Zlost, vztek, agrese a další negativní pocity dřímají v každém z nás, a pokud je nám ublíženo, chceme to dát najevo. Ti, co nám způsobili křivdu, přeci musí pocítit náš hněv. Jenže opravdu nám ta druhá osoba stojí za to, abychom si vztekem způsobili zdravotní problémy?
Gándhí jednou řekl: „Odpuštění je výsadou silných”. I když je často zapotřebí hodně síly a odvahy někomu odpustit bolest, kterou nám způsobil, pokud to dokážete, prospějete především sami sobě.
„Pokud člověk dlouhodobě zažívá vztek a zlost, stejně tak když jde o dlouhodobější patologické zbrzdění hněvu a agrese, tak jeho tělo na to reaguje jako na ´chronický stres´. Ten může vést i k dalším tělesným obtížím, které se obvykle projevují i u jiných faktorů, které k chronickému stresu také vedou (např. velká pracovní zátěž, rodinné problémy),“ vysvětluje lékařka Irena Zvánovcová.
A dále dodává, že na chronický stres člověk reaguje často přejídáním nebo ztrátou chuti k jídlu, zvýšenou konzumací alkoholu, jiných drog či zneužíváním léků. Dále se chronický stres může projevovat nadýmáním, zapáchajícím potem, problémy s menstruací, bolestmi a skřípáním zubů, které vede až k bolestivé čelisti.
Podle doktorky Zvánovcové také dlouhodobý chronický stres zvyšuje riziko například vysokého krevního tlaku, žaludečních vředů, astmatu, poruch štítné žlázy, cukrovky, deprese, ale způsobuje i další potíže.
1. Hněv ubližuje vašemu srdci
Hromadění zlostných emocí si může vybrat svou daň na fyzickém zdraví a může zvyšovat riziko srdečních onemocnění, zvláště u starších mužů.
„Když zadržuje hněv člověk, který má vysokou pohotovost k agresi, tak je to pro jeho tělo stres, v této konstelaci může dlouhodobá zábrana agrese vést ke koronární srdeční nemoci či k chorobě krevního oběhu,“ řekla doktorka Zvánovcová, která dodala, že je-li stres, tedy hněv a vztek, dlouhodobý a intenzivní, může dojít k trvalému potlačení fungování imunitního systému, což je dál rizikový faktor například pro rozvoj deprese.
Doktorka Zvánovcová dále vysvětlila, že jsou lidé, kteří prožívají hněv, vztek a zlost především tělesně. Pokud se přitom objeví onemocnění, tak můžeme mluvit o psychosomatických průvodních jevech hněvu a vzteku. Onemocnění však nelze odvozovat jen ze samotného hněvu či vzteku, neboť onemocnění mívají mnoho možných příčin.
„Vztek, zlost a rozčilování vede k vyplavení řady hormonů, zejména z nadledvin. Kardiovaskulární systém je připraven na zátěžovou situaci. Organismus je připraven k boji. V těle se v tu chvíli zvyšuje srdeční frekvence, krevní tlak, zvyšuje se prokrvení svalů, snižuje prokrvení orgánů, mobilizují se energetické rezervy, mění se krevní srážlivost. Srdce přečerpává více krve. Zároveň je pozastaveno fungování imunitního systému,“ vysvětlila doktorka Zvánovcová.
2. I krátký vztek může způsobit zdravotní komplikace
Dlouhodobý vztek může být pro celkové duševní i tělesné zdraví opravdu nebezpečné, ale stejně tak nám může ublížit jednorázový výbuch vzteku.
Vědecké důkazy podle serveru huffingtonpost.com pro tento jev přinesli výzkumníci z Harvard School of Public Health. Ti zjistili, že sledovaní dobrovolníci měli celé dvě hodiny po výbuchu vzteku pětkrát vyšší riziko srdečního infarktu a třikrát vyšší riziko mrtvice.
3. Zlost způsobuje duševní problémy
Stresové situace mají na naše duševní zdraví významný vliv a negativní myšlenky plné vzteku a hněvu mohou ovlivnit naše duševní zdraví. Podle americké psycholožky Laury L. Hayesové vztek zhoršuje úzkost a stres a tyto nepřátelské emoce mohou vést k něčemu nebezpečnějšímu.
“Vztek nám připravuje půdu k boji. Pomáhal našim předkům přežít, ale v dnešním komplexním technologickém světě je to často více překážka než pomoc,“ řekla Hayesová, která dodala, že čím více jsme rozhněvaní, tím méně nám to jasně myslí a tím méně jsme schopni vyjednávat, snažit se o nový pohled nebo efektivně zvládat provokaci.
4. Zlepší se vám spánek
Podle doktorky Zvánovcové je odpuštění velmi mocné. „Když totiž člověk během dne zažívá hněv, vztek, tak se mu obvykle honí hlavou negativní myšlenky, v těle se spouští reakce přípravy na boj, což vede také například k celkovému svalovému napětí, bolestem hlavy či zad a to vše brání klidnému spánku.“
„Odpuštění má zásadní roli ve vztahu k sobě samému a k druhým lidem. Je to odpuštění sobě i druhým. Odpuštěním se přestáváme zlobit na sebe či na někoho konkrétního, na lidi či svět. Otevíráme se tak svému životu a větší radosti, klidu a harmonii v životě, což samozřejmě pozitivně ovlivní celý náš život včetně spánku,“ objasnila lékařka Zvánovcová.
5. Vztek by mohl mít vliv na vznik cukrovky druhého typu
Zatím sice neexistuje přímá spojitost mezi temperamentem a následným rizikem cukrovky, ale podle dat publikovaných v National Institutes of Health by vztek mohl nepřímo vést k cukrovce kvůli riskantnímu zdravotnímu chování lidí, kteří se často vztekají a rozčilují.
V jedné studii měli „vzteklouni“ o 34 procent zvýšené riziko rozvinutí této nemoci v porovnání s dobrovolníky s klidnější náturou. Odborníci si to vysvětlují tím, že lidé s chronickým vztekem častěji kouří a mají vyšší příjem kalorií - dva rizikové faktory, které by mohly vést ke vzniku cukrovky druhého typu.
Rady lékařky, jak ovládat vztek a agresi
Pro každého člověka je zásadní, aby našel cestu, jak ve svém životě průběžně vyjadřovat svůj hněv a vztek konstruktivně a produktivně. Základním předpokladem je to, aby člověk uměl svůj hněv a vztek rozpoznat, aby si ho přiznal a zároveň aby znal situace a podněty, které vztek u něj spouští. Těmto spouštěčům se pak může vyhnout, pokud to jde, nebo se na ně připravit.
Pro každého člověka je důležité umět dávat najevo konstruktivně a srozumitelně svoji nespokojenost, naštvanost, umět dávat druhým hranice, tzn. říci druhému, že zašel daleko, říci „ne“ . Tím člověk podporuje svoji sebeúctu, svoji hodnotu, respektuje se, a teprve pak to může očekávat od druhých, tedy že ho berou vážně, respektují, respektují jeho hranice. Zároveň je třeba, aby člověk vnímal svoje frustrace, pocity nenaplnění, prázdnoty a hledal, co za nimi stojí. Touto cestou minimalizuje svůj hněv, naštvanost a preventivně předchází jejich stupňování do vzteku, zlosti a agrese.
„V první chvíli pomáhá, když se člověk zhluboka nadechne, vydechne, počítá do deseti, soustředí se na něco jiného (na pohyb, nějakou práci), opustí danou vyhrocenou situaci, odejde z místnosti,“ radí lékařka Zvánovcová jejíž základní pravidlo zní: „Nedělej nic, k čemu tě nabádá vztek.“
Stres zvládneme lépe, když si dobře organizujeme čas, máme v životě určitou pravidelnost a strukturu dne, když o sebe a své tělo dobře pečujeme, když máme dobrý vztah k sobě a dobře se sebou zacházíme (správná životospráva, kvalitní a vyvážená strava, dostatečný pohyb, masáže, dostatečný a pravidelný spánek, zájmy, koníčky, naplňující vztahy a práce).
Jelikož všichni zažíváme stres, tak je dobré, aby každý měl pro sebe v záloze nějaké relaxační techniky, dechové techniky, dopřál si chvíle samoty, klidu či relaxační hudbu.
