Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jen 7 % dospívajících homosexuálů se svěří rodičům, odhadují odborníci

  0:56aktualizováno  0:56
Na Lince bezpečí přijmou každý den přibližně jeden až dva hovory, ve kterých se děti a dospívající radí a ptají ohledně homosexuality. Často se bojí, jak je okolí přijme a jak bude jejich život vypadat dál.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejčastější jsou hovory ohledně sexuality během letních prázdnin, kdy mají děti volno a více času. Pracovníci Linky bezpečí je ale přijímají po celý rok, zejména od dětí ve věku čtrnácti až šestnácti let. V tomto období děti přechází z puberty do adolescence, stále víc dospívají a začínají se jim „zapalovat lýtka“. První lásky jsou často nepochopitelné a zmatené, natož pokud se dítě zamiluje do osoby stejného pohlaví. Následují hodiny a hodiny přemýšlení nad sebou samým, kým bych chtěl být a kým jsem.

Coming out jako životní zlom

Šikana kvůli sexualitě

Když jsem byla malá holka, šikanovali mě, říká Michelle Rodriguezová

Michelle Rodriguezová (2015)

Michelle Rodriguezová (2015)

„Pro gaye a lesby je přiznání si vlastní sexuální orientace snad nejzlomovější období a hodně závisí na reakci okolí. Dítě se totiž od dětství potkává s homofobními postoji ve společnosti, ať už je to rodina, média, přátelé či politici. Překonat sám sebe a dovolit si o sobě přemýšlet jako o gayovi a lesbě, o kterých dítě předtím slyšelo tolik vtipů a urážek, chce hodně odvahy,“ říká vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

Nejčastěji děti pracovníkům Linky bezpečí pokládají otázky spojené s takzvaným „coming outem“ neboli procesem, kdy o své odlišné sexuální orientaci říkají ostatním. Nestane se tak většinou najednou, ale klidně i v horizontu několika let postupně říkají o své sexuální orientaci svým nejbližším, rodině, dalšímu příbuzenstvu, spolužákům nebo kolegům apod.

Svěřují se kamarádům, nebo nikomu

Podle odborníků z Linky bezpečí se dospívající o své sexuální orientaci nejčastěji svěřují svým vrstevníkům (43 %). Rodičům se svěří pouhých 7 % a velké množství dospívajících se nesvěří vůbec nikomu (41 %). A to může vést k pocitům odcizení, osamocení a nepochopení. Špatný vliv na psychiku dospívajících homosexuálů má samozřejmě i negativní reakce na jejich coming out. A i dnes se bohužel někteří homosexuálové setkávají s posměšky, nadávkami nebo dokonce i šikanou.

Pokud nemají ve svém okolí nebo společnosti dospělého homosexuála, může pro ně být těžké představit si svůj život do budoucna. Jaké bude neustálé vysvětlování, že jsou jiní? Jak to přijme jejich rodina a kamarádi? Budou se s nimi normálně dál bavit, nebo je odsoudí? V tu chvíli děti potřebují zejména ujištění v tom, že homosexualita je přirozená a nebrání člověku ve šťastném a naplněném životě.

Chcete šťastné dítě?

Zkuste mu zjednodušit život a zahnat stres

ilustrační snímek

ilustrační snímek

Jak to přijmou rodiče?

Coming out totiž není citlivé téma jenom pro děti, ale i pro jejich rodiče. V každé rodině je komunikace nastavena trochu jinak a podle toho se i potomek rozhoduje, kdy a jak se rodičům svěří. Činí tak většinou až ve chvíli, kdy si je homosexualitou jistý a tento krok nějakou dobu plánoval.

,,V každém případě je vhodné ocenit důvěru dítěte, a potvrdit mu, že ho mají jako rodiče pořád stejně rádi. Také je dobré přiznat, že sami potřebují nějaký čas se s novou informací vyrovnat a zpracovat ji,“ radí Porubský. Pokud nemáte homosexuála ve své rodině nebo blízkém okolí, vyhledejte si relevantní zdroje aktuálních informací a zapomeňte na předsudky.

Pro rodiče to může být v prvním okamžiku šok, zejména pokud o sexuální orientaci svého dítěte doposud nijak nepřemýšleli. Mohou zažívat pocity viny a ztráty, protože si již vytvořili představu budoucnosti svého potomka. Skrz tyto emoce se pak většinou dopracují k opravdovému přijetí sexuální orientace svých dětí a jsou schopni mít mezi sebou i nadále hezký vztah.

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.