Jedna z metod, které Brazilec navrhuje, je například hormonální prodloužení cyklu z 21 na 28 dnů. Na obranu Coutinhových názorů se postavila například americká antropoložka Beverly Strassmannová. Ta si jako argument vzala například výsledky srovnávací studie, podle níž ženy přírodních národů menstruují asi jen stokrát za život, zatímco ženy žijící v průmyslově rozvinutých zemích až čtyřistapadesátkrát. Z toho odvozuje, že každoměsíční krvácení skutečně představuje "nikoli nutnou zátěž ženského organismu". Dokonce prý může vést ke zdravotním rizikům jako chudokrevnost nebo k některým druhům rakoviny - prsu, vaječníků či dělohy.
Deník Süddeutsche Zeitung zmínil počátkem týdne studii z Mexika, z níž vyplývá, že ženy, které braly nejméně deset let pilulky proti početí a v důsledku toho nekrvácely tak silně, jsou méně náchylné k uvedeným typům rakoviny. Že by se ženská perioda v budoucnosti měla úplně odstranit, považuje gynekoložka Ingrid Gerhardová za holý nesmysl a stejně tak pochybuje o oprávněnosti spojování rakoviny s menstruací. Varuje před pokusy o zásah do hormonální soustavy.
"Ženský cyklus je komplikovanou záležitostí, která se neomezuje jen na pohlavní orgány. Krátkodobé či dlouhodobé zásahy mohou vést k poruchám látkové výměny, krevního oběhu a pravděpodobně i mentálních schopností žen," tvrdí Gerhardová.
