Doporučujeme

Hádání o knedlík

- Vzít na dlani chlup je nemožné, najít ho v talíři je odpudivé. A přece se jedna z pozapomenutých příloh české kuchyně nazývá chlupaté knedlíky, nejspíš pro svůj neurovnaný povrch, tolik odlišný od hlaďoučkých knedlíků houskových či bramborových. Chlupatost v názvu tu však nikterak nevadí, neboť ji přebíjí lahodná chuť, spojená většinou s vidinou dušeného zelí a kusu vepřové pečeně nebo uzeného.

Vzít na dlani chlup je nemožné, najít ho v talíři je odpudivé. A přece se jedna z pozapomenutých příloh české kuchyně nazývá chlupaté knedlíky, nejspíš pro svůj neurovnaný povrch, tolik odlišný od hlaďoučkých knedlíků houskových či bramborových. Chlupatost v názvu tu však nikterak nevadí, neboť ji přebíjí lahodná chuť, spojená většinou s vidinou dušeného zelí a kusu vepřové pečeně nebo uzeného.

Mně se před očima mlhavě vynořuje obrázek mé babičky,která na knedlíky naběračkou vrší houbovou smaženici s řídce umíchanými vejci a - neznalá cholesterolu - nechává navrchu ještě rozpustit oříšek másla. Jedlo se to lžící a s okurkovým salátem a byla to kulinární báseň. Babičky na svůj výtvor používaly většinou kombinaci brambor syrových a vařených. A jsme u toho: chlupaté knedlíky provázejí trvale dva spory - o původ a o správnou recepturu. Autor Krkonošské kuchařky Jiří Marhold samozřejmě přísahá, že se chlupaté knedlíky zrodily na krkonošských stráních a při vzpomínce na to, jak mu je v jižních Čechách nabízeli coby typickou ukázku své krajové kuchyně, tvrdí: »Dostanu-li se někdy do Japonska, a budou-li tam mít bosáky, chlupáky nebo jak tomu budou říkat, jako 'jídlo typické pro úpatí Fudžijamy' ani nehnu brvou.« Pravdou je,že v lidové kuchyni chudých Krkonoš byly brambory zdaleka nejužívanější surovinou a že je ženy zdejších tkalců a korálkářů uměly připravovat na nespočet způsobů. Zrod chlupatých knedlíků by tu byl logický. Jenže Jihočeši budou jistě přísahat na chudobu na blatech a své bosáky, jak jim říkají, si nenechají vzít. Tenhle spor zůstane zřejmě věčný. A receptura? Jiří Marhold má v té své krkonošské syrové brambory. Stejně je tomu v Receptáři našich babiček, kde jsou dokonce vedle sebe jak chlupaté knedlíky, tak bosáky, ale recepty se prakticky neliší. Autorita z největších, Marie JankůSandtnerová, jejíž kuchařka se už dočkala neuvěřitelných sedmdesáti vydání, ovšem uvádí kombinaci syrových a vařených brambor. A její poválečný nástupce Vilém Vrabec to vyřešil šalamounsky - v jeho Velké kuchařce mají chlupaté knedlíky dvě verze,jednu z brambor syrových a druhou kombinovanou. Prababička by chlupaté dilema asi komentovala svým oblíbeným výrokem: »Proti gustu žádný dišputát.« Pod tímto heslem můžete zkusit i skvělou verzi zelí a vrabců s chlupáči ze Slavnostní kuchařky Jiřiny Bohdalové a Lídy Pěničkové. Nakrájejte na kostky 600 g vepřového ramínka, osolte, pokmínujte a podlité a zakryté duste v troubě. Přidejte jednu nakrájenou cibuli a dva stroužky česneku, nechte maso změknout a šťávu částečně vydusit. Nastrouhejte půl kila syrových brambor,sceďte,přidejte 200 g nastrouhaných vychladlých brambor uvařených ve slupce,jedno vejce,sůl a za stálého míchání 250 g hrubé mouky. Lžící vykrajujte knedlíky a vařte asi 8 minut. Klasicky připravené sterilované bílé zelí smíchejte s knedlíky a masem a dejte do rozehřáté trouby zapéct.


  • Vybrali jsme pro Vás