Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Než jsem se vdala, neuvařila jsem ani polívku, říká vypečená blogerka

  0:19aktualizováno  0:19
Lucie Arichteva pochází z rodiny, v níž se gastronomii věnovaly celé generace. Ona se ale kuchyni vyhýbala. Pak se potkala s muzikantem ze skupiny Kryštof Nikolajem Arichtevem, vdala se a začala vařit. V těhotenství pak dostala chuť na sladké. Tak přišel na svět Pěkně vypečený blog a po něm i kuchařka.

Foodblogerka Lucie Arichteva | foto:  Michal Šula, MAFRA

Dva roky píšete food blog pro svého muzikanta, máte i svoji první kuchařku. Vždycky jste ráda vařila?
Já jsem nikdy ráda nevařila. Ani jsem nemusela. Moje maminka a sestra jsou kuchařky a babička často pekla, takže jsem měla vždycky všechno z první ruky. Teď samozřejmě vařím. Ale beru přípravu jídla spíš jako každodenní povinnost. Nebaví mě to.

Fotogalerie

Takže rodinné geny se u vás moc neprojevily?
Než jsem se vdala, tak jsem neuměla uvařit prakticky ani polívku. Jediné, co jsem měla ráda odmala, bylo pečení vánočního cukroví. Ale jinak jsem se v kuchyni začala orientovat, až když jsem se vdala. A úplně nejvíc, když jsem byla poprvé těhotná. To jsem měla hrozné chutě na sladké. Tak jsem začala péct.

A dařilo se?
Maminka mi dala sešitek receptů po babičce, kde byl i recept na svatební koláče. Tak jsem se do nich pustila. Ale byla to katastrofa. Nějak jsem to neodhadla a vyšly mi z toho placky velké jako talíř. Ale neodradilo mě to a postupně jsem se začala zdokonalovat.

Chtěla jste se předvést před manželem?
Ani ne. Jemu stačil štrúdl. A nebo nám maminka na víkend přinesla bábovku...

Pěkně vypečený blog je dílem Lucie Arichtevy a jejího muzikanta, basáka skupiny Kryštof, který je autorem fotek.

Pěkně vypečený blog je dílem Lucie Arichtevy a jejího muzikanta, basáka skupiny Kryštof, který je autorem fotek.

Pěkně vypečený blog píšete už přes dva roky. Proč jste s ním tehdy vlastně začala?
Bylo to vyloženě z hecu. Jednou o prázdninách jsem byla v Praze u mého švagra Bisiho a švagrové Veroniky a oni se mě ptali: „A proč si ty vlastně neuděláš blog?“ Moc se mi to nezamlouvalo. Měla jsem dojem, že nemám co nabídnout. Vždyť blogů už tu bylo tolik a spousta z nich krásných. Čím by byl ten můj zajímavější?

Nakonec jste se ale nechala přemluvit...
Jen jsem o tom uvažovala a pak zasáhla náhoda. Můj manžel mě seznámil s kamarádem, který dělá webové stránky, a ten mi navrhl, že by mi s tím pomohl. Už od začátku jsem chtěla blog jednoduchý, čistý, hezký, bez reklam.

U receptů máte krásné fotky. Kde jste se naučila takhle fotit?
To všechno fotografuje manžel! Je to vlastně naše společné dílo. Já upeču, všechno nachystám a on to pak vyfotí. Dá se říct, že jsme se to učili oba za pochodu. Hledali jsme, jak správně nastavit světlo, jak vše naaranžovat tak, aby fotka, i když ji děláme v amatérských podmínkách, vypadala hezky.

Vy fotíte doma?
Přesně tak. Nejlepší je to pod střešním oknem. A to máme jen v ložnici. Takže fotíme tam. Když je hezky, tak se samozřejmě přesuneme ven.

Doménou foodblogerky Lucie jsou dorty a jiné sladké pečené dobroty.

Doménou foodblogerky Lucie jsou dorty a jiné sladké pečené dobroty.

Nejlepší fotky pro blog i kuchařku vznikají na zahradě.

Nejlepší fotky pro blog i kuchařku vznikají na zahradě.

Máte už nějaký vychytaný postup?
Jde to jako po drátkách. Já všechno nachystám, zavolám svého muže, řeknu mu, co má vyfotit svrchu a co z boku. Po těch letech už je to mnohem lepší a rychlejší.

Řekla bych, že máte doma asi slušné zásoby rekvizit...
To teda máme! Před rokem jsem dostala svoji vysněnou kredenc. Říká se v Čechách taky kredenc? A ta už je tak plná, že se prohýbají poličky. Už se mi tam ani všechno nevejde. Mám dvě další plné krabice. Manžel se směje a říká, že bych si mohla rovnou otevřít bazar. A já na to, že nemůžu, protože to všechno přece potřebuju. Co když někdy budu chtít náhodou něco vyfotit zrovna na tomhle talířku!?

Při pečení bulharských kobližků rádi asistují i Luciini malí synové.

Při pečení bulharských kobližků rádi asistují i Luciini malí synové.

Váš manžel má bulharské kořeny, i když se narodil v Československu. Co říkáte jeho rodné kuchyni?
Ze začátku jsem byla hodně opatrná, protože když je v jídle nějaké úplně nové koření, tak to moje chuťové buňky nemají rády. Já bývala odmalička, co se jídla týká, dost konzervativní a nerada jsem ochutnávala něco nového. Ale to se změnilo, když jsem poznala bulharská jídla.

Jak to?
Třeba můj tchán dává skoro do každého jídla čubricu. Pro někoho je tahle směs koření moc aromatická, ale mě to strašně vonělo. I když on to opravdu hodně přehání. Na čubrici je nejlepší to, že i to nejobyčejnější jídlo, třeba karbanátek, promění v lahůdku.

Lucie Arichteva

  • Narodila se 3. září 1981 v Havířově
  • Absolvovala obchodní akademii a rok studovala speciální pedagogiku
  • Má dva syny – Borise (7) a Jordana (3)
  • Je vdaná za basového kytaristu skupiny Kryštof Nikolaje Arichteva
  • Před dvěma roky založila Pěkně vypečený blog, který už stačil nasbírat řádku ocenění (mimo jiné první místo v kategorii Dezerty a pečení v soutěži Food blog roku 2015)
  • Loni na podzim vydala Pěkně vypečenou kuchařku
Obálka kuchařky

Jaké bulharské jídlo máte nejradši?
Těch je spousta. Ale asi nejvíc doma vařím fotbalovou polívku, kterou milují naše děti. Jmenuje se topčeta čorba a je zeleninová s masovými knedlíčky. Ty se dělají z mletého masa, rýže, čubrici, soli a pepře. Čím je uděláte menší, tím lepší. A nakonec se tam dávají ještě nudle, které polívku zahustí, takže je to vlastně hlavní jídlo.

Ale pořád nevím, proč jí říkáte fotbalová.
Když byl můj manžel malý, tak jí tak s bráchou říkali, protože jim ty knedlíčky připomínaly fotbalové míče. V Bulharsku se tahle čorba podává při slavnostních příležitostech, třeba na Vánoce, nebo když má někdo narozeniny. Ale u nás doma ji teď jíme každý týden, protože děti ji milují.

Máte pocit, že jste bulharskou kuchyni zvládla?
Tak to se musíte zeptat spíš mého muže nebo jeho rodičů. Ale je pár věcí, které už umím. Například právě tu polívku. Nebo musaku. To i tchán s manželem říkají, že jsem poloviční Bulharka.

A je něco, co vám prostě nejde?
Třeba bulharské mazance, které jsem ochutnala od manželovy babičky, ty myslím nikdy nemůžu upéct takové jako ona. U sladkého je to totiž těžké. Za prvé, nemůžu tam dát čubricu! A za druhé, ty suroviny jsou prostě jiné. Ani banici (tradiční bulharský koláč z Kori těsta, pozn. red.) nebudu mít nikdy jako babička. Ale už jsem se aspoň naučila, jak to udělat, aby byla nadýchaná.

Prozradíte tu fintu?
Především nesmíte vymazávat formu, ve které ji pečete. Protože vy vlastně chcete, aby se to přilepilo. Pak si dáte na stůl čtyři hrnečky, upečenou banici otočíte dnem nahoru a těmi hrnečky ji po stranách podepřete. Ona začne jakoby padat dolů, ale drží to. A jak je celá z listového těsta, tak se krásně nafoukne.

Nikdy vám nevypadla?
Možná kousek se pohnul, tak jsem to líp podložila. Ale že by mi úplně vypadla, to ne.

Těsto na ni si děláte podle bulharské receptury?
To jsem ještě nikdy nezkoušela. Kupuju si bulharské Kori nebo řecké Filo, které je u nás k sehnání. Manžel vzpomíná, jak jeho babička roztahovala těsto přes celý stůl nebo dokonce přes postel, aby bylo úplně tenoučké. Když je správně udělané, tak se netrhá. No, je to výzva.

Lucie Arichteva píše Pěkně vypečený blog o tom, jak peče pro svého muzikanta.

Lucie Arichteva píše Pěkně vypečený blog o tom, jak peče pro svého muzikanta.

Na blogu i v kuchařce se docela často zmiňujete o manželovi jako o svém muzikantovi. Je rád, nebo by byl radši víc v pozadí?
On je rád. Úplně od začátku sleduje všechny mé články na blogu. Dřív jsem mu je dávala přečíst dopředu, ale teď je vidí až ve chvíli, kdy vyjdou. A někdy si mě dobírá, že jsem o něm dlouho nic nenapsala.

Je na vás pyšný?
Velmi. Ale já myslím, že to je vzájemné. Já ho podporuju na cestě, kterou se vydal, a on mi to zase vrací. Snažím se ale být pořád nohama na zemi. Určitě třeba nebudu vyrážet na žádné Vypečené turné. Jsem hrozný introvert. Vždycky říkám, že nejsem ta otrkaná pražská holka, ale tak trochu vesnická. Sice pocházím z Havířova, teď už ale bydlím na vesnici, kde jsem moc spokojená. Jsem tam, kde mám být.

Vy pro svého muzikanta pečete. A on pro vás vaří?
Nevzpomínám si, kdy mi naposled sám něco uvařil. On třeba dovede připravit polévku, když mu přesně napíšu, co a jak, ale nějak zvlášť ho to nebaví. Někdy mi ale dost pomůže. Třeba když jsem dělala baklavu. Okoukal totiž doma, jak se má správně krájet. Není to vůbec snadné. Tehdy jsem ji dělala poprvé a tak se povedla, že jsem ji hned dávala na blog, s čímž jsem rozhodně nepočítala.

Foodblogerka Lucie Arichteva

Máte dva syny, sedmiletého a tříletého. Oni také pomáhají?
Ten mladší je spíš jen zvědavý, co bude zase dobrého. Ale ten starší už pomáhá. On na to sladké zas tak moc není. A je trochu po mně – nerad ochutnává nové věci. Zato mladší, ten je úplně jiný. Jí všechno a nebojí se zkoušet neznámé chutě. A hrozně si jídlo užívá.

Nejsou malé děti v kuchyni spíš komplikace?
Vůbec ne. Ale samozřejmě je to jiné, než kdybych prostě ráno vstala a naplánovala si práci. Zvlášť teď, když je brzo tma. Prostě tomu musím svůj režim přizpůsobit. Přes den třeba fotíme, a pozdě večer, když je na to klid. píšu nebo vybíráme a upravujeme fotky.

Vy jste hodně plánovací?
To jsem! Musím mít všechno předem nalinkované. A když to pak není, tak mi to rozhodí celý harmonogram. Mám ráda, když vím, co se bude dít v příštích třech dnech. A snažím se, aby to tak opravdu bylo.

Jste trpělivá?
Asi v určitých věcech jsem. Ale zase na druhou stranu chci mít všechno rychle hotovo, tak se někdy musím trochu držet.

Lucie Arichteva, autorka Pěkně vypečeného logu a pěkně vypečené kuchařky.
Autorka Pěkně vypečeného blogu a Pěkně vypečené kuchařky Lucie Arichteva.

Jak často vlastně pečete?
Když jsem s blogem začínala, tak jsem pekla třeba třikrát čtyřikrát za týden. Byla jsem hrozně pomalá, taky ne vše se dařilo. A pak jsem něco vybrala na blog. Dávala jsem na tam příspěvek dvakrát týdně, teď už jen jednou. V lednu jsem si dala třítýdenní pauzu, abych si od pečení a blogu trochu odpočinula. A začaly mi chodit zprávy, proč v neděli nebyl nový recept? To mě potěšilo. Ani jsem netušila, že to někdo tak sleduje.

Kuchařka byla logickým pokračováním blogu?
Nebyl to můj nápad. Dostala jsem nabídku hned pár měsíců poté, co jsem začala blogovat. Pro mě to byl strašný šok. Nic takového jsem neplánovala, ani jsem neměla materiál. Ale pak mi to vrtalo v hlavě, tak jsem pomalu sbírala recepty a vymyslela jsem si, že by ta kniha mohla představovat rok blogera. No a pak jsme se do toho pustili a během devíti měsíců byla na světě.

Je to vaše třetí dítě?
Já tohle označení nemám moc ráda. Ale trochu ano. Je vymazlená. Nejvíc mě těší ohlasy lidí. Třeba na křtu mi jeden pán říkal, jak je vidět, že to dělám s láskou. Taková slova jsou pro mě hnací motor.

Bude další? Třeba bulharská?
Jé, bulharská! To by bylo krásné. Ale budu ještě muset nasbírat recepty. Samozřejmě už nějaké kuchařky mám, ale protože neumím moc bulharsky, musím vždycky poprosit někoho z rodiny, aby mi pomohl s překladem. Maminka mého muzikanta mi taky radí, jaké suroviny použít, co čím nahradit, a podobně.

Foodblogerka Lucie Arichteva

Foodblogerka Lucie Arichteva

Ráda pečete sladké, ale není to na vás vůbec vidět. Vy své výtvory nejíte?
Děkuju. Asi to mám v genech. Zatím jsem neměla problémy s váhou. Ale až to přijde, tak začnu běhat. Nebo prostě budu vypadat, jako že jím buchty.

Máte blog, kuchařku. Co bude dál?
Jeden čas jsem přemýšlela, že bych se vrátila do školy. Jenže pak přišlo druhé dítě, tak jsem to nechtěla dělat na sílu. Nakonec, dneska můžete studovat i v padesáti. Určitě budu pokračovat s blogem a mám i další plány, které se týkají nejen pečení. Jen je ještě nechci tak docela prozrazovat. Ale u pečení a blogování určitě zůstanu.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Sedm překvapivých známek inteligence: chaos, vulgarity a černý humor

Jadrný slovník, nezvyklý smysl pro humor nebo nepořádek na psacím stole – návyky, které by si jen málokdo spojil se zvýšenou inteligencí. Přesto vědci...  celý článek

Proměna maminky nevěsty či ženicha
Svatební proměna: Kostýmek i pouzdrové šaty pro matku nevěsty Martinu

Svatební sezona se pomalu rozjíždí a s ní kromě radosti přichází i zásadní problém. Jaké oblečení zvolit, abyste svatebčanům nezpůsobili ostudu? Pečlivý výběr...  celý článek

Kris Jennerová a její dcera Kim Kardashianová
Kardashianové možná porodí třetí dítě vlastní jednašedesátiletá matka

Profesionální celebrita Kim Kardashianová (36) stále řeší problém s třetím dítětem. Ráda by s manželem měla ještě dalšího potomka, ale její zdravotní stav jí...  celý článek

V teplých měsících je pravidelná péče o nohy zcela zásadní.
Pěkné nohy na léto? Cesta k nim je jednodušší, než byste čekali

Pokud jste si zrovna uvědomili, že doba sandálů a sandálků se blíží, ale vaše nohy na to ještě nejsou tak docela připravené, nejste v tom sami. Naštěstí se to...  celý článek

ilustrační snímek
Virtuální sex změní i ten reálný, upozorňují odborníci

Virtuální realita nabízí zcela nový rozměr pornografie. Zákazníci se z role pozorovatele dostávají do role aktivního účastníka sexuálních hrátek podle svých...  celý článek

Další z rubriky

Móda na cenách Anděl 2017
Móda z Andělů: Skvělý Mareš, Klus a Bouček to nevychytali

Letošní ročník hudebních cen Anděl 2017 se nesl v uvolněnější atmosféře. Udílení ocenění se přesunulo z Divadla Karlín do komornějšího Lucerna Music Baru....  celý článek

Móda na Billboard Music Awards 2017
Móda z hudebních cen: Výstřihy, rozparky a přiznané prádlo

Některé dámy pojaly udílení cen Billboard Music Awards jako velkou společenskou událost, jiné vypadaly, jako by si právě odběhly od plotny nebo z ložnice....  celý článek

Kateřina na skupinové terapii čte svou úvahu nad tím, jak se cítila oběť její...
Katka začala krást kvůli drogám. Přišla o mnoho let života i o své děti

Seriál Holky pod zámkem přináší střípky ze života českých vězeňkyň. Velká část z nich se za mříže dostala s přičiněním drog. To platí i pro šestadvacetiletou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.