Délku přežití člověka snižují například extrémní teploty.

Délku přežití člověka snižují například extrémní teploty. | foto: Profimedia.cz

Extrém: co všechno přežije člověk?

  • 85
Víte, jak dlouho vydrží člověk bez vody, přísunu jídla nebo bez možnosti vyspat se? Čtěte, v jakých extrémech je schopno přežít lidské tělo.

Jak dlouho přežije člověk bez spánku
Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoznačná. Co se týká vědecky potvrzených experimentů, drží rekord sedmnáctiletý středoškolský student Randy Gardner, který v roce 1965 vydržel nespat 264 hodin (přibližně jedenáct dní). Průměrní respondenti sledovaní ve vědeckých experimentech však vydrží bez spánku osm až deset dnů. Jde přitom o osoby, které nemají žádné závažné tělesné, neurologické či psychické problémy.

Při spánkové deprivaci však všichni sledovaní respondenti vykazovali vzrůstající problémy s koncentrací, motivací, vnímáním a dalšími mentálními procesy. Ty se postupem času stupňovaly, uvádí J. Christian Gillin, profesor psychiatrie na Kalifornské univerzitě v San Diegu, který se zabývá výzkumy spánku a poruch nálady. Nicméně po jedné až dvou nocích normálního spánku se všichni sledovaní respondenti vrátili na původní úroveň mentálních schopností.

Problém je však v tom, jak definovat stav, kdy je člověk vzhůru. S postupující spánkovou deprivací totiž dochází u člověka ke změnám vědomí, mikrospánku, spánkovým návalům a ztrátě motorických funkcí. Je tedy otázka, zda je člověk vzhůru, pokud má otevřené oči, nebo dokud je schopný vnímat.

Při experimentech s krysami vedla umělá spánková deprivace nejpozději po dvou týdnech k nevyhnutelné smrti.

Jak dlouho přežije člověk bez vody
Magazín Scientific American uvádí, že na tuto otázku je nemožné dát jednoznačnou odpověď, protože délku přežití člověka ovlivňuje mnoho faktorů. V extrémních případech je smrt velmi rychlá. Například dítě v rozpáleném autě nebo tvrdě trénující sportovec se může rychle dehydrovat, přehřát a zemřít už za několik hodin. Dospělý člověk ve standardních podmínkách může naopak přežít týden i víc s žádným nebo velmi omezeným přísunem tekutin.

Pro život člověka je nezbytné, aby příjem a výdej tekutin byl v rovnováze. Tekutiny dostáváme z jídla a pití, ztrácíme je naopak pocením, močí a v malém množství i stolicí. Kromě toho také vodu vydechujeme, takže ke ztrátě tekutin dochází i pouhým dýcháním.

Pokud člověk například sportuje při vysokých teplotách, teplota těla se zvyšuje. Začíná se potit, což je pouhá obrana těla před přehřátím. Vypařování potu ochlazuje povrch kůže a tak i celé tělo. V extrémních podmínkách může dospělý člověk ztratit mezi jedním a půldruhým litrem tekutin za hodinu. Pokud není ztráta tekutin nahrazena, dochází k poklesu objemu tělesných tekutin a mezi jinými i k nebezpečnému poklesu krevního objemu. Jestliže se tělo dostane do tohoto stadia, ustává pocení a tělesná teplota prudce stoupá, zatímco krevní tlak kvůli nízkému objemu krve klesá. Poté následuje rychlá smrt. Ta je ještě mnohem rychlejší u dětí, kde se přehřátí a dehydratace dostavuje velmi rychle a má drastičtější následky.

Jak dlouho přežije člověk bez jídla
Nejdéle přežil bez jídla jistý Charles Robert Ncnabb, který hladověl ve vězení 123 dní. Pil pouze vodu a občas si dal šálek kávy.

Vědci však uvádějí, že člověk vydrží bez jídla přibližně šedesát dní, ale záleží velmi na tom, v jaké tělesné kondici byl před hladověním, kolik tělesného tuku má a jaký je jeho metabolismus. Obecně se uvádí, že žádný člověk nemůže přežít ztrátu víc než čtyřiceti procent své tělesné hmoty.

Půst však začíná být pro člověka nebezpečný už po třech až pěti dnech, kdy tělo spotřebuje zásoby sacharidů ve formě glykogenu. Poté se metabolismus přeorientuje na tuky, jakožto primární zdroje energie. Zdrojem energie přestává být glykogen, jsou jím ketony, které vznikají při spalování tuků.

Člověk začíná vydechovat aceton, který v organismu vzniká při nadměrném spalování tuků. Jakmile objem ketonů v těle stoupne, nastane ketoacidóza a ketokóma, které mohou být příčinou smrti.

Na začátku hladovění je člověk podrážděný, pak upadá do letargie a tělesně slábne. Je zmatený, cítí se vyčerpaný a horší se mu úsudek. Imunitní systém slábne, člověk je náchylnější k nemocem, většinou se přidává i průjem. Nastávají halucinace, svalové křeče a srdeční tep začíná být nepravidelný. Jde o signály blížícího se selhání životně důležitých orgánů.