Hezká hodná holka Helena Houdová

Když se v roce 1999 stala devatenáctiletá Helena Houdová Miss ČR, hned prohlašovala, že chce pomáhat dětem. Póza, kterou předstírá každá, zdálo se. Tahle "póza" Heleně vydržela dodnes a její charitativní organizace Sunflower – Slunečnice dnes patří ke světově uznávaným.

Helena Houdová - Narodila se 27.12. 1979 v Plzni. V roce 1999 se stala Miss České republiky, o rok později založila nadační fond Slunečnice, který pomáhá především dětem z dětských domovů. Je absolventkou bakalářského studia na katedře sociální a kulturní antropologie plzeňské univerzity. Je svobodná, žije v New Yorku. | foto: Anna KovačičMF DNES

Dětem se Helena věnovala už na střední škole, dávno před tím, než se stala známou tváří.

V roce 2000 založila nadační fond Slunečnice, jehož základnu v roce 2004 přesunula do USA, kde už třetím rokem žije.

Její život je hektický – část roku pracuje jako modelka, zbytek tráví prací pro svou nadaci a konkrétní pomocí dětem. Každý rok jezdívá do Česka na tábor, který Slunečnice organizuje pro děti z dětských domovů; letos už jí na to však nezbyl čas.

K rozhovoru jsme se sešly při její krátké návštěvě Prahy, kterou téměř doslova prolétla. Přiletěla na skok jen kvůli tiskové konferenci k projektu Učíme se a hrajeme si společně, který pomáhá dětem z pěstounských rodin; podpořila ho firma Toyota. Únava na Heleně znát nebyla, zato dlouhodobý pobyt v zahraničí ano – do řeči se jí každou třetí větu pletla anglická slovíčka, za což se hrozně omlouvala a rychle se snažila najít to správné.

„Jak to bude vypadat na tiskovce?!“ bála se, ale zbytečně. To, jestli párkrát zaškobrtne, zajímá jen bulvární novináře, ostatní vidí a slyší to podstatné – že Helena opravdu pomáhá.

Máte perný program. Ráno jste přiletěla do Prahy, pak rozhovor, tiskovka a zase na letadlo… Vypadá takhle váš běžný den?

Není to běžné, ale je pravda, že teď toho mám hodně. Jednak kvůli práci, jednak kvůli Sunflower. Takže vlastně asi ano, začíná to být moje realita. Odpoledne letím do Istanbulu, fotím kampaň pro tamní firmu. Ale pak si beru dva měsíce off – já se omlouvám, jestli mluvím špatně, ale ještě jsem nestihla najet na češtinu…

V Čechách říkáme, že si bereme volno…

Ale já si neberu úplně volno, mám dva měsíce volno z agentury, abych mohla pracovat v Sunflower.

Co budete dělat?

Letím do Jižní Ameriky, do Indie, Nepálu, Kambodže. Kontrolovat projekty a vybírat nové, kterým Sunflower Children pomůže v Americe sehnat financování.

Za týden vám začíná dětský tábor. Pojedete na něj, jako každý rok?

Letos už máme šestý ročník, pořádáme dva tábory, jeden právě pro děti z pěstounských rodin, ten sponzoruje Toyota FC (Financial Services), druhý pro děti z uprchlických zařízení a handicapované děti. Je to poprvé, co máme tábory dva. A je to taky poprvé, co tam nemůžu být jako vedoucí, protože bohužel budu na jiných projektech. Mrzí mě to, ale oba týmy mají mou důvěru a věřím, že děcka se budou mít skvěle.

Co se vám na téhle práci nejvíc líbí?

Úplně nejvíc se mi líbí, když můžu být s dětmi. To je pro mě dárek. Ale nemůžu to dělat pořád. Nemůžu být třeba v Guineji a postavit tam školu svýma rukama, protože to jednak neumím, druhý den by spadla, jednak si musím nějak vydělat na živobytí. Protože já jsem si vymyslela, že Sunflower bude stoprocentní dobrovolnictví, takže když cestuju po světě, platím si náklady, které nejsou malé. Moje síla je v tom, že organizacím, které jsou už zajištěné, existují a dělají dobrou a kvalitní práci, pomůžu sehnat finance v Americe. Čechy jsou teď jedním z projektů mé americké neziskovky.

Máte pobočky i po světě?

Základnu máme v New Yorku a v současné chvíli máme projekty v Brazílii, Kolumbii, Peru, Nikaragui a v dalších zemích. Můžete se podívat na www.sunflowerchildren.org

Nedávno jste vzbudila rozruch svou návštěvou Kuby, kde vás při fotografování chudinské čtvrti zatkla policie. Bylo to nakonec k něčemu, podařilo se vám rozběhnout nějaký pomocný projekt pro tamní děti?

Ano, to se povedlo, právě ho chystáme. Rozhodli jsme se trochu netradičně, že dětem nakoupíme foťáčky, aby mohly fotografovat.

Nebyla by lepší nějaká praktičtější pomoc?

My pomáháme samozřejmě i jinak, posíláme třeba léky a školní pomůcky. Já jsem tam třeba sháněla sešit na psaní několik hodin. Ale myslím, že důležité nejsou jenom peníze, zvlášť pro děti. Každé dítě touží po něčem, co mu rodiče nemůžou dopřát, tak jsme jim to chtěli splnit. A taky trochu jako memento mé návštěvy. Kvůli focení mě přece zatkli.

Nejsem žádná bojovnice

Není to trochu schizofrenní, když část roku předvádíte drahou módu na molu – a pak dva měsíce jezdíte mezi chudými dětmi z rozvojových zemí?

Mně to tak nepřijde. Vím, že na nadaci si musím vydělat, a tohle je pro mě nejlepší způsob, jak to udělat. A taky mě to baví.

Jste od začátku svého působení v modelingu známá tím, že nepředvádíte kožichy, jste bojovnice za práva zvířat, vegetariánka, což je u nás stále bráno jako cosi téměř nenormálního...

Ale já nejsem žádná bojovnice! I když tu nálepku jsem měla. Prostě dělám to, co je pro mě přirozené a co má podle mě smysl. Koneckonců já už se netoužím zalíbit všem, o což jsem se snažila dřív. Nezajímá mě, co si o mně myslí lidé, na kterých mi nezáleží. Chci hlavně být sama sebou.

Co byste řekla lidem, kteří se vegetariánství posmívají?

Nic. Je to jejich věc, že jsou zabednění. Už jsem se vzdala myšlenek, které jsem měla dřív, že jsem chtěla spasit svět. Já taky lítám letadlem a jezdím autem, i když vím, že to není ekologické. Mimochodem, tuhle jsem objevila výbornou vegetariánskou šunku, chutná skoro stejně jako ta normální, aspoň pokud si pamatuju, já už jsem vegetariánka asi deset let.

A jinak žijete ekologicky?

Třídím odpad, nepoužívám výrobky testované na zvířatech, snažím se zbytečně neplýtvat, když to jde. Myslím, že to je úplně normální.

Byla jste volit?

Nebyla, nějak jsem to letos nezvládla, zrovna jsem někde lítala. Ale to není omluva, je mi to líto, že jsem nevolila. Ale volila bych zelené, jako pokaždé.

Někteří lidé se diví, jak to, že tak mladá, krásná, bohatá dívka, místo aby si jen užívala, tráví tolik času a věnuje tolik vlastních peněz na pomoc druhým. Co si o tom myslíte?

Je mi to jedno. To si myslí možná někdo tady v Čechách, ale v Americe jsem se s takovým názorem nesetkala. Tam je přirozené, že každý dělá to, co chce. Že si věří a ví, že každý z nás je originální, jedinečná osobnost. Zvlášť patrné je to u žen. Myslím, že je to pořád ještě ovlivněné naší minulostí, ženy jsou v Čechách stále málo sebevědomé, nevěří si. Přitom Češky, které se snaží něco dokázat – a se kterými se setkávám – jsou skvělé. Myslím, že je to pořád ještě ovlivněné naší minulostí, ženy jsou v Čechách stále málo sebevědomé, nevěří si, neposlouchaji svoji intuici a nejdou za svými sny a tužbami. Možná proto, že nám v dětství zapomněli říkat, že to dokážeme. A tak si nevěříme.

Máte ještě kamarádky v Česku?

Mám dvě blízké přítelkyně ještě ze základní školy, jedna žije v Čechách, druhá v Americe. Pak mám spoustu dalších kamarádek, ale myslím, že už se mi trochu vyhýbají, protože já po každém, koho potkám, chci, aby se zapojil jako dobrovolník. Pak mám spoustu dalších kamarádek, ale já mám takovou zvláštní vlastnost, že nové lidi, které potkávám, hned zaměstnám, vlastně zadobrovolničím v Sunflower, takže mě mají po práci plné zuby....

Trávíte většinu roku v Americe?

Ano, žiju tam už třetí rok a myslím, že v New Yorku ještě nějakou chvíli zůstanu.

Takže jste tam doma?

Mám tam většinu věcí, mám tam zázemí, ale nemyslím, že je to už domov. Domov pro mě znamená, že tam jsou lidi, které miluju, ale ti se mnou v Americe nejsou.

Kteří lidé to jsou?

Maminka, která mě dnes vyzvedla na letišti a zase mě tam poveze – máme takový vztah na dálku. Stejně jako s babičkami, dědou, taťkou, bráchou. Je to složitější, ale vybrala jsem si to, tak si nesmím naříkat, že jo?

Máte přítele?

Nemám.

Takže jste sama, ale určitě ne osamělá…?

Občas mám pocity osamělosti, asi jako každý, i když má partnera. Nemám problém s osaměním, ale občas si říkám, že bych se chtěla jeden den nudit. To se mi už strašně dlouho nestalo.

Třeba byste pak ani nebyla spokojená.

No právě, já si pořád říkám: musíš zpomalit, musíš zpomalit, ale když potom zpomalím, tak stejně najdu deset tisíc dalších věcí… Jsem prostě hyperaktivní.

Co děláte, když máte volnou chvilku?

Co je to volná chvilka? Já mám pořád na stole seznam, komu musím napsat mail, co musím vyřídit…

Lidi chodí třeba do kina, do přírody …

V kině jsem byla. Já si to musím vždycky naplánovat. Abych si to mohla dovolit. Ale nestěžuju si, mě to takhle baví. Mám teď takové období, které je opravdu kreativní a kdy se děje spousta věcí. Sunflower začíná být v Americe velmi respektovanou organizací, a já jsem její prezident, tak musím opravdu makat. Dělám dennodenně, i když nepracuju jako modelka, a strašně mě to baví. Tvoří se tam tým lidí, na které jsem strašně pyšná. Šest let jsem dělala Slunečnici tady v Čechách sama, učila jsem se to, nebyla jsem moc dobrý zaměstnavatel, dělala jsem různé chyby. Teď v Americe už na to nejsem sama, fungujeme jako tým a já z toho mám šílenou radost, protože už jsme pomohli několika stovkám dětí a rozrůstá se to.

Po vlastních dětech ještě netoužíte?

Někdy ano, ale teď ještě ne. Určitě bych někdy chtěla mít rodinu, někdy v budoucnu. Ale zatím o tom neuvažuju.

A chtěla byste s ní žít v Česku, nebo v Americe?

To je hodně složitá otázka, je pro mě těžké o tom takhle uvažovat. Samozřejmě to souvisí s tím, že můj domov je tam, kde jsou lidi, kteří jsou mi blízcí…

Budoucnost teď neřeším

Vystudovala jste sociální a kulturní antropologii. Je vám teď škola k něčemu?

Tehdy jsem se tomu moc nevěnovala, bylo to všechno v rychlosti, měla jsem studium rozložené o rok navíc, ale stejně jsem to jen stěží zvládala. Vždycky jsem přiletěla den před zkouškou, přes noc se učila, druhý den šla na zkoušku, ale pak zase všechno zapomněla. Teď už to můžu říct, snad se na mě učitelé nebudou zlobit. Ale nezapomněla jsem určitě všechno. Antropologie mě pořád baví, jsem jí ovlivněná. Snažím se dívat na lidi z jejich vlastního pohledu, z jejich historické i osobní perspektivy, což si myslím, že je klíč k toleranci a nehodnocení. Je jedno, jeslti je človek fialový, žluty, homosexuál nebo nemocný AIDS. Pro mě je důležité, kdo to je a jak se chová ke svemu okoli. Každý člověk má svojí cenu. Důležité je, aby si věřil, že dokáže cokoliv, co chce, protože tak to doopravdy. Dokážete cokoliv, jen chtít.

Jste teď šťastná?

Šťastná? Asi jo.

Přemýšlíte někdy o tom, co byste dělala, kdybyste nevyhrála soutěž Miss, nebyla modelka?

To je jasné, pracovala bych v nějaké neziskovce a pomáhala dětem. To je to, co mě baví.

Dovede si představit sebe samu za deset či patnáct let?

Tak to vůbec ne. Já jsem člověk, který žije teď. Jsem hodně impluzivní, zajímá mě hlavně přítomnost. Budoucnost teď neřeším.

Helena Houdová
Narodila se 27.12. 1979 v Plzni. V roce 1999 se stala Miss České republiky, o rok později založila nadační fond Slunečnice, který pomáhá především dětem z dětských domovů. Je absolventkou bakalářského studia na katedře sociální a kulturní antropologie plzeňské univerzity. Je svobodná, žije v New Yorku.

Autoři:
  • Nejčtenější

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

OBRAZEM: Známé osobnosti, které otevřeně promluvily o ztrátě dítěte

29. března 2024

Ztráta nenarozeného miminka je těžká pro každou ženu, která si touto zkušeností prošla. Známé...

Kate podstupuje chemoterapii, aby se jí rakovina nevrátila, vysvětluje lékařka

29. března 2024

Když princezna Kate oznámila, že má rakovinu, uvedla, že jí bylo doporučeno, aby podstoupila...

Zrušte rande. Tyto typy mužů své špatné stránky odhalují už v začátku

29. března 2024

Po schůzce s nimi se cítíte nejistá, po vztahu s nimi z vás zbytečně zůstane vyprahlá poušť....

OBRAZEM: Jarní detoxy, které doporučují slavné tváře

29. března 2024

Tělo si po zimě žádá úplně jiné zacházení, proto i slavné osobnosti na jaře volí trochu jiný režim,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...