Funkční potraviny nepoznáte na první pohled. Je třeba se začíst do etiket. (Ilustrační snímek)

Funkční potraviny nepoznáte na první pohled. Je třeba se začíst do etiket. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Funkční potraviny: módní hit, nebo elixír zdraví?

  • 17
Aniž bychom to věděli, stále častěji se v našich nákupních košících objevují takzvané funkční potraviny. Mohou nám pomoci zlepšit kvalitu a délku našeho života. Ovšem zdaleka ne všechny potraviny obohacené například o probiotika patří do kolonky zdravého životního stylu.

Funkční potraviny jsou podle EUFIC (European Food Information Council) takové potraviny, u kterých byl mimo běžných výživových účinků prokázán jejich příznivý vliv na jednu nebo více tělesných funkcí, na zdravotní stav anebo na snížení rizika onemocnění. Musí mít charakter potraviny a jejich příznivý vliv se musí projevit již při konzumaci množství odpovídajícím běžné potravině. Nejsou to pilulky nebo jiná forma běžných léčiv, ale tvoří součást normálních potravin.

Elixír zdraví může být za kačku

Funkční potraviny nemůžeme brát jako elixír mládí, není třeba za ně utrácet horentní sumy. Většinu těch super zdravých látek by nám měl totiž v první řadě dodat pestrý jídelníček. A pokud platí pravidlo, že za zdraví se platí, pak bychom měli přemýšlet především nad koupí kvalitních surovin na úkor uměle vyrobených.

Na druhou stranu nám funkční potraviny mohou pomoci v případě, že naše tělo nedovede některé látky vstřebat nebo je ze stravy nezískáme v dostatečném množství. Jedná se o biologicky aktivní složky, které pomáhají zpomalit proces stárnutí, posilovat imunitní systém a působí preventivně proti některým druhům onemocnění, jako je například osteoporóza, srdečně-cévní onemocnění či dokonce rakovina.

Klobása nebo jogurt?

Abychom nekupovali zajíce v pytli, je třeba naučit se číst mezi řádky. Pokud se jedná o funkční potraviny, musí být jejich příznivé účinky uvedené na etiketě. Například: Výrobek se sníženým obsahem tuku, nebo naopak se zvýšeným obsahem vlákniny, obohaceno o vápník...

Informace by navíc měly být doplněny udáním množství funkčních látek na 100 gramů v jedné porci včetně doporučeného množství. Jinak je totiž od běžných potravin často ani nerozeznáme. Obvykle vypadají, voní i chutnají jako jejich "nefunkční" protějšky, jsou však o něco dražší.

Klasickým případem jsou například zakysané mléčné výrobky, k jejichž přípravě se běžně používají bakterie mléčného kvašení. Je-li ale jogurt obohacen o kombinaci bakterií Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus, je možné jej považovat za funkční potravinu, protože probiotika mají příznivý vliv na střevní mikroflóru, a tím působí také jako prevence proti rakovině tlustého střeva.

Funkční ale nemusejí být jen na první pohled zdravé potraviny jako jogurty, zejména pánové asi přivítají zprávu, že se uvažuje o přidání probiotik třeba i do uzenin. Přečíst si o tom můžete ZDE.

Další funkční potraviny v praxi

  • Do margarínů, mléčných výrobků a sýrových pomazánek se přidávají rostlinné steroly a stanoly, ty pomáhají snižovat hladinu "zlého" cholesterolu v krvi, a tím i riziko srdečních chorob.
  • Vejce se obohacují o omega 3 mastné kyseliny, protože žloutek obsahuje velké množství cholesterolu, tyto esenciální mastné kyseliny mohou také předcházet riziku srdečních chorob.
  • Některé snídaňové cereálie jsou obohaceny o kyselinu listovou. Ta je důležitá pro správný vývoj a růst plodu nebo preventivně chrání proti rakovině tlustého střeva.
  • Chléb a tyčinky typu müsli můžou mít přídavek isoflavonů. Jejich úkolem je mimo jiné snížit riziko vzniku rakoviny prsu a prostaty, srdečních chorob a osteoporózy.
  • Grahamové pečivo nebo celozrnné těstoviny s přídavkem vlákniny, ta pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a slouží jako prevence onemocnění srdce a cév a některých druhů nádorových onemocnění.