pomazaný tukem, se toho hodně změnilo.

Za posledních sto let prošla funkční a sportovní móda obrovským vývojem. | foto: koláž iDnes.cz

Dnes si funkční materiály pořizujeme, protože se nechceme zpotit ve fitku, ale byly doby, kdy správně ušité nebo ošetřené oblečení dokázalo zachránit život. „Například námořníci používali voděodolnou impregnaci už v patnáctém století,“ popisuje Gary Janes, vedoucí designu tradiční britské značky Barbour.

Móda, funkce a technologie

Těžké kabáty si tehdy natírali rybím olejem nebo dehtem, později se používal také včelí vosk. Šlo o to upravit látku tak, aby námořníka či později rybáře ochránila před vlhkem, chladem a potenciálním onemocněním. Povoskované bavlněné bundy se v Anglii vyrábějí dodnes a považují se za rodinné cennosti, které je potřeba pravidelně ošetřovat, opravovat a znovu impregnovat.

„John Barbour, který svou značku založil v roce 1884, a jeho konkurenti se soustředili také na další ochranné prvky,“ dodává Janes. „Byly to třeba několikanásobné vrstvy tkaniny, které zahřívaly životně důležité orgány, teplé sametové límce, které se daly zapnout u krku, chytře rozmístěné kapsy nebo rukávy s úzkými manžetami, které dobře těsnily.“

Reklama z roku 1908

Reklama z roku 1908

Kabáty z archivu značky Barbour

Kabáty z archivu značky Barbour

Na frontu i do krytu

Velký vývoj zaznamenaly funkční oděvy během obou světových válek. Už během té první získal na popularitě také takzvaný „duffle coat“, což byl vlněný kabát s velkými dřevěnými olivkami, které se vojákům dobře zapínaly i s tlustými rukavicemi. V armádě se osvědčil také nový střih kabátu: měl raglánové rukávy, ve kterých mohli lépe pohybovat rukama.

Druhá světová válka urychlila vznik nových materiálů, jako byl italský lanital, jehož vlákno pocházelo z mléčného proteinu. Úspěchy zažíval syntetický nylon, objev vědce Wallace Hume Carothera z 30. let, který se používal na padáky i na dámské punčochy, Spousta značek navíc pochopila, že civilisté vyděšení válkou jsou skvělý cíl pro marketing. Přišly s často bizarními funkčními kousky, například kabelkou se zabudovanou plynovou maskou nebo overalem, který jste mohli rychle přehodit přes noční košili v případě úprku do krytu.

Velitel kanadské armády Harry Crear (vlevo) v kabátu přezdívaném „duffle coat“

Velitel kanadské armády Harry Crear (vlevo) v kabátu přezdívaném „duffle coat“

Kabelka se zabudovanou plynovou maskou

Kabelka se zabudovanou plynovou maskou

Reklama na nylonové punčochy z roku 1944

Reklama na nylonové punčochy z roku 1944

Šlechtici na lovu

Ani po válce se vývoj nezastavil. V Británii se Barbour i jiné značky zaměřily na oblečení pro aristokraty, kteří si na venkově krátili čas jízdou na koni a lovem. „Bundy pro jezdce měly záhyby rozmístěné podle tvaru sedla, a nylonovou membránu, která fungovala na principu osmózy. Koňský pot díky ní nepronikl do bavlny. Nechyběla ani kapsička na cukr,“ popisuje Gary Janes.

V lovecké módě se zase začal používat pevný a hřejivý manšestr, kterým se dříve čalounil nábytek. Vyvíjely se i speciální kusy oblečení pro různé druhy lovu. „Například při lovu kachen muži leželi s puškami na zemi. Začali proto nosit pláště bez zapínání vepředu. Do otevřených kabátů by se totiž dostaly písek a špína,“ říká designér.

Lov jako oblíbená zábava britské šlechty
Dnešní inzeráty Barbour na tradici navazují.

Lov byl oblíbenou zábavou britské šlechty; na tradici navazují i aktuální inzeráty Barbour.

Rychleji a rychleji

Zatímco starší generace na venkově udržovala staré tradice, mladí lidé se v padesátých letech zamilovali do motorek. I na ty bylo potřeba vhodné oblečení. „Kabáty pro motocyklisty z té doby mají vypolstrovanou zadní část, díky které se pohodlněji sedělo na sedle, dvojitý předek, který chránil před větrem, i vycpávky v nohavicích, jež se upevňovaly pomocí pásků,“ vypočítává Janes.

„Původně byly motorkářské bundy a kabáty hnědé, později začala dominovat černá barva,“ pokračuje. „V šedesátých letech pak šlo hlavně o zrychlování a aerodynamiku. Rukávy se u zápěstí zužovaly a rukavice se oblékaly přes ně. O užší siluetu, a tedy i vyšší rychlost, se postaral také pásek v pase.“ V této i následující dekádě se do středu zájmu dostaly také speciální overaly pro automobilové závodníky.

Motorkářský overal z archivu Barbour

Motorkářský overal z archivu Barbour

Jezdec Formule 1 Jack Brabham (1966)

Jezdec Formule 1 Jack Brabham (1966)

Není funkce bez stylu

Osmdesátá léta znamenala velký průlom hlavně v ženské módě a v propojení funkčnosti s designem. Dámy, které chtěly vyrazit do anglického nečasu, do té doby nosily prostě menší verze pánských bund, ale teď si mohly vybrat z nabídky několika modelů přizpůsobených ženské siluetě.

Hranice mezi módou určenou na sport, na denní nošení a dokonce i tou formální začali stírat i designéři luxusní módy. Na funkčnost, univerzálnost a pohodlné materiály sázeli Marc Jacobs, který svou značku založil v roce 1986 a během pár let se katapultoval mezi nejvýraznější jména na scéně, ale také Ralph Lauren, Calvin Klein, Tommy Hilfiger nebo Donna Karanová. Ti všichni pomohli formovat uvolněný a atletický vzhled typický pro 90. léta.

Ralph Lauren, kolekce jaro - léto 1994

Ralph Lauren, kolekce jaro - léto 1994

Kate Mossová v modelu Tommyho Hilfigera (1996)

Kate Mossová v modelu Tommyho Hilfigera (1996)

Naomi Campbellová v plavkách Calvin Klein (1996)

Naomi Campbellová v plavkách Calvin Klein (1996)

Podprsenka podle NASA

Dnes se mezi klíčovými trendy už pár let drží „athleisure“. To je vzhled propojující sportovní prvky s oblečením, které nosíme třeba do práce. Světu vládnou tenisky značek Adidas, Nike a New Balance. A kousky z funkčních materiálů, jako jsou rychleschnoucí polyester, pevný polyamid nebo úplet s příměsí biologicky odbouratelného tencelu, pořídíme i v běžných řetězcích.

Odborníci vidí budoucnost ve vývoji „chytrých“ textilií (třeba látky, která umí dýchat díky bakteriím z fazolových bobů) a v technologiích převzatých z jiných odvětví. Ať už je to spodní prádlo s paměťovou pěnou, kterou používá NASA, nebo extra pohodlné boty na podpatku z polymeru vyvinutého raketovými inženýry. Přičtěte k tomu ještě doplňky budoucnosti, jako jsou hodinky Apple Watch, a vyjde vám, že technologie a móda k sobě budou mít čím dál blíže.

Podívejte se, jak vznikla látka, která dýchá s pomocí bakterií:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.