Hádky jsou normální, je třeba správně komunikovat

Hádky jsou normální, je třeba správně komunikovat | foto: Profimedia.cz

Hádáme se, ale tebe se to vůbec netýká, neměj strach

  • 8
Děti obecně nemají rodičovské hádky moc v lásce. Není divu, znejisťují je, případně v nich rovnou budí hrůzu. Zkrátka, nerozumějí jim a někdy je vnímají hůře, než jak závažné ve skutečnosti jsou.
Podobný zážitek za sebou má dnes už patnáctiletá Michaela. V době, kdy jí bylo pět, ocitl se vztah jejích rodičů v krizi, která po dalším roce skončila otcovým odstěhováním a nakonec i rozvodem. "Věděla jsem, že není dobré hádat se před dítětem, ale bydleli jsme v té době v malém bytě a utéci nebylo kam. Manželovi navíc bylo jedno, že je dcera svědkem sporů, ačkoli přímo do nich ji naštěstí nezatahoval," vzpomíná Michaelina matka Daniela.

Běžné spory nevadí 
"Děti většinou rodičovské hádky nechápou a vykládají si je špatně, například tak, že za ně ve skutečnosti mohou ony," varuje pražská psycholožka Lenka Čadová. To se ostatně ukázalo i v případě malé Michaely. Rodičovské spory se jí přirozeně dotýkaly a postupně se začaly projevovat na její psychice - v noci plakala, ráno ji bolelo břicho a hlava.

Matka ji vzala k psycholožce, která potvrdila, že za vším nejspíše budou domácí spory. Bolestí hlavy a břicha se nevědomě snažila získat možnost zůstat doma: "Bála se, že když odejde do školky, opustíme ji, protože naše spory vztahovala automaticky i na sebe," připouští Daniela. Psychologové doporučují, aby skutečně závažné spory mezi rodiči zůstaly dětem skryty. "Naopak nemá smysl tvářit se, že mezi rodiči panuje za každých okolností soulad, o běžných provozních věcech se klidně mohou dohadovat před potomky," soudí Čadová. Podle ní to lze dokonce chápat jako příležitost k tomu ukázat dcerám a synům, jak podobné situace řešit. Děti by měly vědět, že hádky k životu patří, ale že je dobré naučit se je efektivně řešit.

Bez zbytečných výlevů
Samozřejmě se může stát, že v rodině nastane skutečně vážná krize, u níž nebude jiná možnost řešení než rozchod. I přesto, že rodiče vše před dítětem utají, nakonec mu tuto skutečnost stejně musí oba oznámit.

Pak by se tak mělo stát pokud možno v klidu a bez zbytečných emotivních výlevů. Měli by rozhodně dítě ujistit, že na jejich vztahu k němu se nic nemění a že ono za to nemůže. Psycholožka za vůbec nejhorší považuje setrvalé napětí, pocit, že je něco ve vzduchu a nedostatek komunikace.