Každý člověk může být při nepříznivých okolnostech postižen epileptickými záchvaty. Ilustrační foto.

Každý člověk může být při nepříznivých okolnostech postižen epileptickými záchvaty. Ilustrační foto.

Epilepsie: nebezpečný strašák dětí i seniorů

  • 12
Skoro každý ví, jak vypadá její nejznámější projev: vůlí neovladatelný záchvat křečí doprovázený bezvědomím, který jedince skolí neočekávaně. Řeč je o epilepsii. Nástup epileptického záchvatu je tak prudký, že lidi v okolí, kteří se s něčím takovým setkali poprvé, zcela zaskočí.

Epilepsie postihuje asi jedno procento populace a dostat ji může kdokoliv.

V současné době známe kolem čtyřiceti druhů epilepsie

● Některé jsou zcela neškodné a projevují se pouze v určitém věkovém období, například v předškolním a raném školním věku, záchvaty se záškuby koutku úst, zhoršenou řečí, které jsou vázané na noc, na spánek.

● Jiné epilepsie začínají už v kojeneckém nebo batolecím věku a vedou k těžkému poškození mozku včetně mentální retardace. Záchvaty u takových epilepsií jsou různé: od poklesků hlavy, po poruchu vědomí s automatickým chováním, záchvaty s poruchou vědomí, pády i křečemi.

● Jindy se epileptickými záchvaty projeví jiné onemocnění mozku, cévní anomálie, nádor či zánět.

● Existují epilepsie, které jsou způsobeny vrozenou zvýšenou dráždivostí mozku.

"Epilepsie je označení pro různá onemocnění, která se projevují záchvatovými stavy – epileptickými záchvaty. Je způsobena poruchou funkce určitých oblastí mozku, které jsou dráždivější nebo špatně zapojené," vysvětluje neuroložka Jana Zárubová, předsedkyně občanského sdružení Epistop a zároveň lékařka Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Krči.

Co se týká věku, kritické bývá dětství a dospívání a pak období po pětašedesátém roce. V těchto dvou obdobích se záchvaty objevují nejčastěji. Nemoc může trápit člověka celý život, ale klidně se i objeví jen jednou či párkrát a odezní. V podstatě každý jedinec může být při nepříznivých okolnostech postižen jedním či několika epileptickými záchvaty.

Proč se u někoho nemoc projeví a u jiného ne? U menší části jedinců hraje nepochybně roli dědičnost. Většinou se ale jedná o následky postižení mozku třeba zánětem, nezřídka i o následky porodního a poporodního postižení, obvykle vinou nedokrevnosti či lehkého pohmoždění mozkové tkáně, ale mohou ji vyvolat i takové věci, jako jsou zátěžové situace,
hladovění, málo tekutin, nevyspání, konzumace alkoholu a drog či mozková hypoxie.

Ale i ostré světlo třeba na diskotékách nebo rychlé světelné záblesky v některých dětských kreslených filmech nebo v počítačových hrách. A v neposlední řadě také alkohol. Záchvaty mohou mít různou podobu. Dělí se na generalizované, kdy epileptický výboj postihuje celý mozek, a na parciální, kdy postihuje jen část mozku.

Generalizované záchvaty jsou právě ty, jež jsou popsány v úvodu článku: bezvědomí, náhlé propnutí trupu a všech končetin, zmodrání ve tváři, křeče.

Co vyvolává záchvat

Možné příčiny epileptického záchvatu:

● alkohol nebo jeho odnětí u alkoholika
● nedostatek spánku nebo jeho nepravidelnost (noční směny)
● blikající světla – diskotéka, PC hry
● požití omamných látek
● někdy může záchvat vyvolat i náhlé vysazení léků
● stres, nadměrná únava, vysoká teplota, určité léky, fyzická zátěž
● hormonální změny – menstruace

Po odeznění pacient zrychleně dýchá, může mít pěnu kolem úst, je zmatený. Parciální záchvaty mohou mít nejrůznější podobu.

"Můžou to být projevy pohybové, pocitové či psychické. Typické příklady jsou záškuby obličejového svalstva nebo ruky, eventuálně s šířením na další části těla, brnění v některé končetině nebo jiné části těla, pseudohalucinace sluchové, zrakové či čichové, pocit tlaku v podbřišku nebo pocity již prožitého či viděného. Trvají většinou sekundy až desítky sekund. V závislosti od rozsahu postižení mozku epileptickým výbojem může být vědomí pacientů zachovalé," vysvětluje Michal Bajaček z Epileptického centra Nemocnice Na Františku.

Sedmdesát procent pacientů s epilepsií má to štěstí, že lze jejich onemocnění zvládnout užíváním léků a dodržováním určité životosprávy. Třicet procent pacientů má ale záchvaty i přes léčbu antiepileptiky.

"Přibližně pět procent z nich je vhodnými kandidáty pro neurochirurgické řešení, odstranění té části mozku, která záchvaty spouští," říká lékařka Zárubová. Léčba se zpravidla soustřeďuje do specializovaných center při vybraných nemocnicích.

"Přes nesporné úspěchy v diagnostice a léčbě je epilepsie častokrát spojena se stigmatizací, nezřídka vede ke ztrátě zaměstnání nebo ke zhoršeným podmínkám při jeho hledání. Cílem léčby je zlepšení kvality života – nejenom ovlivnění záchvatů, ale i případných psychických obtíží a sociálního dopadu onemocnění," doplňuje Bajaček.