Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jedny džíny za 5 000, jiné za 500 korun. Můžou za to platy i počet stehů

  10:00aktualizováno  10:00
Málokterý kousek oblečení má tak kultovní status jako klasické modré džíny. Jejich milovníci jsou ochotní jim věnovat speciální péči, místo skříně je skladovat v mrazáku a za extra kvalitní pár utratit nemalé částky. Opravdu cenovka vypovídá o tom, kolik práce za nimi je a jak dlouho nám džíny vydrží?
Nejsou džíny jako džíny; i když na první pohled vypadají stejně.

Nejsou džíny jako džíny; i když na první pohled vypadají stejně. | foto: Profimedia.cz

Po tom, proč džíny, které na první pohled vypadají téměř identicky, můžou mít diametrálně jinou cenu, pátrala redaktorka amerického magazínu Refinery29. Na to, jak výroba denimových kalhot vypadá právě v jejich továrnách či manufakturách, se ptala designérů ze sedmi různých firem.

Zjistila mimo jiné, že cenu obvykle ovlivňuje pět faktorů:

  • Materiál – je rozdíl, pokud jde o čistou bavlnu, nebo směs se syntetickými vlákny.
  • Země a místo původu. A samozřejmě to, zda mají dělníci férové podmínky a plat.
  • Zpracování denimu. Správné džíny by měly být dopředu seprané a „obnošené“, aby lépe seděly.
  • Kvalita konstrukce. K ní přispívá počet stehů, kvalita nýtků, zipů a knoflíků.
  • Ochrana životního prostředí. Například stroje, které ho šetří, nebo použití recyklovaných materiálů.

Při bližším zkoumání můžete někdy zjistit, že číslo na cenovce neodpovídá kvalitě materiálu ani jeho zpracování, každá cenová kategorie má ovšem svá specifika. Například džíny, které stojí v přepočtu kolem pěti tisíc korun, by měly být ušité z ručně barvené bavlny vysoké kvality v evropské, či americké továrně, která využívá ekologické technologie. Patrně budou ručně zpracované a několikrát prané. Důraz se klade na detaily, třeba cedulku vyrobenou ze zbytků kůže z italské továrny na boty.

O polovinu levnější džíny (kolem dvou až dvou a půl tisíc korun) už budou nejspíš vyrobené v Mexiku nebo v Turecku. Mají vysoký počet stehů a relativně kvalitní knoflíky či nýtky, ale jejich cestě do obchodu nepředcházel tak komplexní proces jako v případě těch o třídu dražších. Pravděpodobně jsou jen lehce seprané a poměrně tuhé, protože je ve výrobně „neprošlápli“.

Kalhoty, které pořídíte za 1 000 až 1 500 korun, se vyrábějí po tisících v továrně na jihu Evropy, nebo na severu Afriky, kde panují obstojné platové i pracovní podmínky. Mají méně stehů, jsou seprané, ale jen lehce. Jsou vyrobeny z bavlny střední kvality, nebo ze směsi se syntetickým materiálem.

Zajímavý je rozdíl mezi nejlevnějšími kousky. Například džíny, za které zaplatíme kolem šesti set korun, se podle zjištění americké redaktorky nejčastěji vyrábějí v čínských továrnách. Ty sice prosluly nízkými platy a nezdravým pracovním prostředím, ale v posledních letech se situace pomalu zlepšuje, finanční ohodnocení se zvyšuje a kontroly bezpečnosti jsou častější. Zázraky nečekejte, kalhoty budou z méně kvalitní bavlny a s málo stehy.

Džíny, které pořídíme za pět stovek i méně, jsou sice lákavé, ale tak levné jsou skutečně jen díky nízkým nákladům. To znamená, že jsou z tenkého denimu nízké kvality, který se snadno vytahá či potrhá, a pohromadě je drží velmi nízký počet stehů. Kovové prvky mohou být toxické. Takové oblečení se vyrábí v továrnách v Bangladéši a v dalších asijských zemích, kde neexistují bezpečnostní kontroly a platy jsou běžně pod životním minimem.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.