Děti se na prázdniny těší. Je to magické slovo symbolizující léto, pohodu, volný režim a žádné úkoly. I učitelé se těší. Přichází doba zaslouženého odpočinku. Kdo se netěší, jsou rodiče. V běžném zaměstnání se totiž délka dovolené jaksi nekryje s délkou letního volna. A tak vyvstává otázka, kam s nimi – se školáky.
Nabídek je spousta, samozřejmě. Ale když poplatíte šest týdnů táborů, soustředění, příměstských táborů či celodenních sportovních kurzů, své dva vymodlené týdny můžete s potomky strávit tak maximálně doma nebo na chatě. Na dovolenou u Macháče, natož moře, vám nejspíš nezbude.
Ještě těžší to mají rodiče samoživitelé. O tom něco ví rozvedená Markéta Nováčková, matka dvou školáků, která obrací každou korunu.
„Na prázdniny šetřím prakticky celý rok. Moře bohužel nepadá v úvahu, tak chci dětem dopřát alespoň týdenní tábor. Zbytek volna pak tráví na naší chatě s prarodiči nebo na chalupách u kamarádů. Spolu jedeme maximálně na týden pod stan, kde si vaříme. Jejich tatínek bohužel v tomto směru nefunguje vůbec,“ popisuje svou nelehkou situaci.
Čtěte v magazínu Rodina DNES Názory dalších odborníků na letní prázdniny a o jejich historii si přečtete v magazínu Rodina DNES, který vychází v pátek 19. června jako příloha deníku Mladá Fronta DNES.  |
Nikdo si nepřeje, aby jeho dítě trávilo dva měsíce s tabletem v rohu rodičovské kanceláře, doma u počítače nebo poflakováním s kamarády po městě. Ale ne každý má na „hlídání.“
Více prázdnin během roku, kratší v létě
Ředitel Durandské akademie v Londýně sir Greg Martin považuje dlouhé letní prázdniny za přežitek. A nutno podotknout, že v Británii jsou o dva týdny kratší než u nás.
„Proč bychom nemohli školní rozvrh upravit, aby odpovídal realitě našich dnů, a zřídit celoroční výuku, kde by si mohly rodiny rezervovat volno podle svých potřeb?“ zabývá se touto otázkou ve své úvaze otištěné v deníku The Daily Telegraph a nemyslí přitom jen na rodiny, ale i na kantory.
„Vím z vlastní zkušenosti, jak může být povolání učitele stresující. Nebylo by vlastně efektivnější mít více semestrů s pravidelnými čtrnáctidenními prázdninami, aby si mohli učitelé vydechnout i v průběhu roku? A naopak děti by měly prospěch ze souvislého celoročního studia, kdy by především u sociálně slabších nedocházelo k tak dlouhému výpadku ve čtení a psaní. Možná to je radikální, ale z mého pohledu velmi logické.“
Myšlence prodloužení jednotlivých prázdnin v průběhu roku na úkor délky letních by se nebránila ani dětská psycholožka Alena Vávrová. Pro magazín Rodina DNES to vysvětluje takto: „Z praxe vidím, že dva měsíce jsou moc, zvlášť pro děti, které se na školu hůř adaptují. I pro kolektiv je to z hlediska kontinuity vztahů velký zlom. Stejně tak se narušuje proces učení, děti se pak musí déle nastartovávat a látku opakovat. Nemluvě o stresu pro rodiče, kteří se pro ně snaží zařídit program nebo tábory, o které potomci třeba ani nestojí. Kolikrát tráví volno něčím, co vůbec dělat nechtějí.“
Naopak profesorka Eliška Walterová z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK názor na krácení letních prázdnin nesdílí.
„Vzhledem k dnešnímu životnímu stylu rodin je tento čas využíván k aktivitám, které děti nestihnou během školního roku. Letní tábory jsou spojené nejen se zájmovými, ale i se vzdělávacími programy, navíc v jiné sociální skupině, než je školní třída či komunita dětí z okolí bydliště,“ podotýká.
Jak dlouhé by podle vás měly být letní prázdniny?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 21. června 2015. Anketa je uzavřena.
