Dovolená? Aspoň dva týdny

Kdo uškudlí v létě pouhý týden, či dokonce jen pár dní dovolené, snad by si ji radši ani neměl brát. Tělo ani duše si za tak krátký čas nestačí odpočinout, spíše naopak. Týdenní dovolená, to bylo maximum, na které se dvaatřicetileté Daniele podařilo uvolnit z práce.

A to několik let po sobě. Nevybrané týdny dovolené se však nestřádaly pouze na její výplatní pásce, ale čím dál bolestivěji je vnímal i její organismus.

"Prostě jsem se složila. Loni v létě, když jsem zase plánovala hektický přesun s přítelem a dcerou na týden k moři, jsem uprostřed balení kufrů ještě dodělávala poslední pracovní úkol a nakonec jsem zkolabovala," líčí žena z Olomouce, kde pracuje u firmy zabývající se distribucí léků.

Od té doby se jí podařilo dát do pořádku a kvůli svému zaměstnavateli nechce zveřejnit příjmení. Šéf totiž dodneška žije v domnění, že byla týden u moře, ačkoli ona pár dní strávila na kapačkách v nemocnici a pak ještě polehávala doma.

"Dovolená má trvat minimálně dva týdny, protože část prvého ukrojí eventuální cesta někam a zcela rozhodně adaptace na jiný režim a volno, totéž platí o skončení," říká pražský praktik Ivo Mráz. 

Jinými slovy: dva týdny by měla trvat jenom dovolená, cestování na vytoužené místo se ještě do volna a odpočinku nepočítá. Ještě lepší je proto vybrat si najednou rovnou tři týdny.

Kontakt s prací
Má člověk odjíždějící na dovolenou nechávat v práci telefonický kontakt pro případ, že "by se něco dělo"?

Psychologové říkají, že ne, protože pak si člověk nemůže doopravdy odpočinout a hrozí, že mu zavolají i kvůli věci, kterou mohl klidně vyřešit někdo jiný.

Neplatí to však stoprocentně. "Někteří lidé mají bez zpráv ze zaměstnání tendenci se nervovat, co se přihodilo, hlavně pokud se vnímají jako obtížně postradatelní," říká psycholog Jan Gruber.

Takový člověk má sice problém, protože takový postoj není v pořádku, ale tím, že odjede bez služebního mobilu, ho stejně nevyřeší. Navíc některé firmy vyžadují, aby bylo možno zaměstnanci o dovolené zavolat. 

Dovolená na kolech? Jen pro trénované
Ani volno samo o sobě nestačí. "Určitě nelze za dovolenou považovat zcela fyzicky odlišnou činnost, na kterou se během roku nedostane. Aktivita o dovolené rozhodně nenahradí absenci celoročního pohybu. Je dokonce vyloženě škodlivé se o něco takového pokoušet," varuje lékař Mráz před tím, aby někdo naplánoval, že zničehonic urazí stovky kilometrů na kole či zdolá několik třítisícovek.

Jiná chyba? Třeba přemíra alkoholu, kterou se ze sebe člověk snaží setřást pracovní napětí. A také snaha užít si dovolenou za každou cenu.

Zábava za každou cenu raději ne
Není totiž dobré pojímat dovolenou jako soutěž o co nejlepší výkon. "Když se třeba budeme cílevědomě a energicky snažit pořádně se pobavit a odpočinout si za každou cenu, jsme zase mimo - dovolená pak bude jen dalším pracovním úkolem," varuje pražský psycholog Jan Gruber.

Naplánovat a pak prožít dovolenou tak, aby měla smysl a odpočinula se při ní jak duše, tak dělo, je docela věda.

"Vyžaduje to umění sladit několik složek životního stylu a umět přecházet z jedné do druhé," vysvětluje psycholog Jan Gruber. Zdravé podle něho je, pokud se člověk v práci umí soustředit pouze na ni, a naopak na dovolené zcela vypustit pracovní úkoly.

Jak se naučit odpočívat? Kdo má pocit, že se bez něj v práci neobejdou, a trne, jakmile jeho volno trvá déle než dva dny, měl by se podle psychologa učit odpočívat postupně. Začít třeba právě tím, že si jaksepatří užije volný večer, později celý víkend a nakonec i dovolenou.

"Dovolená by měla vyvažovat činnosti, které děláte v práci, a měli bychom se při ní vyvarovat všech možných extrémů a cítit se při ní i po ní v pohodě," shrnuje psycholog Gruber. 

DOVOLENÁ A CHYBY

Psycholog Jan Gruber vysvětluje, jakému chování se v souvislosti s dovolenou raději vyhnout 

Vybírání dovolené po dnech v průběhu celého roku.
Pokud si člověk nevybere v celku alespoň 14 dní, moc si neodpočine. Příklad? Týden v Chorvatsku: dva dny zabere přeprava, dva dny aklimatizace a pak už pomalu nastává čas sbalit se na cestu domů.

Pojímání dovolené jako výkonového maratonu, snaha vidět co nejvíce.
Dovolená, během níž je třeba se náročně přesouvat, dodržovat nějaké časové limity a podobně, je náročná.

Nevybírání si celé dovolené, na kterou má člověk nárok.
Kdo tak činí, ochuzuje se o celou jednu dimenzi vlastního životního stylu.

• Dovolená jako úplně pasivní záležitost.
Pokud pracujete duševně, hodí se trochu fyzického pohybu, ke kterému v práci není příležitost.

Dovolená plná pohybu může stmelit rodinu, ale nehodí se pro lidi bez dobré fyzické kondice.